Dýně jako dekorace i zdraví prospěšná přísada do vaření. Jak ji pěstovat v našich podmínkách?

Co je dýně?

Když se řekne dýně, část z nás si jistě vybaví velký kulatý oranžový plod se strašidelným obličejem vyřezaným do dužiny. Vždyť k oslavám Halloweenu dýně jednoznačně patří, má ale i celou řadu dalších využití. Kromě dekorativní funkce je také zajímavou přísadou mnoha pokrmů, přičemž způsob její přípravy a výsledná chuť se liší v závislosti na jednotlivých druzích.

Dýně je plodem (bobulí) jednodomé jednoletky s popínavou nebo keříkovitou lodyhou, která dorůstá až několika metrů. Její stonek je drsně chlupatý s větvenými úponky, listy jsou trojúhelníkové, řapíkaté a zhruba 15–45 centimetrů široké. Mají typický dlanitolaločnatý vzhled s různě zaříznutými laloky se zubatými okraji.  Asi 10 centimetrů velké obou nebo jednopohlavní květy mají zvonkovitý tvar a žlutooranžovou barvu.

Plodem je dýně tak, jak ji známe, tedy mnohosemenná bobule, která je typická tím, že může dorůstat do velikosti i několika desítek centimetrů. Lišit se od sebe plody mohou také barvou, konzistencí, chutí a tvarem. Ačkoli typická halloweenská dýně disponuje oranžovým zbarvením, vyniklými vnějšími žebry a kulatým tvarem, některé druhy mohou celkem běžně vyrůst do tvaru hrušky, disku či dokonce houby. Plody mohou být zelené, žluté, téměř bílé, žíhané i pruhované.

Různorodá pak samozřejmě může být i struktura slupky. Většinou je hladká nebo rýhovaná, setkat se ale můžeme i se slupkou, která je bradavičnatá či se slabou voskovou vrstvou. Po oloupání vrchní vrstvy se zpravidla objeví celkem tuhá, bílá, nažloutlá, krémová či oranžová dužina vláknité konzistence. S variabilitou je pak samozřejmě nutné počítat i v případě chuti jednotlivých druhů. Ta může být nasládlá, ale i mírně nahořklá. Někdy je plod zčásti nebo zcela dutý.

Plody dýně jsou typické také tím, že většina druhů obsahuje velké množství semen. Ta mívají tvar ploché hrušky nebo slzy, jsou zbarvená do světle hnědé barvy a na okrajích ohraničeny jemným rýhovaným lemem. Jejich obal lze jednoduše rozlousknout.

Jaké živiny dýně obsahuje?

Zhruba ve 245 gramech vařené dýně nalezneme:

• tuk: 0,2 gramu,
• bílkoviny: 2 gramy,
• sacharidy: 12 gramů,
• vláknina: 3 gramy,
• vitamin A: 245 % referenčního denního příjmu (RDI),
• vitamin C: 19 % RDI,
• draslík: 16 % RDI,
• měď: 11 % RDI,
• mangan: 11 % RDI,
• vitamín B2: 11 % denní dávky,
• vitamín E: 10 % denní dávky,
• železo: 8 % RDI.

Dále pak dýně obsahuje malé množství fosforu, zinku či kyseliny listové a několik vitamínů skupiny B. Kromě toho, že je dýně plná vitamínů a minerálů, má také relativně nízký obsah kalorií, protože obsahuje zhruba 94 % vody. Z toho důvodu je velice oblíbená u jedinců, kteří se snaží udržet štíhlou linii. Dýně disponuje velkým obsahem beta-karotenu, což je rostlinné barvivo ze skupiny karotenoidů, jež lidské tělo přeměňuje na vitamín A.

