Se znárodňováním ani vyšší spoluúčastí pacienta nepočítá
Posílit vliv státu ve zdravotnictví chce ve své koncepci zdravotní péče v ČR na léta 2004 až 2009 ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Včera ji představila veřejnosti. „V návrhu se nepočítá se znárodňováním soukromých nemocnic nebo ordinací ani s vyšší spoluúčastí pacienta, než je dosud. Zdravotnictví chápu jako veřejnou službu, již musí stát občanům zajistit,“ řekla Právu ministryně. Pacientům slibuje informace, ale jen takové, které pro ně budou užitečné. „Chci, aby zdravotnictví bylo lidsky důstojné a efektivně fungující. Takový je i název celého dokumentu,“ řekla Emmerová.
Koncepce má sto stránek, je rozdělena na tři údobí až do roku 2009 a ministryně ji dala k široké veřejné diskusi. Ta má trvat zhruba měsíc. Po zapracování připomínek by koncepci projednala vláda. Podle našich informací by to mělo být buď na konci prosince, anebo začátkem příštího roku. „Nyní je pro mě hlavní stabilizace hospodaření a systému veřejného zdravotního pojištění a nemocniční péče,“ zdůraznila ministryně.
V koncepci se posiluje vliv státu na zdravotnictví, ale neruší se žádná forma vlastnictví zdravotnických zařízení. „Co je dneškem ustaveno, tak to bude,“ uvedla ministryně.
|
Celé zněnínávrhu koncepcenajdete ZDE Upozornění: vzhledem ke značné velikosti soboru může jeho otevírání trvat delší dobu. |
U nemocnic neziskový režim
U nemocnic by ale ráda prosadila tzv. neziskový režim. Kraje už ale začaly nemocnice převádět na obchodní společnosti. Nedávné rozhodnutí parlamentu tyto kroky pozastavilo.
Na koncepci se podílel Institut zdravotní politiky a ekonomiky, s nímž hodlá ministryně spolupracovat i do budoucna.
Návrh koncepce je rozdělen na tři etapy až do roku 2009. V první etapě, která zahrnuje letošní a příští rok, chce ministryně mj. stabilizovat hospodaření. Ustupuje od dlouho připravovaného systému, podle něhož by nemocnice měly dostat zaplaceno podle diagnózy pacienta. Tento systém hodlá nahradit tzv. globálními rozpočty. Nemocnice by tedy věděly, s jakou částkou mohou počítat.
Zdroje pro stabilizaci hospodaření vidí ne v tom, že stát bude dávat další peníze do zdravotnictví, ale především v úsporách v rámci zdravotnictví. Řešit se v tomto období má i pražské zdravotnictví a to návazně na zdravotnictví středočeské.
Léta 2004 až 2006
Druhé období je ohraničeno léty 2004 až 2006. Ministryně je chápe jako údobí, kdy se mají optimalizovat veřejné zdravotnické služby. Právě v tomto období by se měl pacient dočkat své rehabilitace, aby byl lékařům skutečným partnerem, a ne outsiderem, jako je tomu dosud. Hlavní v jeho léčení má být praktický lékař a pacienti by měli zdravotní knížky, do nichž by se zapisovaly způsoby léčby i léky, které má pacient užívat.
Léta 2006 až 2009
Léta 2006 až 2009 jsou třetím obdobím koncepce. Během nich by měla být taková nabídka služeb, která povede k efektivnímu fungování celého zdravotního systému. Počítá se i s využitím objevů především v molekulární medicíně a genové terapii.
Kvalita lékařských služeb má být pod kontrolou pacientů, ale i zdravotnických institucí.
Ke druhé a třetí etapě ve své koncepci očekává ministryně širokou diskusi. „Mým úkolem je utvoření sítě zdravotnických zařízení. Mluvím hlavně o nemocnicích, protože ambulantní síť již dnes představuje spíše mraveniště. Nemocniční síť musí být dostupná všem. Časově, geograficky i ekonomicky. Financování dál bude na solidárním principu prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění při nezvyšování spoluúčasti pacienta,“ potvrdila Emmerová. Dodala, že vychází z programu vlády. „Ráda bych, aby se průměrný věk, kterého se lidé v ČR dožívají, neustále prohluboval, a právě k tomu by měla přispět i kvalitní zdravotní péče,“ řekla ministryně.
Nesouhlasí s koalicí lékařů
Na adresu Koalice ambulantních lékařů, kteří vyhlásili krizový stav v případě, že návrh koncepce zdravotnictví bude obsahovat znárodňovací prvky, ministryně řekla: „Nemohu souhlasit s prohlášením nebo jakýmikoli postupy, kterými by byla ústavně zakotvená práva pacientů porušena.“
Pomáhal by pacientům při řešení stížností
Ministryně zdravotnictví Marie Emmerová ve svém návrhu koncepce navrhuje i velkou „rehabilitaci role občana a státu při tvorbě a realizaci zdravotní politiky“. Například v nemocnici by měli být ombudsmani, kteří budou pacientům pomáhat ve vyřizování jejich záležitostí.
„Pacienti by se pak na něj obraceli a tento ombudsman by mohl nahlížet i do chorobopisu pacienta při vyřizování jeho stížnosti. Spolupracoval by také se zdravotní pojišťovnou, a to při vyřizování stížností na poskytované zdravotnické služby,“ řekla Právu Emmerová.
Významnou roli má hrát praktický lékař. „Bude koordinátorem řešení zdravotních problémů pacienta mnohem důrazněji než dosud,“ zdůraznila ministryně. Měl by mít přehled o zdravotním stavu pacienta spolupracovat s nemocnicemi nebo specialisty, k nimž ho vysílá na odborná vyšetření, a spolu s odborníky i formulovat závěry.
