Hexavakcína chrání pacienta proti šesti onemocněním. Kdy se očkuje?

Co je hexavakcína?

Hexavakcína je kombinovaná očkovací látka, která chrání pacienty proti šesti různým onemocněním. Byla vyvinuta speciálně pro aplikaci v kojeneckém věku, aby pomohla děti co nejdříve ochránit před závažnými chorobami, které měly v minulosti na svědomí smrt mnoha lidí. Dnes se přitom používá ve více než 90 světových zemích, a to nejen na území Evropy, ale i v Kanadě či Austrálii.

Podobně jako očkování kombinovanou MMR vakcínou (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím) momentálně patří i hexavakcína k povinným očkováním, která zdravotní pojišťovna pacientům plně hradí, tedy za předpokladu, že se jedná o stanovené vakcíny a ne o jejich alternativy. Konkrétně se pak na našem území jedná o očkovací látky Infarix Hexa či Hexacima. [1, 2, 3]

Proti čemu chrání hexavakcína?

Jak už samotný název napovídá, očkování hexavakcína chrání lidský organismus hned proti šesti různým infekčním chorobám, které mají závažný průběh a mohou pacienta ohrozit na životě. Patří sem černý kašel, přenosná dětská obrna, tetanus, záškrt, žloutenka typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu b.

• Černý kašel (pertuse) – jde o vysoce infekční bakteriální onemocnění, které má na svědomí bakterie Bordetella pertussis. Postihuje plíce a dýchací cesty, u pacientů vyvolává silný, dráždivý kašel, který se označuje také jako dávivý nebo kokrhavý, a může způsobit zvracení, zlomeniny žeber nebo dokonce prasknutí pleurální dutiny.
• Dětská obrna (poliomyelitida) – jedná se o vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění, za jehož rozvojem stojí Poliovirus. Postihuje nervový systém člověka, někdy nezpůsobuje nakaženým žádné obtíže, ale v horších případech může vést k ochrnutí, deformaci končetin nebo selhání životně důležitých orgánů.
• Tetanus (strnutí šíje) – za rozvoj tohoto nebezpečného onemocnění je zodpovědná bakterie Clostridium tetani. Projevuje se především výskytem svalových křečí a ztrátou koordinace svalových pohybů, přičemž bez lékařské pomoci často dochází k úmrtí pacienta vlivem zástavy srdce nebo kolapsu dýchacího systému.
• Záškrt (difterie) – jedná se o bakteriální infekční onemocnění, jehož původcem je bakterie Connybacterium diphtheriae. Její toxin negativně ovlivňuje sliznici dýchacích cest, způsobuje její odumírání a má na svědomí také vznik povlaků v krku a nosohltanu. Pokud se nemoc neléčí, povlaky se rozšíří po celých mandlích i na další místa, dojde ke zduření krku a objevit se může také zánět srdečního svalu nebo pozáškrtová obrna.
• Žloutenka typu B – jde o infekční virový zánět jater, který u pacienta vyvolává virus hepatitidy B (HBV). Nemoc se zpočátku projevuje jako chřipka, ale později se přidává žloutenka a u některých pacientů může onemocnění přejít do chronické fáze, což je ohrožuje na životě.
• Onemocnění způsobená bakterií Haemophilus influenzae typu b – daná bakterie způsobuje rozvoj hemofilové nákazy. Mezi závažnější formy této infekční choroby patří například epiglotitida nebo zánět mozku. [4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11]

Jaké má hexavakcína složení?

Pokud jde o to, co je v hexavakcíně obsaženo, najdete zde především různé inaktivované toxiny a látky pocházející z povrchu bakterií zodpovědných za rozvoj onemocnění, proti kterým má dané očkování člověka chránit. K tomu se přidávají také různé pomocné látky a takzvané adjuvans, což jsou chemické látky zesilující imunitní reakci na podaný antigen.