Nejde však jen o plod jako takový. Zdraví prospěšná jsou totiž i dýňová semínka, která se nachází uvnitř. Ta představují bohatý zdroj nenasycených olejů, fytosterolů, kukurbitinu, vitamínu E, zinku a dalších minerálních a stopových prvků, karotenoidů a přírodních barviv. Čtvrt šálku dýňových semínek pak obsahuje 46,1 % doporučeného denního příjmu hořčíku, 28,7 % železa, 52 % manganu, 24 % mědi, 16,9 % bílkovin a 17,1 % zinku. [1]

Zdravotní benefity dýně

Dýně má celou řadu zdravotních benefitů. Obsahuje antioxidanty alfa-karoten, beta-karoten, kryptoxantin a mnoho dalších, které pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály. Kromě toho obsahuje vitamíny, které mohou posílit imunitu. Studie ukazují, že takovou moc má například vitamín A, který dokáže posílit imunitní systém a pomoci v boji proti infekcím. [2]

Vzhledem k vysokému obsahu vitamínu C zvyšuje konzumace dýně tvorbu bílých krvinek, čímž pomáhá imunitním buňkám pracovat efektivněji. Urychluje rovněž hojení ran. Kromě toho je dýně dobrým zdrojem vitamínu E, železa a kyseliny listové, u nichž je rovněž prokázáno, že pomáhají imunitnímu systému. [3]

Dýně se podle některých studií ukazuje také jako poměrně schopný ochránce zraku, který se s přibývajícím věkem běžně zhoršuje. Konzumace některých potravin může riziko ztráty zraku naštěstí snížit. Mezi tyto potraviny patří také dýně, jež je bohatá právě na živiny, které jsou se silným zrakem spojovány. Důležitou roli hraje například beta-karoten, který tělu dodává potřebný vitamín A. Jeho nedostatek některé výzkumy uvádí jako častou příčinu slepoty. Při analýze 22 studií vědci rovněž zjistili, že lidé s vyšším příjmem beta-karotenu mají výrazně nižší riziko vzniku šedého zákalu, který je častou příčinou slepoty. [4, 5, 6]

Dýně je také jedním z nejlepších zdrojů luteinu a zeaxantinu, což jsou sloučeniny, jež jsou spojovány s nižším rizikem věkem podmíněné makulární degenerace (AMD) a šedého zákalu. Poškození očních buněk volnými radikály pak mohou zabránit vitaminy C a E. [7]

Velkým benefitem tohoto plodu je rovněž skutečnost, že může snižovat riziko rakoviny, při které dochází k abnormálnímu růstu buněk. Rakovinové buňky produkují volné radikály, které jim pomáhají se rychle množit. Dýně má oproti tomu vysoký obsah karotenoidů, což jsou sloučeniny, které mohou fungovat jako antioxidanty a volné radikály neutralizovat. To může pomoci v ochraně před některými druhy rakoviny.

Například analýza 13 studií ukázala, že lidé s vyšším příjmem alfa-karotenu a beta-karotenu měli výrazně nižší riziko rakoviny žaludku. Podobným výsledkem skončilo i mnoho dalších studí na lidech, podle kterých mají osoby s vyšším příjmem karotenoidů nižší riziko rakoviny krku, slinivky břišní, prsu a dalších nádorů. Na druhou stranu si vědci nejsou jisti, zda za touto skutečností stojí samotné karotenoidy, nebo například životní návyky osob, které konzumují stravu bohatou nejen na karotenoidy. [8, 9, 10]

Obsažený draslík, vitamín C a vláknina mohou také zlepšovat zdraví srdce. Studie ukázaly, že lidé s vyšším příjmem draslíku mají nižší krevní tlak a nižší riziko mrtvice. Vysoký obsah antioxidantů pak chrání LDL cholesterol před oxidací, během které dochází k jeho shlukování podél stěn cév, což může zvyšovat riziko srdečního onemocnění. Pozitivní vliv má pak dýně také na zdraví pokožky a působí jako přírodní ochrana proti slunci a škodlivému UV záření. [11, 12, 13, 14]

Dýně a hubnutí

Vzhledem k nízkému obsahu kalorií a vysokému obsahu vody je dýně skvělým pomocníkem pro hubnutí. I přes nízkou energetickou hodnotu je však stále plná živin. Výhodou je, že například ve formě přílohy může člověk zkonzumovat více dýně než jiných zdrojů sacharidů, jakými jsou třeba brambory a rýže, a přitom přijmout méně kalorií. Představuje rovněž bohatý zdroj vlákniny, která může pomoci omezit chuť k jídlu. [15]

Nejznámější druhy dýně

Dýně Hokkaido

Dýně Hokkaido, která je ve světě známá také jako Uchiki Kuri, patří i navzdory svému menšímu vzrůstu mezi tykve velkolepé. Zatímco plody některých odrůd mohou dorůst až stovek kilogramů, Hokkaido má obvykle kolem 2 kilogramů. Už od pradávna se tento druh pěstuje na Dálném východě, odkud se později rozšířil do Anglie a odtud také do Ameriky. Dnes se s ní zcela běžně setkáme také v České republice, kde se těší stále větší oblibě.

