Dyskalkulie má negativní vliv na pacientovy matematické schopnosti. Podle čeho ji poznáte?

10. 3. 2023 7:30
přidejte názor
Autor: Depositphotos

Zaznamenali jste, že má vaše ratolest problémy s matematikou, ačkoliv všechny ostatní předměty ve škole zvládá na jedničku? Na vině by mohla být dyskalkulie, což je specifická porucha učení, která ovlivňuje pacientovy matematické schopnosti. Nedá se zcela vyléčit, ale pomocí vhodného přístupu a výukových pomůcek se může dyskalkulik v matematice výrazně zlepšit.

Co se dozvíte v článku
  1. Specifické poruchy učení
  2. Co je dyskalkulie?
  3. Jaké má dyskalkulie příčiny?
  4. Jaké má dyskalkulie projevy?
  5. Typy dyskalkulie
  6. Možné komplikace
  7. Diagnostika
  8. Léčba dyskalkulie

Specifické poruchy učení

Tímto termínem lékaři označují poruchy, které žákům a studentům způsobují problémy při studiu a ztěžují jim standardní vzdělávací proces. Postihují přitom děti všech intelektových skupin, tedy i pacienty v jiných ohledech nadprůměrné. Co se týče konkrétních projevů, typické jsou nedostatečně rozvinuté schopnosti v různých oblastech, které žákům způsobují výukové potíže.

Druhy specifických poruch učení:

  • dyslexie – specifická porucha čtení, která ovlivňuje schopnost přesného a rychlého čtení, ale i schopnost porozumění psanému textu,
  • dysgrafie – specifická porucha grafického projevu, která má vliv především na pacientovo psaní (napodobování tvaru písmen, řazení, zaměňování, rychlost psaní…),
  • dysortografie – specifická porucha, která způsobuje, že si pacient osvojuje pravopis s obtížemi (gramatická pravidla, interpunkce, hláskování…),
  • dyskalkulie – specifická porucha počítání a matematických schopností,
  • dyspraxie – specifická porucha motorických funkcí, která má na svědomí narušení pohybového vývoje a problémy se získáváním komplexních pohybových dovedností,
  • dysmúzie – specifická porucha hudebních schopností,
  • dyspinxie – specifická porucha výtvarných schopností (kreslení). [1, 2, 3, 45]

Co je dyskalkulie?

Jde o specifickou poruchu počítání a matematických schopností, kterou není možné vysvětlit nevhodným způsobem vyučování ani mentální retardací. Týká se přitom hlavně provádění základních početních úkonů (sčítání, odečítání, násobení, dělení) spíše než abstraktnějších matematických dovedností a ovlivňuje také vytváření matematických nebo prostorových představ.

Při řešení matematických úloh a příkladů uplatňují lidé řadu specifických dovedností. Svou roli zde tedy hrají různé dílčí složky, kam patří například předčíselné představy, prostorová orientace nebo verbální, lexické a grafické schopnosti. Důležité jsou ale samozřejmě i operační nebo úsudkové schopnosti a zapomínat nesmíme ani na paměťovou složku.

Žáci trpící dyskalkulií podávají v matematice mnohem horší výkony, než by se vzhledem k jejich inteligenci dalo očekávat. V ostatních oblastech bývají jejich výsledky průměrné nebo dokonce nadprůměrné, což znamená, že daná porucha nijak nesouvisí s nižší inteligencí daných jedinců. Pouze jejich matematické schopnosti neodpovídají jejich inteligenci.

Problém spočívá v tom, že pokud dítě vykazuje potíže při zvládání základních početních úkonů, projeví se to samozřejmě také v dalších oblastech matematiky. Sem patří například algebra, kde se běžně pracuje s koeficienty nebo exponenty. Základní početní úlohy se navíc objevují i v dalších předmětech, jako je fyzika, chemie nebo zeměpis, a mají vliv také na schopnost manipulace s penězi nebo třeba na orientaci v čase. [6, 7, 8, 9]

Jaké má dyskalkulie příčiny?