Díky svému složení dokáže hexavakcína ochránit i nezralý imunitní systém malých dětí a vyrobit v organismu dostatek účinných protilátek proti nemocem, se kterými by si jinak nebyl schopný sám poradit. Dané očkování se dnes používá po celém světě, přičemž před uvedením do oběhu musely jednotlivé očkovací látky projít rozsáhlým testováním. Složení hexavakcíny pak vypadá následovně:

• inaktivovaný tetanový toxin (tetanový anatoxin),
• inaktivovaný záškrtový toxin (difteriový anatoxin),
• inaktivované viry přenosné dětské obrny,
• povrchové antigeny viru hepatitidy B,
• látky nacházející se v pouzdrech bakterií Haemophilus influenzae typu b (povrchový polysacharid konjugovaný s tetanovým anatoxinem),
• částice z povrchu (antigeny) a inaktivovaný toxin bakterií Bordetella pertussis, které mají na svědomí rozvoj černého kašle.

Kromě toho navíc hexavakcína obsahuje také adjuvans s obsahem hliníku, což lidskému imunitnímu systému pomáhá lépe očkovací látku přijmout. Nerozpustné hlinité soli totiž zvyšují účinnost hexavakcíny a jsou také vhodné pro posílení odezvy obranyschopnosti. Konkrétní informace o tom, jaký je obsah hexavakcíny, pak najdete v příbalovém letáku dané očkovací látky.

Pokud by se očkovalo proti každé z výše uvedených šesti nemocí zvlášť, děti by musely absolvovat mnohem více vpichů a trvalo by poměrně dlouho, než by byl jejich organismus dostatečně chráněný proti všem šesti chorobám. Právě z toho důvodu byla vyvinuta hexavakcína, která se snaží co nejšetrněji a zároveň co nejdříve ochránit malé pacienty před nebezpečnými chorobami. [12, 13, 14, 15, 16]

Kdy se očkuje hexavakcína?

Od 1. ledna 2018 se hexavakcína očkuje ve schématu 2+1 (dříve šlo o očkovací schéma 3+1). To znamená, že v průběhu prvních šesti měsíců života dítěte dostane malý pacient dvě dávky vakcíny a třetí přichází až o něco později, konkrétně zhruba ve chvíli, kdy je dítěti jeden rok. Poté následuje ještě samostatné přeočkování proti některým nemocem.

V následujícím přehledu zjistíte, jaké má hexavakcína očkovací schéma a jaké vyžaduje hexavakcína rozestupy mezi jednotlivými dávkami. Konkrétní termíny, kdy by měl pacient očkování podstoupit, v současné době vypadají takto:

• 1. dávka hexavakcíny – aplikuje se od započatého 9. týdne života (2 měsíce),
• 2. dávka hexavakcíny – podává se ve 4. měsíci života (2 měsíce po první dávce),
• 3. dávka hexavakcíny – očkuje se v 11.–13. měsíci života (interval mezi druhou a třetí dávkou musí být v tomto případě alespoň 6 měsíců),
• přeočkování – očkovací látka proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně se dětem aplikuje v době od dovršení 10. roku života do dovršení 11. roku věku.

U rizikových pacientů očkovaných v prvním měsíci proti tuberkulóze se pak vakcína podává teprve od započatého 13. týdne života, a to pouze v momentě, kdy u dítěte dojde k zahojení postvakcinační reakce. V případě nedonošených dětí se pak očkování provádí třemi dávkami očkovací látky (schéma 3+1), které se aplikují s rozestupy alespoň jednoho měsíce mezi dávkami, a poté čtvrtou dávkou, kterou lékaři podávají nejméně šest měsíců po té třetí.

Existují pak samozřejmě i situace, kdy je nutné očkování dítěte odložit na pozdější termín. Důvodem mohou být třeba různá akutní onemocnění nebo závažnější zdravotní komplikace, které nedovolují pacientovi očkování podstoupit. Jeho zdravotní stav proto vždy musí zhodnotit ošetřující lékař, stejně jako různé kontraindikace, které by nedovolovaly vakcinaci provést. [17, 18, 19, 20, 21]

Kam se píchá hexavakcína?

Hexavakcína je očkovací látka, kterou lékaři injekčně aplikují do svalu. Obvykle se jedná o vnější stranu stehna, ale u starších dětí pak může být vakcína aplikována také do deltového svalu paže. [22]

Co dělat po očkování?

