Když však vypijeme příliš mnoho kávy, organismus to zjistí a vysílá signály, jimž je dobré věnovat pozornost, abychom zmírnili případné negativní účinky nápojů na bázi kofeinu, napsal italský deník Corriere della Sera.
Káva není jen stimulantem centrálního nervového systému, ale blokuje také receptory adenosinu, významné chemické sloučeniny podílející se i na spánku, a zároveň zvyšuje hladinu adrenalinu, dopaminu a glutamátu. Tyto reakce mohou vyvolat úzkost, nervozitu, rozrušení a dokonce výbuchy zuřivosti. Zvyšují také frekvenci srdečního tepu. Proto by se všichni, kdo trpí srdečními chorobami, měli kávy vyvarovat.
Není nic lepšího než šálek kávy, abychom během několika okamžiků odstranili únavu. Ale tento účinek rychle mizí a nastává útlum. Podle studie z roku 2012, publikované na stránkách časopisu Neuropsychopharmacology, může popíjení kávy na pracovišti snižovat produktivitu práce.
Mnozí lidé spoléhají na svůj příděl kofeinu, aby byli celý den bdělí, ale ve skutečnosti jde o takzvanou falešnou energii. Pouze jídlo může dodat organismu palivo, které potřebuje, upozorňuje lékařka a nutriční poradkyně Jenna Braddocková.
Kofein je močopudný, a proto ten, kdo pravidelně popíjí kávu, je vystaven nebezpečí dehydratace organismu, pokud pravidelně nedoplňuje tekutinu v podobě vody. Bylo rovněž prokázáno, že káva (i ta bez kofeinu) má projímavý účinek zhruba na 30 procent lidí. Vědci zatím přesně nevědí, čím to je způsobeno, ale předpokládají, že zde může hrát roli stimulující účinek kyseliny kávové na střeva.
Proto je vhodné doplnit šálek kávy nějakým zákuskem, protože jídlo zpomaluje průchod nápoje žaludkem a trávicím traktem do močového měchýře. Lépe je také zvolit více černou kávu, jako jsou francouzské pražené kávy, které jsou méně kyselé a obsahují méně kofeinu.
Kofein patří ke třem hlavním příčinám škubání očního víčka. Studie Newyorské univerzity ukázala, jak kofein stimuluje serotonin a noradrenalin, chemické látky, které slouží k přenášení vzruchů a mohou zvyšovat reaktivitu svalů a nervů. V takovém případě je vhodné vynechat kávu a doplnit tekutiny.
Vědci rovněž přisuzují kávě schopnost narušovat spánek, zhoršovat jeho kvalitu a zkracovat jeho dobu. Káva působí na cirkadiánní rytmus, což je přibližně čtyřiadvacetihodinový interval, v němž se střídají spánek a bdění, a způsobuje, že je pro jejího konzumenta obtížnější usnout. A protože spánek má zásadní význam pro kognitivní (poznávací) funkce, je jakýkoli případný přínos kofeinu okamžitě přehlušen nedostatkem odpovídajícího odpočinku.
Ačkoli to neplatí ve všech případech, protože citlivost na kofein se u jednotlivců liší, je lépe vyhnout se konzumaci kávy po 16. hodině, aby se tak zabránilo případným negativním dopadům na spánek.