Dyskalkulie údajně postihuje až 6 % školou povinných žáků a studentů, přičemž konkrétní čísla se v jednotlivých publikacích značně liší. Přesnou příčinu obtíží je těžké určit, ale svou roli zde hraje řada různých faktorů, jako jsou dědičné predispozice, poškození či narušení určitých oblastí mozku, k němuž dochází v prenatálním období, při porodu nebo i později, ale také netypická dominance hemisfér.

Pokud má dítě problémy v matematice, je ovšem nejprve nutné zhodnotit, zda se skutečně jedná o specifickou poruchu učení, nebo jde o jiný druh potíží. Svou roli zde mohou hrát například částečně odstranitelné vlivy, jako je nevhodný styl učení, špatný způsob výuky či nedostatečná motivace k výuce. Na vině ale může být i nízké nadání pro matematiku nebo celkově snížený intelekt.

Podle toho se pak samozřejmě budou lišit také nápravná, reedukační a kompenzační cvičení, protože někteří mohou učivo zvládnout pomocí vhodného doučování v rámci běžných výukových metod, ale jiní potřebují zapojit specifické mechanismy, s jejichž pomocí budou své dovednosti adekvátně rozvíjet. Vždy je přitom dobré konzultovat situaci s odborníky, kteří doporučí vhodné řešení.

Kromě toho se pak někdy hovoří také o získané dyskalkulii, což je ztráta matematických dovedností a vědomostí v důsledku kognitivních poruch nebo poranění mozku, což naruší příslušné oblasti zodpovědné za matematické znalosti. Tento typ dyskalkulie se nicméně rozvíjí až během pacientova života (nejčastěji tak vzniká dyskalkulie v dospělosti) a nepatří mezi specifické poruchy učení. [10, 11, 12, 13, 14]

Jaké má dyskalkulie projevy?

Spoustu rodičů zajímá, jaké má dyskalkulie příznaky a podle čeho mohou poznat, že se jejich ratolest s touto specifickou poruchou učení skutečně potýká. Problém nicméně spočívá v tom, že projevy dyskalkulie jsou velice rozmanité a mohou se lišit případ od případu. Typická je však neschopnost osvojit si běžné matematické znalosti a dovednosti pomocí standardních učebních postupů.

Děti trpící dyskalkulií například často nejsou schopné v aritmetice dospět k pojmu číslo, neumí určit počet předmětů nebo jejich množství porovnat. Dále pak mívají problém s vyjmenováváním vzestupných či sestupných řad čísel a špatně rozumí pojmům více než nebo méně než. Kromě toho pro ně bývá obtížné číst matematické symboly a zaměňují tvarově podobná čísla.

Fobie trápí desetinu populace. Jak se tohoto úzkostného strachu zbavit?
Přečtěte si také:

Fobie trápí desetinu populace. Jak se tohoto úzkostného strachu zbavit?

Co se týče dalších projevů, děti s dyskalkulií samozřejmě mají problémy se základními matematickými operacemi, jako je sčítání, odečítání, násobení nebo dělení. Kromě toho nejsou schopné při zápisu čísel správně umístit jednotky pod jednotky, desítky pod desítky a podobně. Dále pak mohou zaznamenat i potíže v geometrii (rozlišování tvarů, problémy při seřazování podle velikosti, rýsování).

Schopnost osvojit si matematické dovednosti a vědomosti může přitom negativně ovlivnit celá řada různých faktorů. Patří sem například poruchy koncentrace pozornosti, poruchy prostorové a časové orientace, poruchy sluchového a zrakového vnímání, poruchy řeči nebo poruchy jemné a hrubé motoriky. Kromě toho svou roli hraje i porucha pravolevé orientace nebo třeba porucha reprodukce rytmu. [15, 16, 17]

Typy dyskalkulie

Jelikož dyskalkulie ovlivňuje celou řadu oblastí a může mít velké množství různých projevů, postupem času se začaly objevovat také různé klasifikace. Ty se snaží daný problém rozdělit do specifičtějších kategorií, což následně umožní odborníkům s pacienty lépe pracovat. Momentálně se přitom na našem území používá klasifikace podle Košče, Nováka a Blažkové.

