Výzkum je zatím na počátku, vědkyně zkoumá pomocí EEG, co se děje v mozku pacientů, a „otevírá dveře k efektivnější léčbě“, sdělil ústav ČTK. Za svoji práci dostala Kopřivová od rektora Univerzity Karlovy prestižní Bolzanovu cenu.
Základním příznakem poruchy jsou vtíravé myšlenky, tedy obsese, a stereotypní nutkavé chování či myšlenkové úkony, neboli kompulze, jež mají pacientovi ulevit. Nemocný trpí třeba vtíravou představou, že má špinavé ruce, bojí se nákazy, a tak se pořád myje. Nadměrně vše kontroluje, například zda zamknul dveře. Nebo má nutkání symetricky rovnat věci a provádět přesný sled drobných činností. Věří, že mu to uleví. Obsese může vyústit i ve strach, například matky, že bodne své dítě nožem.
O nemoc se jedná, pokud potíže trvají po většinu dní alespoň dva týdny, způsobují člověku nepohodu a narušují jeho fungování, včetně společenského.
Kopřivová začala sledovat elektrické aktivity v mozkové kůře pacientů a testovat možnosti ovlivnit je za pomoci tzv. neurofeedbacku, tedy bez léků a neinvazivně.
Výzkum potvrdil u pacientů několik specifik. Určité části jejich mozku mají menší objem šedé mozkové kůry a mají také odlišné výsledky EEG proti zdravým lidem. V určitých částech mozku vykazuje EEG u pacientů nadměrné hodnoty nízkých frekvencí a naopak v jiné části nadměrné hodnoty tzv. vysokých beta frekvencí.
„Zjistili jsme, že čím více bylo nadměrné aktivity na nízkých frekvencích, tím hůře u pacientů fungovala kognitivně-behaviorální terapie. Naopak vyšší aktivita v oblasti beta frekvencí byla pro pacienty z hlediska léčby velmi příznivá, na terapii reagovali lépe,“ shrnula Kopřivová.
Výzkum bude dál sledovat funkční vztahy mezi jednotlivými oblastmi mozkové kůry. Více by mělo objasnit také použití dalších vyšetřovacích metod a spolupráce s vědci z Akademie věd, kteří studují modely obsedantně-kompulzivní poruchy u zvířat.