Vzhledem k tomu, že je každé očkování pro dítě samozřejmě náročné, je dobré neplánovat si na tento den žádné náročnější aktivity ani akce mimo domov. Pacienti mohou být unavenější nebo plačtivější než obvykle a mohou pociťovat také bolest v místě vpichu nebo jiné obtíže. Proto se doporučuje být dítěti co nejvíce nablízku a vynechat plavání, cvičení nebo různé návštěvy. [23]

Možné nežádoucí účinky hexavakcíny

Stejně jako další očkovací látky může mít také hexavakcína nežádoucí účinky, které se u jednotlivých pacientů značně liší. Ačkoliv ve většině případů bývá situace klidná a bez jakýchkoliv doprovodných obtíží, někdy může být reakce po hexavakcíně výraznější. Obvykle se však jedná o krátkodobé problémy, které v průběhu několika hodin nebo dnů samy vymizí.

Pokud jde o to, jaká s sebou nese hexavakcína rizika, reakce po očkování mohou být místní nebo celkové. V prvním případě jde o lokální problémy, které se objeví v místě vpichu. Jde například o zarudnutí, zatvrdnutí, otok nebo nepříjemnou bolest. Celkové reakce poté zahrnují hlavně podrážděnost, plačtivost, zvýšenou únavu, neklid, průjem, ztrátu chuti k jídlu nebo horečku.

Závažné reakce na očkování jsou v tomto případě výjimečné. Projevit se mohou přetrvávající horečkou, neutichajícím pláčem, velkým otokem v místě vpichu, který přesahuje velikost 10 cm, nebo výskytem přechodných febrilních křečí, obrn a krátkodobých stavů bezvědomí. Stejně jako v případě jiných očkovacích látek hrozí i zde malé riziko rozvoje anafylaktického šoku. Pro tento případ musí být lékaři připraveni dítěti okamžitě poskytnout odpovídající péči.

Jestliže u dítěte vyvolá hexavakcína reakce na očkování (ať už místní, nebo naopak celkové), konzultujte situaci s praktickým dětským lékařem, kterému byste měli hlásit jakékoliv nežádoucí účinky spojené s očkováním. Ten doporučí vhodné řešení situace, například v podobě některých léků. Objeví-li se však závažnější rekce (déletrvající pláč, horečka nad 39 °C, hnisavý zánět, vyrážka či křeče), je nutné ihned kontaktovat lékaře nebo záchrannou službu.

Lidé, kteří očkování hexavakcínou odmítají, často argumentují tím, že příliš zatěžuje imunitní systém dítěte. Ten se ovšem musí každý den vypořádat s obrovským množstvím podnětů a vyhodnotit, co jej skutečně ohrožuje. Zároveň pak musí bránit pacienta proti bakteriím a virům přítomným na různých předmětech, s nimiž dítě běžně přichází do kontaktu. Očkování tedy imunitní systém neoslabuje a představuje pouze zlomek toho, s čím se organismus musí vypořádat.

Ačkoliv někteří tvrdí, že způsobuje hexavakcína autismus, samozřejmě to není pravda. Studie, která s tímto názorem přišla, byla totiž důkladně prověřována a ukázala se jako záměrně klamavá a zavádějící. Mnozí rodiče si ale přesto myslí, že očkování může jejich dětem způsobit autismus, a proto vakcíny odmítají, čímž vystavují své děti většímu riziku nákazy nebezpečnými chorobami. [24, 25, 26, 27]

Hexavakcína cena

Jelikož se jedná o očkování, které je na území České republiky označeno jako povinné, pacientům ho plně hradí zdravotní pojišťovna. To samozřejmě platí v případě, kdy se provádí pomocí stanovených vakcín (Hexacima a Infarix Hexa u nedonošených dětí). Pokud rodiče chtějí, aby byly jejich děti naočkovány jinou než stanovenou vakcínou, pojišťovna pak hradí pouze aplikaci, ale ne cenu vakcíny samotné. [28, 29]

Alternativa hexavakcíny

Někteří rodiče se ptají, zda má hexavakcína alternativu, kterou by bylo možné využít místo očkovacích látek Infarix Hexa a Hexacima. Taková možnost samozřejmě existuje, přičemž jde o očkovací látky určené pro jednotlivá onemocnění nebo o jiné kombinované vakcíny určené k ochraně proti daným šesti onemocněním. [30, 31]

Zdroje: nzip.cz, vzp.cz, hexavakcina.cz, ockovaci-kalendar.cz, mzcr.cz, vk.ovf.ox.ac.uk, wikiskripta.eu, ncbi.nlm.nih.gov, lekarske.slovniky.cz