Klasifikace podle L. Košče

V roce 1978 uvedl Ladislav Košč svou klasifikaci dyskalkulie, která vyčleňuje specifické oblasti podle základních problémů, s nimiž se děti potýkají v souvislosti s vývojem a budováním matematických pojmů a vztahů, se čtením i se zapisováním matematických výrazů. Jeho dělení pak vypadá následovně:

  • Praktognostická vývojová dyskalkulie – v tomto případě se jedná o poruchu manipulace s předměty nebo symboly, poruchu při tvoření skupin předmětů a neschopnost porovnat počty prvků. Kromě toho děti nechápou pojem přirozeného čísla, neumí diferenciovat geometrické útvary a trpí poruchou prostorového faktoru.
  • Verbální dyskalkulie – pacienti mají problémy se slovním označováním počtu předmětů či operačních znaků, neumí vyjmenovat řadu čísel v konkrétním uspořádání a nechápou vyslovené číslo ani slovní vyjádření matematických symbolů a znaků.
  • Lexická dyskalkulie – zde hraje svou roli neschopnost číst matematické symboly (číslice, čísla, znaky operací), ale i záměna tvarově podobných číslic, porucha orientace v prostoru nebo porucha pravolevé orientace.
  • Grafická dyskalkulie – sem patří především neschopnost psát matematické znaky a problémy se zápisem víceciferných čísel, dále neschopnost psát čísla podle diktátu nebo psát čísla správně pod sebou, ale i problémy při rýsování a porucha pravolevé a prostorové orientace.
  • Operacionální dyskalkulie (operační dyskalkulie) – v daném případě hovoříme hlavně o narušené schopnosti provádět matematické operace s přirozenými čísly, přičemž pacient jednotlivé operace zaměňuje. Kromě toho se projevují poruchy při osvojování si pamětných spojů a patrná je také neschopnost respektovat prioritu při provádění více operací nebo problém při písemných algoritmech jednotlivých operací.
  • Ideognostická dyskalkulie – zde se jedná hlavně o poruchu v oblasti pojmové činnosti, při zobecňování nebo při chápání matematických pojmů a vztahů, které mezi nimi panují. Pacient pak mívá také výrazné problémy při řešení slovních úloh.

Klasifikace podle J. Nováka

S obecnější klasifikací, která vznikla roku 2004, pracuje J. Novák. Podle něj má narušení matematických schopností mnoho různých příčin a projevuje se celou škálou příznaků. V závislosti na tom, jak vypadá konkrétní situace, pak rozlišuje následující kategorie:

  • Kalkulastenie – jde o mírné narušení matematických vědomostí a dovedností, které je způsobeno například nedostatečnou stimulací žáka ve škole nebo v domácím prostředí, přičemž rozumové i matematické schopnosti pacienta zůstávají v pásmu průměru. Dále je možné vyčlenit kalkulastenii emocionální, sociální a didaktogenní.
  • Hypokalkulie – v tomto případě hovoříme o poruše základních početních dovedností, kterou může vyvolat nerovnoměrná skladba matematických schopností, zatímco se celková úroveň rozumových schopností pohybuje v oblasti průměru či nadprůměru.
  • Oligokalkulie – tento problém se vyznačuje narušenou strukturou matematických schopností, ale i nízkou úrovní všeobecných rozumových schopností.
  • Vývojová dyskalkulie – zde v podstatě pracuje s klasifikací dyskalkulie dle L. Košče.
  • Akalkulie – jedná se o poruchu zvládání početních operací a početních dovedností, která se rozvíjí například po prožitém traumatu, přičemž dříve byly dané dovednosti u pacienta přiměřeně rozvinuté a došlo tedy k regresi.

