ČTK to řekla mluvčí jihočeských nemocnic Ivana Kerlesová.
V obou nemocnicích se věnují i dalším méně obvyklým léčebným metodám. Například v Písku kromě canisterapie existuje akreditované pracoviště bazální stimulace, pacienty tam léčí také pomocí arteterapie nebo muzikoterapie.
„Co se týče výsledků, tak ty jsou neměřitelné. Ale pozitivní dopad je obrovský. Realizace těchto služeb na oddělení následné péče a sociálních lůžkách, kde doba hospitalizace a pobytu je leckdy delší než 30 dnů, a přítomní lidé ví, že jsou v podzimu svého života či přímo v jeho závěrečné etapě, má terapeutický a také emoční náboj,“ uvedl předseda představenstva písecké nemocnice Jiří Holan.
Dvakrát týdně canisterpaii začala využívat také některá oddělení jindřichohradecké nemocnice. „Na novém programu, který jsme zavedli, spolupracujeme s výcvikovým sdružením Hafík,“ uvedla auditorka léčebné péče nemocnice Jana Beránková. Podle ní cvičení a vedení psi působí na pacienty psychosociálně a fyziorehabilitačně.
Canisterapii mohou využívat pacienti všech věkových kategorií. Lze ji aplikovat i mimo nemocnice, to se týká například lidí, kteří se z různých příčin dostali do mimořádné stresové situace. Pro provozování cílené terapie je vždy zapotřebí kromě psovoda a jeho psa také terapeut, jenž vede klienta. V Česku se canisterapie začala rozvíjet až po roce 1989.