Ze 27.524 účastníků unijního průzkumu hodnotila výrok o závažných vedlejších účincích očkování nesprávně jako pravdivý téměř polovina (48 procent). Správně jej za nepravdivý označilo 41 procent respondentů. Více než třetina (38 procent) zase vyjádřila mylné přesvědčení, že vakcíny mohou způsobit nemoc, proti níž mají člověka ochránit. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se mohou s očkováním pojit mírné vedlejší účinky, avšak "vážnější reakce jsou velmi vzácné".
"Zatímco povědomí o tom, že vakcíny jsou před schválením pro užívání důkladně testovány, je vysoké, Evropané mají výrazně horší znalosti o účincích vakcín," konstatují autoři výzkumu.
Česká republika v tomto ohledu zaostala za unijním průměrem a při spojení odpovědí na čtyři otázky do celkového skóre se za ní umístily pouze Chorvatsko, Lotyšsko, Bulharsko a Kypr. Nejlépe si vedli Nizozemci, Švédové a Dánové.
Česko bylo jednou ze čtyř zemí, kde respondenti při hodnocení tvrzení "vakcíny nadměrně zatěžují a oslabují imunitní systém" častěji odpověděli špatně než správně. Učinilo tak 45 procent dotázaných Čechů, zatímco správně odpovědělo 39 procent. Unijní průměr činil 55 procent správných odpovědí.
Rovněž 45 procent Čechů nesprávně uvedlo, že očkování může přivodit nemoc, proti níž má pacienta ochránit. Ještě o osm procent více jich pak nesprávně klasifikovalo jako pravdivé tvrzení, že "vakcíny často přináší vážné vedlejší účinky". Paradoxně se v Česku zároveň tři čtvrtiny lidí podle nového Eurobarometru domnívají, že opomíjení očkování může vést k závažným zdravotním problémům. Devět z deseti Čechů zase řádné očkování považuje za více či méně důležité.
Autoři unijního průzkumu ve svých závěrech nespekulují o příčinách zjištěných nálad vůči vakcinacím. Konstatují, že obecně vzato mají Evropané o očkování "rozumné povědomí" a jejich stanoviska k němu jsou "v zásadě pozitivní", avšak jednotlivé národy či sociodemografické skupiny se vyznačují rozdílnými postoji a chováním. Studie také naznačuje, že sociální sítě "navzdory rozšířenému názoru" nehrají při utváření názorů o vakcinaci tak významnou roli jako jiná média.
Podle webu Politico výsledky ukazují, jak složité je zajistit, aby měli občané EU o očkování relevantní informace. Evropská komise loni v listopadu varovala, že Evropa je ve světě regionem s nejnižší důvěrou v očkování. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak v lednu označila odpor k očkování za jednu z největších hrozeb pro zdraví lidí.
"Pokrytí očkováním se snižuje a onemocnění se rozšiřují a je to riziko pro veřejné zdraví a bezpečnost," řekl místopředseda EK pro pracovní místa, růst a investice Jyrki Katainen, podle něhož je potřeba bojovat proti dezinformacím o škodlivosti očkování. Katainen připomněl, že v Evropském hospodářském prostoru (země EU a Norsko, Island, Lichtenštejnsko) bylo loni nahlášeno 12.000 případů spalniček, přičemž 35 lidí onemocnění podlehlo.
V ČR se loni s tímto vysoce nakažlivým onemocněním potýkalo 203 lidí, avšak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) před měsícem uvedl, že letos se může nakažených objevit i 1000. K 11. dubnu registrovalo ministerstvo zdravotnictví přes 420 případů.
Proti spalničkám se v ČR povinně očkují všechny děti, u nichž to zdravotní stav povoluje, ve 13. až 18. měsíci věku a znovu v pěti až šesti letech. Někteří rodiče ale očkování odmítají nebo ho odkládají do vyššího věku dítěte. V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. Předloni bylo očkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.