Editorial

Rok se s rokem sešel a my pro vás opět máme reportážní speciál z vyhlášení dalšího ročníku soutěže Sestra roku. Bylo to tradičně milé, místy dojímavé, veselé i podnětné setkání zdravotníků, plné emocí, radosti, diskusí, ale i příležitost pro odlehčení pracovního napětí ˘ A výraz tradičně nelze opomenout, protože se jednalo o vyhlášení výsledků již čtrnáctého ročníku! Za tu dobu prošly redakcí tisíce nominací, do finále postoupily stovky finalistů a v galerii vítězů visí dnes již 65 obrazů oceněných! Zdá se to neuvěřitelné, i když na druhou stranu, pokud by to bylo možné, odměnili bychom nejraději všechny. Pravdou totiž je, že klobouk dolů před tím, kdo se na tuto profesi dá, a především kdo u ní zůstane a udrží si humor, optimismus, chuť vzdělávat se, lásku k bližnímu, zůstane trpělivý a chápavý, zkrátka zdravotník na svém místě. Fotografie a texty speciálu k Sestře roku každoročně ukazují, jaké to na Žofíně bylo od 18 hodin večer dál. Co však prožíváme my a zejména sami finalisté od poledních hodin do zmiňovaných šesti večer, zůstává (odborné) veřejnosti většinou utajeno. Proto jsem se rozhodla toto malé tajenství po čtrnácti letech poodhalit! Tým organizátora soutěže celé dopoledne, a mnohdy i odpoledne den před konáním akce, běhá po Paláci Žofín v pohodlném sportovním oblečení a v teniskách, staví bannery partnerů, přesouvá stolky a židle, naváží dárkové tašky pro hosty večera, v zázemí paláce systematicky kompletuje dárky vítězům a finalistům… Ve všech prostorách Žofí