Nedostatek slunečních paprsků je dalším faktorem, který ovlivňuje metabolismus a hormonální rovnováhu. Snižuje se tím tvorba serotoninu, kvůli čemuž lidé často sahají po sladkostech jako rychlém „zlepšovači“ nálady. Cukr sice okamžitě zapůsobí, ale jeho efekt je jen dočasný. Nadměrný příjem sladkého jídla může paradoxně vést spíše k pocitům provinění a horšímu rozpoložení.
Co se dozvíte v článku
V chladu baží tělo po energii
Když okolní teplota klesne, tělo zapojí mechanismy potřebné k tomu, aby si udrželo stálou vnitřní teplotu. Zvyšuje se produkce tepla. K tomu dochází prostřednictvím svalového napětí, aktivace hnědé tukové tkáně a mírným zrychlením metabolismu. Termoregulační procesy jsou ale dost energeticky náročné. Tělo proto dává mozku signál, že potřebuje více energie.
Velice snadným způsobem, jak získat rychlou energii, jsou právě jednoduché cukry obsažené ve sladkostech. Glukóza se velice rychle vstřebává do krve a prakticky hned zvyšuje hladinu krevního cukru. Poskytuje svalům a mozku okamžitou dávku energie. V zimě, kdy jsme vystaveni větší zátěži, zafunguje tento přirozený mechanismus a mozek zatouží po potravinách, které mu dodají energii nejrychleji.
Důležitou roli hrají hormony
Nepříjemnou skutečností, která patří k nejchladnějšímu ročnímu období, jsou kratší dny a menší množství denního světla. Ke zvýšení chuti na sladké významně přispívají změny hladin několika významných chemických látek, na něž má tento úkaz vliv.
První z nich je melatonin, kterému se říká hormon spánku. Melatonin totiž řídí náš cirkadiánní rytmus a jeho produkce je závislá na světle. V zimě je více tmy, proto je hladina melatoninu vyšší. Tělo díky němu dostává signál, že má zpomalit a zklidnit se. Lidem se proto často stává, že jsou unavení, ospalí a nevýkonní i během dne. Tuto nepřirozenou únavu se organismus snaží vykompenzovat potřebou cukru, který rychle zvedne glykémii a dodá mozku pocit bdělosti.
Další látkou, která úzce souvisí s chutěmi na sladké, je serotonin. Ten primárně vystupuje jako neurotransmiter, ale v těle funguje zároveň jako „hormon štěstí“. Většina lidí se v zimě málo hýbe, což patří společně s nedostatkem denního světla mezi příčiny snížené tvorby serotoninu.
To se pak projevuje nejen podrážděním a horší náladou, ale i zvýšenou chutí na sladké. Sacharidy podporují pronikání aminokyseliny tryptofanu do mozku, která zde slouží jako prekurzor pro vznik serotoninu. Konzumace čokolády či jiných sladkých pochutin proto přináší krátkodobé pocity úlevy, pohody a blaženosti.
Po sladkém více saháme v situacích, kdy jsme více ve stresu, méně se hýbeme, máme méně sociálních interakcí a celkově méně důvodů k radosti. Sladkosti aktivují v tomto případě systém odměny, kdy mozek uvolňuje dopamin, načež se dostaví krátkodobý pocit uspokojení.
Přejídání sladkým může být i emocionální problém
Vánoční cukroví, sladké buchty či šálek horkého kakaa máme často spojeny s příjemnými vzpomínkami. Může jít o dobroty, které jsme si jako děti vychutnávaly u babičky, v rodinném kruhu u stromečku a v příjemné vánoční atmosféře. Touha po těchto slastných pocitech přetrvává často i do dospělosti.
Nicméně v důsledku každodenního stresu, kolotoče starostí a zvládání náročných situací pak někteří sahají po sladkostech jako po rychlé úlevě. Snadno tak propadnou emočnímu přejídání, kdy na jakýkoli negativní podnět reagují pojídáním sladkostí.
Během zimy, kdy máme málo slunečního světla a nálada bývá pochmurnější, se to může stávat opravdu často. Někteří lidé trpí tzv. sezónní afektivní poruchou (SAD), která se objevuje pravidelně na podzim a v zimě. Tento stav už ale může vést i k těžkým depresím. Pojídáním cukroví a jiných sladkostí se nevyřeší.
Jak v zimě zvládat silné chutě na sladké?
To, že vás někdy přepadnou neovladatelné chutě na sladké, nutně neznamená, že máte závažný problém. Nicméně pokud jim budete podléhat tak často, že povedou k nadměrnému příjmu cukru a pocitům provinění či selhání, už to lze vnímat jako negativní jev. Určitě se ale za to na sebe nezlobte.
Raději se zaměřte na prevenci a kroky, které vám pomohou nejen se popasovat s nezvladatelnými chutěmi, ale zlepší vaše celkové zdraví. Snažte se jíst pravidelně, pestře a nevynechávat jídla. Zanedbávání jídelníčku patří mezi běžné zimní nešvary. Lidé běžně sklouzávají k tomu, že nejedí zeleninu, ovoce ani dostatek bílkovin.
Zato si dopřejí denně třeba dvě hodně tučná, moučná nebo sladká jídla. To ovšem vede k prudkým výkyvům glykémie a pocitům vyčerpání. Abyste udrželi krevní cukr stabilní, zařaďte do jídelníčku kromě kvalitních bílkovin a zdravých tuků dostatek vlákniny. Najdete ji v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných výrobcích. Vláknina pomáhá stabilizovat glykémii a podporuje pocit sytosti.
Míváte v zimě chutě na sladké?
Když už se dostaví chutě na sladké, jděte na to chytře – dopřejte si na svačinu třeba jablko s oříšky, bílý jogurt lehce oslazený medem nebo pár kostiček hořké čokolády (s vysokým obsahem kakaa).
Chuť na sladké může značit zdravotní problém
Nezapomínejte také na pitný režim. Chuť na sladké může být projevem dehydratace, ke které dochází během zimních měsíců poměrně často. Intenzivní chuť na sladké může také signalizovat, že nemáte naplněné jiné potřeby.
Projevuje se takto třeba nedostatek spánku, únava, emoční vyčerpání, stres či hormonální nerovnováha. Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy se k chutím na sladké přidají závažnější příznaky. Pokud se potýkáte s náhlými změnami hmotnosti, těžkou únavou nebo depresemi, neváhejte to konzultovat s lékařem.
Zdroje: cpzp.cz, hedepy.cz, stobklub.cz, share.upmc.com, diabetescarecommunity.ca, bbcgoodfood.com
