Odchod z jednání tripartity. Výzva vládě k demisi. Protestní demonstrace. Hrozba generální stávkou. Odborářští bossové dávají najevo nechuť k politice koaliční vlády a jejím reformním představám čím dál úderněji. Odmítají je šmahem všechny.
„Pod hlavičkou údajných ,reforem' chce vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných provést majetkové a finanční přesuny z veřejného do soukromého sektoru v rozsahu stovek miliard korun. Chce využít příhodného výsledku voleb a chce to udělat velmi rychle,“ tvrdí makroekonom největší odborové centrály, Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS), Martin Fassmann ve svém materiálu Sjednocení sazeb DPH - důchodová reforma - reforma zdravotnictví - tři reformy jednou ranou.
ZAČNĚTE NULTOU ETAPOU
Ačkoliv se odboráři nejhlasitěji vymezují proti zdravotnické a sociální reformě, v pozadí všeho je podle názoru ekonoma Fassmanna plán změnit daňovou strukturu. Vláda nutnost reformy obhajuje tím, že potřebuje financovat důchodový systém. Odbory ale návrh na zvýšení a posléze sblížení sazeb DPH na 17,5 procenta, stejně jako zvedání daní a odvodů na pojistné placených zaměstnanci, naprosto odmítají.
„Kromě toho, co nechceme, máme ale také rozsáhlý plán skutečné daňové reformy. Seznámili jsme s ním postupně všechny reformní vlády od Špidlovy přes Topolánkovu, Fischerovu až po tu současnou. Bez odezvy,“ říká Fassmann.
Reformu by podle nich měla zahájit nultá etapa, v níž by se podrobnému auditu podrobila příjmová strana veřejných rozpočtů. Cílem má být zjistit, zda nejrůznější slevy, výjimky, úlevy či zúžené daňové základy mají své opodstatnění. Zkoumat by se rovněž měl dle mínění odborářů neopodstatněný rozdíl mezi zdaněním zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Pak je na řadě potírání daňových úniků, šedá ekonomika, práce načerno. „Kdyby každý platil to, co má, možná bychom zjistili, že není třeba daně zvyšovat,“ míní odborářský ekonom.
Následovat by měla analýza vývoje struktury daní. Akcentovat by se měla hlavně nízká úroveň majetkových daní a problematika daně z příjmů právnických osob. Ta je dle názoru odborů nejzralejší na zásadní změnu. Díky vysokému množství úlev, slev, výjimek a odpočtů se podstatně zužuje daňový základ, takže celkový výběr je o hodně nižší, než by odpovídalo sazbě daně. A až na základě těchto analýz by se mělo diskutovat o výši sazeb, daňovém základu, odvodech na sociální a zdravotní pojištění.
ZBYTEČNĚ VYHOZENÝCH 150 MILIONŮ
Podobně u zdravotnické a sociální reformy chtějí odboráři nejprve slyšet, jaký mají smysl a jakého cíle se chtějí dobrat. Změny v sociálních službách prezentované ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem odmítají jako celek.
„Už více než rok běží projekt za 150 milionů korun, na němž s ministerstvem spolupracují odbory, obce, kraje, neziskové organizace a akademičtí pracovníci a jehož výsledkem mají být východiska rozvoje sociálních služeb. Na to ale ministr nečeká a místo toho začal bezhlavě předkládat zákony. Úředníci nám přitom nejsou schopni říci, ani kolik se podle nich má díky změnám ušetřit, jaké budou náklady na transformaci a jaká agenda má odkud kam přejít,“ kritizuje šéfka odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Drábek ale tvrdí, že změny v sociální agendě výplatu dávek zjednoduší, sníží administrativní zátěž a lépe je zacílí na potřebné.
Výhrady vyjadřuje Žitníková i vůči návrhům na změny v oblasti zdravotnictví. Místo překotného zavádění nehrazených nadstandardů, díky nimž by se podle ní mělo do zdravotnictví dostat až 18 miliard z kapes pacientů, by se měly nejprve vyjasnit pojmy. Určit, na které výkony se má připlácet, výši doplatků zastropovat a zvýšit odvody za státní pojištěnce. „Normy jsou uspěchané a chybí podklad, jak by měl systém po reformě vypadat,“ dodává Žitníková.
Trnem v oku je odborářům nepochybně i důchodová reforma, jež má podle vlády zaručit budoucím důchodcům slušnou penzi. Jenže odbory naprosto odmítají zřízení druhého pilíře reprezentovaného soukromými správci části pojistného. Místo toho chtějí ponechat současný průběžný systém a doplnit jej o penzijní připojištění, do něhož by účastníci mladší 40 let přispívali třemi až devíti procenty z mezd a stát by jim k tomu přidal příspěvek až do třetiny odváděné sumy.
Tito lidé by pak měli nárok jedině na výplatu doživotní anuity ke státní penzi. Současně by měly vzniknout zaměstnanecké penzijní plány, jež by umožnily předčasný odchod do penze těm, kteří vykonávají namáhavou a rizikovou práci.
HROZBA STÁVKOU
Přestože platí nepsané pravidlo, že sociální smír dostává pořádně za uši vždy, když se vládního kormidla chopí pravicově laděné politické strany, někteří politologové upozorňují, že ministři by neměli brát odpor odborů na lehkou váhu. Nebývale silná účast na protivládní demonstraci totiž překvapila i samotné organizátory. Nabyli dojmu, že za nimi stojí masy lidí, což legitimizuje jejich boj proti vládním reformám.
Na sněmu největší odborové centrály se předáci minulý týden dohodli, že zašlou premiérovi Petru Nečasovi důvody, proč odmítají reformní plány. Zároveň mu dávají dva týdny na to, aby k nim zaujal „konstruktivní a objektivní“ postoj.
„Pokud vláda neustoupí od svých škrtacích reforem na úkor lidí, pak vstoupí silniční, železniční i vodní doprava, nákladní i osobní, do stávky. Na její přípravě spolupracujeme s kolegy i z jiných odborových svazů,“ uvedl předseda odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík.
Jedinou možností pro vládu, jak stávku a další razantní kroky odvrátit, je stáhnout návrhy zdravotní, sociální, důchodové a daňové reformy, nechal se slyšet šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil. I když premiér Nečas slíbil odborům, že bude s jejich předáky dále jednat, jen málokdo věří, že by si obě strany po dvoutýdenním klidu zbraní padly do náruče.
Postoje jsou totiž příliš protichůdné a vzájemné vztahy příliš vyhrocené.