Nádorová onemocnění jsou po nemocech srdce a cév druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Ročně postihne rakovina 69.000 lidí a 29.000 jí podlehne.
„Na návrh onkologů stanovilo ministerstvo zdravotnictví onkologická centra, ale bohužel při této koncepci nikdo nediskutoval s Českou chirurgickou společností, přestože 70 až 80 procent nádorů vyžaduje chirurgickou léčbu. Ta je nedílnou součástí léčebného procesu a nelze ji oddělit,“ řekl Pafko.
Chirurgická společnost oslovila Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) i všechny zaměstnanecké pojišťovny v souvislosti s tím, že se vznikem onkologických center se koncentrují operovaní pacienti na chirurgických pracovištích nemocnic, kde jsou onkocentra.
Společnost navrhla pojišťovnám dohodu, v níž nabízí pravidla pro koncentraci pacientů, vyžadujících složité operační výkony v souvislosti s nádorovým onemocněním, dále vypracování standardních léčebných postupů v oblasti chirurgie a požaduje finanční zohlednění této operační péče.
Mluvčí VZP Jiří Rod ČTK potvrdil, že s chirurgickou společností jednají. Představa pojišťoven ale je, že by se neměly zvýšit platby jen za vlastní operaci, ale i za celou s tím související péči. „Bližší podrobnosti zatím nejsou známy, takže není možné se vyjádřit ani k finančním nákladům, ani k termínu zavedení těchto plateb,“ uvedl mluvčí.
Pafko dodal, že nyní se připravuje program, kdy by vybraná nádorová onemocnění byla v „balíčku péče“, v něm by už byla chirurgická péče započítána. Zúčastnit by se měla i Fakultní nemocnice Motol, kde Pafko působí jako přednosta chirurgické kliniky. Projekt by měl podle něj startovat „někdy zjara“. „Bude se to zkoušet několik měsíců, pak se budou hodnotit výsledky, bůhví, zda se to dostane do všeobecné praxe,“ zapochyboval o výsledku Pafko.
ČTK