Hokkaido má kulatý tvar a typicky oranžovou barvu. Kromě slupky je oranžová i samotná dužina, která je podobně jako mrkev bohatá na beta-karoten. Oblíbená je zejména pro svou typickou chuť, ve které se nezapře japonský původ. Tamním šlechtitelům se totiž povedla potlačit obvyklá tykvová příchuť, díky čemuž Hokkaido připomíná spíše lahůdkové brambory či pečené kaštany.

Kromě oranžového Hokkaida můžeme narazit také na tmavozelenou odrůdu se žlutým žíháním známou jako Delica F1, která je v Asii je velmi ceněná. I přes odlišně zbarvenou slupku, která je na rozdíl od klasického Hokkaida také tužší, je dužina uvnitř jasně oranžová.

Další odrůdou je Blue Kuri, která je známá také jako modré Hokkaido a dorůstá zhruba do 1,5 kg. Oproti tradičnímu Hokkaidu bývá mírně plošší, kvalita chutí je ale v obou případech velmi vyrovnaná. Plody Blue Kari jsou velmi dobře skladovatelné a díky své barvě jsou značně tolerantní vůči virózám, které na plodech oranžového Hokkaida způsobují tmavě zelené skvrny a znehodnocují je.

Dále se můžeme setkat také s odrůdami:

• Hokkaido Orange,
• Delician F1,
• Amoro F1,
• Solo F1,
• Grey Queen F1,
• Shokichi Red F1.

Tato konkrétní označení jednotlivých odrůd se v České republice příliš nepoužívají. Mnohem častěji se setkáte pouze s druhovým jménem, tedy dýně Hokkaido, jejíž odrůda je pak upřesněna jednoduše podle barvy (oranžová, zelená, modrá). Jednotlivé varianty se svými vlastnostmi ale samozřejmě liší, a tak pokud chcete konkrétní odrůdu, je třeba se obrátit na kvalitního prodejce.

Dýně Hokkaido je bohatá na vitamíny a minerální látky, ve větším množství je zastoupen hlavně:

• vápník,
• hořčík,
• fosfor,
• draslík,
• betakaroten,
• vitamín A,
• vitamín B,
• vitamín C.

Díky těmto látkám je velkým pomocníkem při celé řadě zdravotních obtíží. Pomáhá například při onemocnění slinivky břišní a sleziny, při žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních obtížích. Kromě toho má dýně Hokkaido močopudné účinky. V ní obsažené látky navíc bojují proti hlístům, roupům a škrkavkám. Konzumace této dýně je vhodná i pro diabetiky a má vysoké antioxidační schopnosti. Opražená dýňová semínka pak pomáhají také s problémy s prostatou. [16]

Muškátová dýně

Muškátová dýně patří mezi větší tykve a sklízí se obvykle v momentě, kdy doroste zhruba 6 kilogramů. V některých případech může být její hmotnost až trojnásobná. Tento druh dýně má oranžovou dužinu a zelenou, oranžovou či hnědou slupku s výrazným žebrováním. Nejvíce ze všech dýní se podobá melounu, ale pouze svým vzhledem. V kuchyni je velice všestranná. Hodí se na všechny kuchyňské úpravy. Nejčastěji se využívá na přípravu pyré, koláčů či polévek. Dá se jíst i zasyrova. Muškátová dýně disponuje, stejně jako dýně Hokkaido, hned několika odrůdami. Z nich nejznámější je dýně máslová.