Klasifikace podle matematického obsahu

S posledním typem klasifikace přišla R. Blažková, která se soustředí hlavně na oblasti učiva, v nichž se projevují pacientovy problémy vzhledem k učivu matematiky. Důležité je také vědět, že pochopení a zvládnutí jedné oblasti je vždy nezbytným předpokladem k pochopení a následnému zvládnutí další oblasti. Konkrétně se pak jedná o následující sféry:

  • vytváření pojmu čísla (přirozeného a později dalších variant),
  • čtení a zápis čísel, numerace, porovnávání čísel, zaokrouhlování čísel,
  • operace s čísly (nejprve s přirozenými, později s dalšími),
  • řešení slovních úloh a přepis slovního vyjádření do matematických symbolů,
  • geometrická a prostorová představivost,
  • početní geometrie (odhady, výpočty, velikost útvarů),
  • jednotky měr a jejich převody. [18, 19, 20, 21]

Možné komplikace

Aby toho nebylo málo, dyskalkulie se často objevuje také v kombinaci s dalšími specifickými poruchami učení nebo s dalšími podobnými problémy. Sem patří hlavně dyslexie a dysgrafie, dále pak dysortografie nebo třeba ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou). Kromě toho se však mohou objevit i poruchy smyslového vnímání, poruchy autistického spektra nebo další potíže, jako jsou deprese, poruchy chování či úzkostná nebo panická porucha. [22, 23, 24]

Panická ataka se objeví bez varování. Jak tento stav zvládnout?
Přečtěte si také:

Panická ataka se objeví bez varování. Jak tento stav zvládnout?

Diagnostika

Pokud u svého potomka zaznamenáte některé z výše popsaných projevů, měli byste začít situaci co nejdříve řešit. Nemusí se hned jednat o specifickou poruchu učení, ale přesto je dobré problém konzultovat s odborníky dříve, než začnete obviňovat své dítě z lenosti či nezájmu o matematiku. Diagnostika specifických poruch učení přitom spadá do kompetence speciálních pedagogů.

Jelikož za pacientovy obtíže mohou být zodpovědné i jiné problémy než pouze dyskalkulie, je nejprve potřeba tyto stavy vyloučit. Žádný specifický test dyskalkulie neexistuje, ale k dispozici je dnes řada metod, pomocí kterých je možné problém zhodnotit. Pokud se potvrdí, že se jedná o dyskalkulii, vypracuje se pak individuálně zaměřený plán, jenž by měl pacientovi s výukovými obtížemi pomoci.

Na diagnostice se v tomto případě většinou podílí učitel, psycholog, speciální pedagog, a pokud je to nutné, tak samozřejmě i ošetřující lékař. V pedagogicko-psychologické poradně se přitom provádí komplexní vyšetření specifických poruch učení, které spočívá v řadě standardizovaných testů. Sledují se přitom hlavně matematické dovednosti pacienta ve všech možných oblastech. Na základě výsledků se pak stanoví konkrétní diagnóza a jsou navržena podpůrná opatření pro další vzdělávání.

Mezi základní kritéria, podle kterých je možné usoudit, že dítě skutečně trpí dyskalkulií a nejedná se o jiný problém, patří například zřetelný rozpor mezi jeho inteligencí a úspěšností v matematice. Dále se pak sleduje skutečnost, zda úroveň rozumových schopností je, nebo není v pásmu podprůměru a zda má dítě normální rodinné zázemí či dostatečnou motivaci k učení. [25, 26, 27, 28, 29]

Léčba dyskalkulie

Dyskalkulie se podobně jako dysgrafie, dyslexie nebo třeba dyspraxie řadí mezi poruchy, které není možné vyléčit. Pokud ovšem dojde k nasazení správných postupů a pacientovi se dostane adekvátní podpory ze strany okolí, může dosáhnout výrazného zlepšení svých matematických dovedností. Vždy ovšem platí, že čím dříve se obtíže podaří odhalit a diagnostikovat, tím dříve je možné začít s postiženým jedincem pracovat a tím větší šanci na změnu má.

