„Z celkového počtu porodů bylo před dvaceti lety asi deset procentcísařskýchřezů,dnesje to podle typu pracoviště dvacet až pětadvacet procent,“ vyčíslila lékařka.
Důvodů je podle ní několik: patří mezi ně například zvyšující se věk rodiček, těhotné ženy s přidruženými chorobami nebo stále vysoké procento vícečetných gravidit.
„Ve všech těchto situacích je vyšší riziko komplikací v těhotenství a s tím spojený porod císařským řezem. Dalším důvodem je také důkladnější a dokonalejší monitoring plodu během těhotenství a porodu, jako ultrazvuk, kardiotokograf nebo laboratorní hodnoty, který nás upozorní na určitý problém a je možné zakročit a těhotenství ukončit včas císařským řezem,“ vysvětlila lékařka.
Může se zdát, že zvyšující se počet může být ovlivněn i větší popularitou císařských řezů, tedy že si ho mohou rodičky vyžádat takříkajíc na přání. V některých zemích to tak funguje.,Ččské zdravotnictví však zatím neuznává, aby bylo důvodem pro porod císařským řezem jen přání rodičky. „Vždy se ale snažíme zohlednit její preference a najít společný kompromis,“ ujišťuje Renata Řezníková.
Přirozený spontánní porod je podle ní bez diskusí bezpečnější než císařský řez. V určitých případech však druhá varianta představuje jedinou možnost rychlého a bezpečného ukončení těhotenství a v tom případě je nespornou výhodou pro maminku i porodníka. Co se týče nevýhod, jde zkrátka o operační zákrok.
„Pro maminku znamená císařský řez zátěž pro tělo, pomalejší rekonvalescenci po porodu, doživotní existenci jizvy na děloze, která je riziková pro každé další těhotenství, a řadu dalších věcí. Pro lékaře jsou pak ve hře všechna rizika spojená s jakoukoli operací. Pokud se navíc jedná o opakovaný císařský řez, tak se také lékař potýká s těžším operačním terénem,“ podotkla Renata Řezníková.
Komplikace císařského řezu se mohou týkat anestezie, rizika krevních sraženin, infekce nebo třeba problémového hojení operační rány.
„Riziková je samozřejmě také jizva na děloze, proto jsou maminky důkladně poučeny o pooperačním režimu souvisejícím třeba se cvičením, ale také s dalším těhotenstvím,“ dodala lékařka. Většina maminek dává i nadále přednost přirozenému porodu. Jednou z nich je i například Petra Volčíková.
„Mám zkušenosti s císařem i přirozeným porodem. Po císaři jsem byla umístěna na jednotce intenzivní péče a pořád mi brali krev, syna jsem u sebe neměla, dávali mi ho jen tak dvakrát denně na krmení. Nemohla jsem ani vstát. Bolí sice oba porody, ale po přirozeném to bylo mnohem lepší, i po stránce pocitové,“ vzpomíná maminka.
Také další žena z Kroměříže byla s přirozeným porodem spokojená. „Některé mé kamarádky byly po císaři několik dnů naprosto zničené. Mně se po porodu naopak náramně ulevilo,“ prozradila dvaatřicetiletá Lucie.
Najdou se ale i opačné názory. Lepší zkušenost s císařem měla osmatřicetiletá maminka z Bystřice pod Hostýnem.
„Byl pro mě mnohem snesitelnější. U přirozeného porodu prvního dítěte jsem měla komplikace a dítě jsem viděla až další den, u císaře už po několika hodinách,“ uzavřela žena.