Zdravotní knížky pro všechny
Emmerová počítá s vydáním zdravotních knížek pro všechny občany, ať už ve formě elektronické anebo papírové.
„Papírová je blíž k člověku. Děti mají tento zdravotní průkaz již od narození a těhotné ženy také. Zvlášť důležité by byly zdravotní knížky u seniorů. Lékař by do nich zapisoval způsob léčby i medikamenty, které pacientovi předepíše, a pacient by tak měl vždy přehled o tom, jaký lék má kdy užívat,“ zdůraznila Emmerová.
Dnes mnozí senioři vzhledem ke svému věku a několika nemocím, kterými trpí, si mnohdy nepamatují, jak mají léky užívat, a užívají jich také hodně, což může být pro ně nebezpečné. Lékař by tak věděl, které léky a jak velké jejich množství pacient užívá, a reguloval by je do optimálního stavu.
Informace - stálý otazník
Stálým otazníkem je informovanost pacientů. I když v návrhu koncepce se o ní mluví jen v obecné rovině, Emmerová se zde dostává pod tlak veřejnosti, která informace požaduje.
„Jsem pro, aby pacient měl informace, ale pouze užitečné pro něj,“ prohlásila Emmerová. Je i proti tomu, aby pacient nahlížel do svého chorobopisu.
Podle ní nemá cenu, aby nemocnice zveřejňovaly úmrtí na jednotlivé diagnózy, protože bez doprovodného komentáře by to byly informace zavádějící a pacienta by mohly odradit od návštěvy nemocnice, i když patří ke špičkovým pracovištím.
Například fakultní nemocnice musí ošetřit všechny pacienty a nemají už je kam dál odeslat, a tak se stane, že i když léčí špičkovými metodami, dotyčný u nich zemře. Ve statistice úmrtí by tak byly znevýhodněny vůči nemocnicím, které se krizového pacienta „zbaví“.
ODS chystá novelu příslušného zákona, kde by pacientovi byly zpřístupněny všechny informace o něm a mohl by nahlížet do chorobopisu.
O zdravotnictví se Emmerová s Julínkem neshodli
Dluhy VZP dosáhnou podle nich 8,5 až 10 miliard korun
V nedělním televizním duelu se ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) neshodla o osudu zdravotnictví se stínovým ministrem zdravotnictví za ODS Tomášem Julínkem.
Rozdíly byly v podstatě ve všech otázkách. Emmerová potvrdila, že „v žádném případě v návrhu koncepce nebude znárodnění“. Koncepci má přitom ministryně zveřejnit v pondělí.
Julínek si ale naopak myslí, že už v návrhu zákona o neziskových zdravotnických zařízeních, který se připravuje, je zestátnění nemocnic. „Není to tak. Jde nám o vytvoření páteřní sítě nemocnic a až bude hotova, pak je možné uvažovat o privatizaci,“ prohlásila Emmerová. Dodala, že například v Německu nezisková forma nemocnic je naprosto běžná.
Dluh VZP 8,5 miliardy
Oba aktéři shodně prvně odhadli deficit peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny. Emmerová si myslí, že dluhy VZP po lhůtě splatnosti dosáhnou letos na konci roku deset miliard. Julínek soudí, že to bude 8,5 miliardy. Julínek je pro uvolnění vztahů mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními.
„Proč máme zároveň léky na předpis a tytéž léky i volně prodejné?“ ptá se Julínek. To by se podle něj mělo zrušit. Vždyť právě za tyto léky se ročně vydává ze zdravotního pojištění 1,5 miliardy a za transplantace jen například 400 miliónů.
Oba aktéři duelu se neshodli ani ve spoluúčasti pacienta. Emmerová potvrdila, že chce, aby pacient nepřiplácel víc než dosud, Julínek je naopak proto, aby si zvolil zdravotní plán, který mu bude šitý na míru a podle toho si na zdravotní péči doplácel nebo nedoplácel.
Emmerová poprvé potvrdila, že je proti tzv. platbě za diagnózu, která se nyní připravuje, a naopak prosazuje tzv. globální rozpočet pro nemocnice. Julínek ji vyzval k tomu, aby více dbala rad Světové banky, která nám doporučuje, že by trh měl vstoupit do zdravotnictví.
Chorobopis jen pro lékaře
Rozdílné byly i názory na informovanost pacienta. Emmerová se domnívá, že lékař by mu měl vysvětlit postup léčby a hodně s ním komunikovat, ale že pacient nemá právo nahlížet do svého chorobopisu. Julínek se naopak domnívá, že toto právo by mít měl. Vždyť je to jeho zdraví. Emmerová připravuje v nemocnicích statut ombudsmana, který by měl pomáhat pacientům a měl by právo nahlížet do chorobopisu pacientů.
Julínek připustil, že co se týká nároku na zdravotní údaje o zesnulém příbuzném, musí být osobnost i po smrti do určité míry chráněna.
Na dotaz, zda ve své koncepci zdravotnictví počítá se zveřejňováním údajů o nemocnicích, Emmerová řekla, že pacient by měl být informován, ale ne jen „snůškou statistických údajů“. Například informace o tom, kolik lidí v které nemocnici zemře na určitou nemoc, podle ní ještě nemusí dostatečně vypovídat o kvalitě té které nemocnice. V každém případě si ale myslí, že lékaři by měli s pacienty komunikovat.
Václav Pergl, Právo