Zpočátku je důležité zjistit, na jaké úrovni matematických představ se konkrétní pacient nachází. Nejprve je totiž nutné utvořit předčíselné představy a zautomatizovat si matematické pojmy a teprve potom je možné přistupovat k jednotlivým matematickým operacím. Dokud si přitom žák neosvojí ty jednodušší operace, nemělo by se přistupovat ke složitějším.

Jelikož žáci s dyskalkulií učivu lépe rozumějí, pokud je názorné, vyplatí se vyzkoušet zapojení většího množství smyslů. K tomu se používají v rámci dyskalkulie pomůcky, jako jsou různé grafy, obrázky, předměty, počítadla, číselné osy, počítačové programy, kalkulačky a podobně. Kromě toho je dobré rozvíjet i prostorovou orientaci pacientů a častěji s nimi jejich dovednosti procvičovat, protože snáze učivo zapomínají. Jedině tak může proběhnout u dyskalkulie náprava.

Trpí vaše dítě některou ze specifických poruch učení?

Existuje přitom řada možností, jak procvičovat matematické dovednosti pacienta. Jde například o odříkávání čísel v číselných řadách, počítání na prstech (sčítání a odečítání po jedné), rozklady čísel v první desítce, doplňování čísel do deseti, úlohy s přechodem přes desítku, úlohy používající násobení a dělení, práce s vícecifernými čísly, práce se zlomky nebo třeba práce s desetinnými čísly.

Učitelé by měli v matematice vycházet z žákových znalostí a dovedností a neměli by požadovat věci, kterých prozatím není schopný. Důležitá je pochvala za dosažené úspěchy, která pacienty motivuje k dalšímu učení. Kromě toho by měli učitelé projevit trpělivost a pochopení, přistupovat k postiženým jedincům individuálně, nechávat jim na některé věci delší čas, využívat jejich zájmu, podněcovat ho a nedopustit, aby se dítě něco naučilo špatně.

Při hodnocení a klasifikaci žáků s dyskalkulií je nutné vycházet z toho, co dítě už zvládlo. Učitelé by měli kontrolovat celý postup řešení příkladů a jiných úloh, nejen jejich výsledek, aby se lépe seznámili s pacientovými myšlenkovými procesy. Kromě toho se klade důraz také na spolupráci s rodiči a blízkým okolím žáka, který se s dyskalkulií potýká. Matematické dovednosti je pak dobré rozvíjet také v rámci domácí přípravy, a to spíše formou hry (domino, kostky a podobně). [30, 31, 32, 33, 34, 35]

Reedukace dyskalkulie

Na základě diagnostiky a odhalení aktuální úrovně konkrétního žáka je nutné vypracovat dlouhodobý reedukační plán. Ten by měl být dostatečně názorný a měl by se držet posloupnosti osvojovaného učiva. Důležitá je pak i spolupráce s rodiči postiženého jedince, trpělivost a oceňování pacientovy snahy. Kromě toho je však dobré ukázat i praktické využití matematiky v běžném životě. V rámci reedukace se přitom pozornost soustředí hlavně na následující oblasti:

  • rozvoj předčíselných představ,
  • utváření pojmu číslo,
  • rozvoj číselných představ,
  • názorné zobrazení,
  • pochopení základních matematických operací,
  • provádění matematických operací,
  • řešení slovních úloh,
  • geometrie,
  • převody jednotek,
  • orientace v čase,
  • orientace ve finanční matematice. [36, 37, 38, 39, 40]

Zdroje: ppp-ostrava.cz, home.pf.jcu.cz, wiki.rvp.cz, alfabet.cz, dyskalkulie.webgarden.cz, ordinace.cz, webmd.com, my.clevelandclinic.org, additudemag.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?