Máslová dýně

Máslová dýně, která je z muškátovitých pravděpodobně nejvíce k vidění, má tvar hrušky, pevnější světle oranžovou až béžovou slupku a, jak už název napovídá, její chuť je velice blízká máslu, ale také oříškům. Vhodná je zejména do pečení. Tato forma tepelné úpravy její chuť totiž ještě více zvýrazní. Máslovou dýni se proto nedoporučuje přebíjet velkým množstvím různých ingrediencí. Výhodou máslové dýně je, že obsahuje jen minimum semínek, odpadá tedy starost s jejich vydlabáváním. Na rozdíl od Hokkaido dýně má poměrně tuhou, nepoddajnou slupku, a tak je vhodné ji před tepelnou úpravou oloupat. Máslová dýně se hodí na cheesecaky, pečivo či džemy.

Špagetová dýně

Špagetová dýně má kulovitý či oválný tvar a žlutou barvu slupky i dužiny, díky čemuž do jisté míry připomíná žlutý meloun. Sklízí se obvykle při velikosti kolem 30 centimetrů, a ačkoli není příliš sladká, patří k nejlahodnějším dýním. Své jméno dostala podle své typické dužiny, která se po uvaření nebo upečení rozpadá na vlákna, jež připomínají špagety. Hodí se spíše pro slané pokrmy, ideální je například s česnekem, bazalkou, rajčatovou omáčkou a parmazánem. Udělat z ní jdou také slané dýňové palačinky se slaninou. Dýni lze také jednoduše zapéct.

Využití dýně v kuchyni

Výhodou dýně je její všestrannost a snadná příprava. Díky své sladkosti je oblíbenou přísadou pokrmů, jakými jsou nákypy, koláče či palačinky, stejně dobře však chutná také ve slaných pokrmech, kterými jsou třeba těstoviny. Oblíbená je rovněž polévka z dýně. Co se týče úpravy dýně, jedná se o velice jednoduchý proces. Vzhledem k tomu, že má tento plod zpravidla velmi poddajnou slupku, která při tepelné úpravě změkne, není třeba ji loupat (až na výjimky). Náročnější může být její krájení, protože za syrového stavu je její slupka naopak poměrně tvrdá. Uvnitř dýně se nacházejí semena, která jsou také jedlá.

Dýně je na trhu samozřejmě k dostání také konzervovaná, což je určitě výhoda, pokud chcete mít tuto potravinu stále při ruce. Na druhou stranu je ale nutné pečlivě číst etikety, protože ne všechny výrobky budou 100% a bez přídavku cukru.

V Česku je nejvíce používanou dýní druh Hokkaido, kterou lze připravit naslano i nasladko. Běžně se můžeme setkat například s těmito recepty z dýně:

• dýňové rizoto,
• dýňové těstoviny,
• dýňové pyré,
• dýňová polévka,
• zapečená dýně,
• dýňový koláč,
• kompot z dýně,
• dušená dýně,
• pražená dýňová semínka.

Jako příloha se pak dýně hodí například k masu, ale použít lze také jako přísada do salátů či burgerů. Dýně Hokkaido je zkrátka a dobře vhodná jak k pečení, tak k zapékání, smažení a grilování. Lze ji také zavařovat, kandovat a sušit. Vytvořit si lze také výborný dýňový džem. Na druhou stranu existují i čistě okrasné dýně, které sice jedlé jsou, ale chuti příliš nelahodí. Mezi okrasné dýně patří například:

• Andělská křídla,
• oranžové Jack Be Little,
• hvězdicové Galaxy of Stars F1,
• dlouhokrké crookneck (labutěnky),
• trnová koruna se špičatými výrůstky,
• zeleně pruhované Sweet Dumplings. [17]

Pěstování dýně

Výhodou dýně jako rostliny je, že její pěstování nebývá nijak náročné a k tomu, aby se vám odměnila chutnou úrodou, jí obvykle stačí jen trocha péče. I přes nenáročnost je však nutné myslet na návyky této rostliny a co nejvíce se jim snažit přizpůsobit. Záleží ale samozřejmě na druhu pěstované dýně. Zatímco odrůdy tykve obecné nemají šlahouny a poznat se dají podle keřovitého vzrůstu, odrůdy dýně velkolepé, kam patří i Čechy oblíbené Hokkaido, ve šlahounech naopak plodí, a tak vám na zahradě zaberou větší prostor.

