1. lednu 2007 získalo řešení problematiky domácího násilí legislativní rámec. Vznikla intervenční centra podle terminologie zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a dalším zákonem, který činnost intervenčního centra ovlivnil, je zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím.
Tato legislativní opatření chrání osoby ohrožené domácím násilím a deklarují nulovou toleranci k jeho pachatelům. Podstatou zákona č. 135/2006 Sb. je možnost zásahu státu do vztahu dvou osob, a to v jejich společném obydlí, pokud je jedna osoba druhou ohrožena. Tímto zásahem je institut vykázání násilné osoby ze společného obydlí na dobu 10 dnů. Je zřejmé, že samotná desetidenní nepřítomnost násilné osoby situaci ohrožené osoby nevyřeší, a proto, aby byla pomoc účinná, je nutná činnost dalších institucí, které v péči o ohroženou osobu navazují na akt vykázání provedený Policií ČR. Tuto činnost upravuje § 60a zákona č. 108/2006 Sb., a svěřuje ji do kompetence intervenčních center.
Intervenční centrum pro Jihomoravský kraj provozuje obecně prospěšná společnost SPONDEA, která od počátku svého založení v roce 1998 spolupracuje s Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Do roku 2007 se spolupráce realizovala formou přednášek, jejichž prostřednictvím se pracovníci Krizového centra pro děti a mládež SPONDEA podíleli na vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti péče o týrané, zneužívané a zanedbávané děti (syndrom CAN). Za poslední dva roky se spolupráce rozšířila i na vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti problematiky domácího násilí.
Účast na dalším vzdělávání však není jenom jedinou společnou aktivitou intervenčního centra a zdravotnických pracovníků. Mimo hlavní činnost intervenčního centra, kterou je přímá práce s osobami ohroženými domácím násilím, je další součástí jeho působení koordinace spolupráce subjektů, které mohou být účinnými pomocníky pro ohrožené osoby a bojovníky na poli prevence proti domácímu násilí. Intervenční centrum SPONDEA je iniciátorem a koordinátorem setkávání zástupců těchto institucí v Jihomoravském kraji. Instituce, jejichž zástupci se pravidelně v jednotlivých týmech setkávají, jsou kromě zdravotnických pracovníků (lékaři, zástupci nemocnic, zástupci ambulantních provozů) také Policie ČR, odbory právní ochrany dětí, obecní policie, přestupkové, sociální a zdravotní odbory měst a obcí, azylová ubytovací zařízení, poradny, psychologové, probační a mediační služba, státní zastupitelství, soudy… a další podle možností a potřeby jednotlivých regionů. V praxi to znamená, že prostřednictvím intervenčního centra může dojít k účinnému řešení případů domácího násilí, intervenční centrum může zprostředkovat komunikaci mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty, nebo např. jednotlivým pracovníkům poskytnout radu, jak v daném případě postupovat.
Čísla hovoří
V České republice proběhlo první reprezentativní šetření domácího násilí v roce 2001. Toto šetření provedla pro Bílý kruh bezpečí agentura STEM, další v roce 2003. Výstupy z reprezentativního výzkumu v roce 2006, který provedla pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR agentura STEM na vzorku 1690 respondentů starších 15 let vyplývá, že se 13 % dotázaných stalo obětí domácího násilí. Ve 48 % se jednalo o kombinaci psychického a fyzického násilí, v 18 % pouze fyzické násilí a 14 % respondentů uvedlo, že se stalo obětí sexuálního násilí v rámci rodiny. Osobních zkušeností s domácím násilím však mělo 45 % z celého vzorku dotázaných. (STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR, 2006, Domácí násilí II, www.bkb.cz) V České republice bylo v roce 2007 prostřednictvím intervenčních center celkem evidováno 862 rozhodnutí Policie ČR o vykázání nebo zákazu vstupu na základě zákona č. 135/2006 Sb. V této souvislosti bylo domácím násilím bezprostředně ohroženo 892 dospělých osob, z toho 858 žen a 34 mužů. V domácnostech, kde bylo realizováno vykázání, bylo za sledované období evidováno celkem 941 dětí přítomných násilnému incidentu a zásahu Policie ČR. (www.domacinasili.cz) Intervenční centrum pro Jihomoravský kraj SPONDEA vyhledalo za rok 2008 celkem 393 klientů (370 žen a 23 mužů, z toho 23 osob nad 65 let), kteří osobně žádali pomoc v případě domácího násilí. Z toho se jednalo o 72 případů vykázání na základě zákona č. 135/2006 Sb. V rodinách s domácím násilím za uvedené období je evidováno 320 dětí. (interní materiály SPONDEA, o. p. s, www.donacentrum.cz
Kdy se může zdravotnický pracovník s problematikou domácího násilí setkat?
Podíváme-li se na to z hlediska ošetřovatelského procesu v lůžkových zařízeních, pak převážně při sběru informací během zpracování anamnézy. Je však potřeba mít na paměti, že mnohé osoby ohrožené domácím násilím se za to, co se jim děje, stydí, nebo mají strach o tom hovořit, proto je získání anamnestických údajů o násilí velmi obtížné a vyžaduje trpělivost zdravotnického pracovníka, dostatek času a soukromí pro rozhovor.
