Čím závažnější a vzácnější diagnózu člověk má, tím více přemýšlí, jaké nemocnici se svěřit do péče. V Česku sice nejsou plošně zveřejňované ukazatele kvality péče, některá vodítka nicméně pacienti mají. Volí většinou podle vybavení nebo známých lékařů. Třeba v onkologii mají pacienti odborníky posvěcený předvýběr – mezi komplexní onkologická centra se dostaly jen ty nejlépe vybavené nemocnice, ať už technicky, či personálně.
Jen v těchto specializovaných střediscích mohou lékaři předepisovat ta nejmodernější drahá léčiva. Mohlo by se proto zdát, že jinam než do těchto nemocnic s onkologickou péčí posvěcenou statusem komplexního centra nikdo nebude chtít.
Pro některé pacienty je to ale jinak. Více než nejmodernější přístroje a léky je zajímá, jak daleko budou nemocnici mít, jak se budou dostávat na kontroly, zda je budou moci příbuzní navštěvovat každý den, nebo jen jednou za týden. Nebo jestli se budou léčit v prostředí, které již znají. Spoléhají se na to, že když i menší oddělení onkologie splňuje potřebné předpisy ohledně vybavení, dostanou v něm také potřebnou péči.
„Mnoho pacientů, zvláště těch starších, dá přednost kratší vzdálenosti nemocnice před kvalitou péče, o které třeba nejsou dostatečně informováni,“ potvrdil přednedávnem předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
Zajištěná kvalita
Podle odborníků i ministerstva zdravotnictví to může být hazard. Ministerstvo chce vyjmenovat určité výkony a konkrétní diagnózy, které budou patřit pouze a výhradně do oficiálních center a v žádné jiné nemocnici je nebude smět zdravotní pojišťovna nasmlouvat. I kdyby je podle údajů pojišťovny v nějaké jiné nemocnici léčili také dobře.
Zatímco doposud ležela zodpovědnost za tvorbu sítě nemocnic více na zdravotních pojišťovnách, ministerstvo zdravotnictví jim tímto krokem hodlá diktovat, kde mají jakou drahou péči nasmlouvat. V zákoně se zdravotním pojišťovnám zakáže platit vybrané druhy péče jinde než v ministerstvem vybraných centrech. „V průběhu roku 2015 proběhne nezbytná úprava předpisů,“ avizuje mluvčí resortu Štěpánka Čechová.
V průběhu letošního a příštího roku vznikne devět nových specializovaných center pro drahou nebo vzácnou zdravotní péči. Ministerstvo zdravotnictví si od nich slibuje kromě lepší kvality také vyšší efektivitu využití prostředků veřejného zdravotního pojištění.
V centrech, kde se koncentrují vážní pacienti nebo pacienti se vzácnými chorobami, získávají lékaři a další personál zkušenosti, jaké se jinde nenajdou. Už nyní existují centra pro nemoci, u kterých některým pacientům pomáhají drahé moderní biologické léky. Výjimečně drahé léky se z rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) mohou podávat jen ve specializovaných centrech disponujících zvláštní smlouvou se zdravotní pojišťovnou.
Kromě onkologie jsou to například revmatologie nebo péče o nemocné s roztroušenou sklerózou. Systém se podle vedení Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), která má takových center hned několik, osvědčuje.
„Jedná se nejen o efektivnější způsob koordinace celého léčebného procesu, ale i o prověřený způsob, jak u vybraných typů onemocnění pacientovi poskytnout správnou a včasnou diagnózu a následně správné zvolení léčebného postupu, který je často šitý na míru, včetně náležitého sledování pacienta v průběhu léčby,“ potvrzuje mluvčí VFN Filip Brož.
Nic se nesmí přehánět
Koncentrace drahé péče nemá z principu žádné odpůrce. Nic se ale nesmí přehánět. Žádnému pacientovi se nechce cestovat zbytečně daleko za péčí, kterou by mu stejně dobře poskytla nemocnice ve vedlejším městě. O co se teď při jednáních bojuje, nejsou ani tak obory, ve kterých má centralizace péče smysl, ale vytyčení konkrétních diagnóz a výkonů v rámci těchto oborů, jež mají být vyhrazeny pouze pro centra. Aby se tedy do center nemuselo dojíždět i za péčí, kterou stejně dobře umějí v regionálních nemocnicích.
„Na výčtu těchto center je shoda se zdravotními pojišťovnami. O rozsahu vysoce specializované péče probíhají odborné diskuse,“ podotkla Čechová.
Pojišťovny totiž centralizaci drahé péče sice podporují, chtějí ale do tohoto procesu zahrnout jen ty zcela speciální diagnózy.
Obávají se příliš širokého spektra péče v centrech. Jednak by to ve výsledku nebylo ekonoinzerce micky racionální, jednak by ani pacienti nebyli nadšení.
Čekání na zbytky
Centralizaci pečlivě sledují také zástupci menších nemocnic, které se zabývají základní péčí. Čekají, co vlastně na ně zbude. „Soustředit vysoce specializovanou péči do přesně definovaných center je správná myšlenka.
Je však nutno při její organizaci a provádění zajistit dodržení určitých podmínek,“ říká Eduard Sohlich, ředitel Nemocnice Hranice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic. Především se podle něj musí jasně definovat rozsah této centralizované péče a podmínky jejího poskytování. Také ale musí zůstat dost velký prostor pro základní regionální nemocnice.
„Dnes je vytvářen velký ekonomický tlak na hranici schopnosti existence regionálních nemocnic.
Většina výkonů prováděných za hospitalizace spadá do kategorie základní péče a logicky má být provozována v regionálních nemocnicích, což je dostupnější i ekonomicky výhodnější. V Německu a Rakousku malé regionální nemocnice zajišťují v nepřetržitém provozu 60 procent lůžkové péče. U nás se již nyní pohybujeme kolem 30 procent,“ uvádí Sohlich. „Pokud by trend bezbřehé centralizace pokračoval, došlo by k protežování některých nemocnic. Věřím, že ministerstvo zdravotnictví takový cíl nemá,“ dodává.
Už jen s dosavadní koncentrací drahých biologických léků jsou problémy. V onkologii je prokázáno, že se v Česku nedostane k biologické léčbě tolik pacientů, kolika by mohla prospět. Odborníci mluví o podléčenosti.
Není ale úplná shoda na tom, čím to je.
Zda menší onkologická pracoviště neodesílají všechny pacienty, pro než by se biologická léčba hodila, do komplexních center, anebo pacienti nechtějí či kvůli svému stavu nemohou za touto léčbou cestovat tak daleko.
Pokud by platila první možnost, přísnější centralizace může pomoci. Pokud ta druhá, dostupnost moderní léčby by se mohla naopak zhoršit.