Stejně jako jakákoli jiná rostlina, i dýně ke svému růstu potřebuje vhodné pěstební podmínky. Potrpí si na propustnou středně těžkou půdu s dostatkem humusu. Měla by být rovněž bohatá na živiny. Myslete na to, že na rozdíl od jiných tykvovitých rostlin, jako jsou například okurky, mají dýně mohutný kořenový systém, což znamená, že si jsou schopny z půdy samy obstarat potřebné živiny i dostatečné množství vláhy.

Pokud se rozhodnete pěstovat oblíbenou dýni Hokkaido, je určitě nutné zapracovat na vybraný záhon kompost nebo rozleželý chlévský hnůj. Vzhledem k tomu, že si tyto rostliny libují na dobře vyhnojených místech, je ideální je pěstovat přímo na kompostu.

Kromě stanoviště a půdy je nutné myslet také na dostatečné množství tepla a přísun slunečních paprsků. Na druhou stranu není nutné vyhledávat pro dýně stoprocentně slunné místo. Dobře rostou také v polostínu. Pokud dýně plánujete pěstovat opakovaně, je třeba každoročně měnit jejich stanoviště. V opačném případě dojde k vyčerpání půdy.

V blízkosti stanoviště by se pak neměly nacházet jiné plodiny. K tomu, aby mohla dýně dobře růst, totiž potřebuje dostatek prostoru. Kvůli riziku houbových infekcí pak dýně nikdy nepěstujte v blízkosti okurek, brambor či rajčat. Neumisťujte je ani na místa, kde se v předchozím roce tyto záhonky nacházely.

Semena dýně se doporučuje vysadit nejdříve v polovině května, kdy je půda dostatečně prohřátá. Jakmile zasadíte, pěstování není příliš náročné. Během vegetace je však nutné záhony pravidelně odplevelovat, dokud rostlina nevytvoří souvislý porost. Půdu je dobré okopat a vyplít, aby dýním plevel „nekradl“ živiny a tím je nedusil.

Díky dlouhým kořenům jsou si rostliny většinu vláhy schopné obstarat samy, zpozornět je ale nutné v momentě, kdy nastane delší období sucha. V takové chvíli je nutné dýně pravidelně a dostatečně zalévat ke kořenům. Nedoporučuje se však kropení listů, protože by mohlo napomoci rozšíření plísně. V momentě, kdy rostliny začnou dosahovat větších rozměrů, je ideální je pěstovat na opoře, po které se budou moci plazit a nebudou si navzájem stínit. Někteří pěstitelé pak doporučují jednotlivé výhonky zkracovat na délku dvou metrů, aby se rostlina více rozvětvila.

Kdy sklízet dýně?

Co se týče sklízení dýně, obvykle se tak děje koncem srpna nebo začátkem září. Sklízet se ale mohou i zhruba v polovině podzimu, tedy před prvními mrazíky. Že je pravý čas na sklizeň dýně Hokkaido, poznáte také podle několika znaků. Slupka bývá tvrdá a matná, na stonku se tvoří prasklinky a stopka zasychá. Nedozrálé dýně se sklízet nevyplácí, přes slupku se pak mohou snadno dostat bakterie, kvůli kterým se plod rychleji zkazí. Dalším důvodem je skutečnost, že nedozrálá dýně není příliš chutná, přezrálé kusy zase ztrácí výživovou hodnotu. Po sběru je dýním vhodné ponechat alespoň pěticentimetrovou stopku, aby se rychle nekazily.

Doporučuje se nechat sklizené dýně ještě několik následujících dní dosušit na sluníčku. Ale pozor na příliš vysoké teploty. Ty by neměly přesáhnout 30 °C. Důležité jsou pak i podmínky, ve kterých plody skladujete. Například dýni Hokkaido se bude nejlépe dařit v suché místnosti o teplotě kolem 10 °C. V takových podmínkách vydrží až půl roku. [18]

Zdroje: medicalnewstoday.com, healthline.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, cambridge.org, rhs.org.uk