V ambulantních provozech se pacient může na zdravotnického pracovníka obrátit přímo s tím, že je ohrožený domácím násilím, může žádat o ošetření, může se svěřit s tím, že jemu osoba blízká je ohrožena domácím násilím. Může ale také při ošetření fabulovat, a ze strachu z dalšího napadení násilnou osobou tvrdit, že ke zranění došlo např. pádem na kluzké podlaze apod. Jak se má v tomto případě zdravotnický pracovník zachovat? Co je správné, co je etické? Jakou profesionální odpovědnost má zdravotnický pracovník, setká-li se s osobou ohroženou domácím násilím?
Dotazníkové šetření
Na uvedené a další otázky odpovídalo během března až dubna 2008 v rámci dotazníkového šetření iniciovaného intervenčním centrem SPONDEA 229 zdravotnických pracovníků. (tab. 1-3) Šetření bylo uskutečněno ve spolupráci s NCO NZO v Brně a ve spolupráci s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, katedrou porodní asistence. Bylo realizováno se záměrem zjistit, do jaké míry je zdravotnická veřejnost o problematice domácího násilí informována, do jaké míry zná vhodné postupy při jejím řešení a do jaké míry je zájem o další vzdělávání zdravotnických pracovníků v této oblasti.
S problematikou domácího násilí se setkalo při výkonu svého povolání 40 % dotazovaných.
První část dotazníku se týkala schopnosti rozpoznat domácí násilí, jeho příčiny, rozpoznat případná rizika, rozpoznat, co domácí násilí není. Polovina dotazovaných se mylně domnívala, že do dané kategorie nepatří týrání dětí, deset procent respondentů se mylně domnívalo, že o domácí násilí se nejedná, pokud partneři nejsou manželi nebo pokud se jedná o homosexuální pár. Pouze polovina dotazovaných správně připustila, že jednou z forem domácího násilí je kromě např. fyzických útoků, vyhrožování, psychické násilí, zabraňování kontaktu s okolím, také omezování přístupu k financím a ekonomická kontrola nad obětí.
Ve druhé části dotazníku bylo zjišťováno, zda a jaké postupy zvolí zdravotnický pracovník, setkáli se s osobou ohroženou domácím násilím. (tab. 4)
Proškolení zdravotnických pracovníků v problematice domácího násilí
Zdravotnický pracovník by měl být především přesvědčen o tom, že má dostatečné vědomosti o dané problematice, že ví, jak při ošetření a komunikaci s daným pacientem postupovat, kam jej eventuálně odeslat, koho dalšího v případě nutnosti o dané situaci informovat.
Z celkového počtu dotazovaných 170 nikdy neabsolvovalo k dané tematice žádné školení, seminář či kurz. 47 dotazovaných se zúčastnilo několikahodinového semináře, 6 odborné konference, 1 dotazovaný absolvoval odborný kurz, 5 dotazovaných na tuto otázku neodpovědělo.
Téměř nikdo z dotazovaných neznal Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky, částka 3, duben 2006, metodické opatření „Postup lékařů při poskytování zdravotní péče osobám ohroženým domácím násilím“.
Na závěr dotazování byli respondenti dotazováni na to, zda by se chtěli o problematice domácího násilí něco dozvědět, pokud ano, tak ve kterých oblastech by to bylo. (tab. 5)
Vzdělávací program
Na základě pravidelné dlouhodobé spolupráce se zdravotnickými pracovníky, uvedeného dotazníkového šetření a poptávky ze strany zdravotnických pracovníků připravila SPONDEA spolu s NCO NZO v Brně ucelený vzdělávací program „Problematika domácího násilí z pohledu zdravotnického pracovníka“. Vzdělávací program v rozsahu 37 hodin se uskuteční v NCO NZO v Brně od 17.-21. června 2009. Bližší informace najdete na www.nconzo.cz.
Cílem první části vzdělávacího programu bude poskytnout zdravotnickým pracovníkům základní informace o domácím násilí, poukázat na jeho charakteristické znaky, na související legislativu, vysvětlit psychologii pachatele i osoby ohrožené domácím násilím.
Druhá část bude věnována problematice domácího násilí z pohledu zdravotnické péče, bude se zabývat otázkami komunikace s osobou ohroženou domácím násilím v ošetřovatelské praxi, včetně zaměření na specifické skupiny pacientů (ženy, senioři, hendikepovaní, děti…). V rámci této části bude zařazena i praktická výuka v intervenčním centru SPONDEA.
Samostatnou kapitolu bude tvořit problematika domácího násilí z pohledu dětí a problematika syndromu týraného dítěte.
Závěr bude věnován tématu podpory zdravotnickým pracovníkům, prevenci syndromu vyhoření a informacemi o supervizi.
Mgr. Dagmar Úlehlová1, Bc. Jana Levová2 ředitelka SPONDEA o. p. s.1, vedoucí pracovník intervenčního centra SPONDEA, o. p. s.2