„Lékové interakce – známé, neznámé“ byly tématem semináře, který proběhl koncem února v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zúčastnili se ho zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), Ministerstva zdravotnictví ČR, Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), České lékárnické komory, pacientských organizací a politiků. Akce se konala pod záštitou předsedy Výboru pro zdravotnictví prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc., a poslance výboru pro zdravotnictví PharmDr. Jiřího Skalického, Ph.D.
Znám své léky
Jedním z podnětů pro uspořádání semináře bylo zhodnocení dosavadního chodu on-line poradny Znám své léky, kterou provozuje AIFP ve spolupráci se společností Infopharm. Poradna, která funguje od června 2014, pomáhá pacientům odhalovat rizikové oblasti užívání léků. Za dobu svého fungování zodpověděla již téměř 20 tisíc dotazů. Současně tak odborníci odhalili v 10 % položených dotazů závažné lékové interakce a v 10 % případů duplicity léků. Informoval o tom výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček.
Nejvíc interakcí bylo zjištěno v oblasti léčby kardiovaskulárního systému. Z celkového počtu 6 123 interakcí bylo 39 interakcí stupně 6, tzn. život ohrožujících. Velké množství interakcí bylo dále identifikováno v oblasti léčby onemocnění krve a krvetvorných orgánů (2821), nervového systému (2309), trávicího traktu a metabolismu (2186) a muskuloskeletálního systému (2043).
Další interakce byly zjištěny u hormonální léčby kromě inzulinu a pohlavních hormonů (582), u cytostatik a imunomodulační léčiv (336), ale také mezi léky a potravinami. Týkalo se to zejména třezalky (téměř 11 tisíc interakcí), alkoholu (9 026), grapefruitové šťávy (8 189), česneku či pepře. Duplicity byly nalézány především v oblasti kardiovaskulárního systému (837), muskuloskeletálního systému (522) a nervového systému (393). Pacienti mohou nadále zasílat anonymně své dotazy do poradny, která je dostupná na www.znamsveleky.cz.
Co jsou lékové interakce
Pohled SÚKL na lékové interakce přinesl ředitel ústavu PharmDr. Zdeněk Blahuta. Připomenul, že při interakcích jednotlivých látek může docházet ke změně síly a trvání jejich účinku nebo k vzájemnému ovlivňování účinků. Důsledkem pak může být komplikace vlastní léčby nemoci (slabší nebo neúměrně silnější léčebný účinek, nežádoucí účinky), zhoršení zdravotního stavu i výskyt nových zdravotních obtíží, které jsou zapříčiněny spolupůsobením léků. Nežádoucí lékové interakce mohou být klinicky méně či více významné, ale i život ohrožující.
Mezi příklady nevhodných interakcí léků, potravin a dalších látek lze uvést: antacida + některá antibiotika, antacida + kys. acetylsalicylová, piracetam + warfarin, kozlík lékařský + sedativa, třezalka + warfarin, ginkgo biloba + warfarin, česnek + warfarin, echinacea + imunosupresiva, betablokátory + cigaretový kouř, alkohol + sedativa, grapefruitová šťáva + statiny, mléko + tetracyklinová antibiotika. Zvláštní kapitolu tvoří léčba warfarinem, jehož účinek může být ovlivněn řadou léků a potravin. Proto je třeba při léčbě tímto lékem upravit jídelníček pacienta – jde například o omezení listové zeleniny, drůbežího a hovězího masa, bylinných čajů, alkoholu atd.
Jak omezit riziko interakcí
Ošetřující lékař by podle Zdeňka Blahuty měl být důkladně informován o všech lécích, ale i doplňcích stravy a bylinných přípravcích, které pacient užívá. Důležitá je proto komunikace mezi lékařem, lékárníkem a pacientem. Pacient by měl informovat lékaře o nežádoucích účincích, které se u něj při užívání léků vyskytly. Dále je třeba upravovat pacientovi dle potřeby dávky léků a sledovat průběžně jeho zdravotní stav pomocí laboratorních testů.
Lékař by měl mít na paměti, že čím více léků pacient užívá, tím více chyb v užívání dělá. Týká se to zejména starších pacientů. Podle odhadů užívá průměrný český senior 4–6 léků, které mu předepíše či doporučí lékař, a vedle toho 1–2 léky volně prodejné. Výjimkou však nejsou lidé, kteří užívají více než 15 přípravků! Za kritickou mez se přitom považuje užívání 5 léků, nad tento počet významně roste výskyt nežádoucích účinků a interakcí. Pacienti mohou nalézt užitečné informace na stránkách SÚKL – www.olecich.cz.
Výhody a nevýhody e-preskripce
PharmDr. Blahuta informoval též o dosavadních zkušenostech s elektronickou preskripcí. Ta je legislativně zakotvena od 1. 1. 2009, reálně však odstartovala v srpnu 2011. Celkem bylo vystaveno 2 202 278 eReceptů. Od začátku fungování alespoň jednou elektronicky předepsalo 1502 lékařů, alespoň jeden výdej proběhl v 1490 lékárnách. Zapojeny jsou jak malé ordinace ambulantních specialistů, tak velká zdravotnická zařízení.
Výhody e-preskripce jsou v současnosti omezené, nicméně patří sem vyšší míra bezpečí pacienta, úspora času při dispenzaci či možnost ověřit, zda pacient lék vyzvedl. Nevýhodou e-preskipce je dosud nedostatečná legislativní, politická a technická podpora, která by vedla k většímu komfortu zúčastněných. Pro zájemce o zapojení do systému provozuje SÚKL kontaktní centrum.
Průzkum VZP
Výsledky finančního průzkumu potenciálně závažných lékových interakcí v letech 2013–2014 prezentoval náměstek ředitele VZP pro zdravotní pojištění MUDr. et JUDr. Petr Honěk. Autoři studie porovnávali možné interakce léků vyzvednutých jednotlivými pojištěnci v lékárnách v intervalu 1, 2 a 3 týdnů. Vyhodnocení 15 nejčastějších velmi závažných lékových interakcí z celkem 2780 potenciálních interakcí ukazuje tabulka.
Jak ale upozornil dr. Honěk, z průzkumu nelze zjistit, zda pacient vyzvednuté léky skutečně užíval, zda byl poučen o možných interakcích a zda k uvedeným interakcím došlo. Samotné riziko závažných lékových interakcí podle něho vyplývá jednak z otevřenosti systému zdravotní péče (svobodná volba lékaře), jednak z absence tvrdých dat u lékaře v době preskripce léku. Elektronizace zdravotnictví by dle jeho slov toto riziko výrazně snížila, stejně jako by přispěla ke snížení nákladů spojených například s lékovou duplicitou.
Význam elektronické preskripce v ochraně pacienta, ale také roli klinického farmaceuta, vyzdvihl v závěrečném shrnutí semináře i Jiří Skalický. Prezident České lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba pak ocenil, že se problematikou lékových informací zabývají státní orgány i Všeobecná zdravotní pojišťovna. PharmDr. Veronika Krajčová nastínila roli lékárníka v prevenci a záchytu lékových interakcí na kazuistikách z nemocniční lékárny FN Motol.