Studie poukazuje na to, že existuje dichotomie mezi znalostmi doporučení a skutečným chováním zdravotníků. Je zřejmé, že řada z nich si neuvědomuje, že pravidla a doporučení nerespektují.¨
Během rozhovorů totiž jimi uváděná míra respektování pravidel byla podstatně vyšší než při skutečném chování. Důležitým faktorem je i mínění třetích osob a potřeba „udělat dobrý dojem“ na okolí. Dalším faktorem je i přijatelnost přípravků pro hygienu rukou ze zdravotního hlediska.
| CO ZJISTILY STUDIE: |
|---|
|
Mytí obyčejným mýdlem neodstranilo mikroorganismy z rukou zdravotníků
Samotné mýdlo může být zdrojem kontaminace Vinylové rukavice jsou méně spolehlivé než rukavice latexové Nošení prstenů je rizikovým faktorem pro přítomnost Gram-negativní flóry a S. aureus Delší nehty jsou osídleny vyššímpočtem mikroorganismu než nehty krátké |
Ruce jako zdroj mikroorganismů
Souvislost mezi hygienou rukou a šířením infekčních onemocnění je známa přibližně 200 let. V období morových epidemií ve středověku byli Židé morem méně zasaženi - souviselo to s jejich rituálem mytí rukou. Ale teprve v posledních desetiletích byly vytvořeny doporučení a postupy pro hygienu rukou. Přesto umírají na světě tři milióny lidí ročně na průjmová onemocnění.
Mnohým infekcím by se přitom mohlo předejít, pokud by byla dodržena lepší hygiena rukou. Zatímco dřívější postupy doporučovaly spíše vodu a mýdlo, dnešní upřednostňují antiseptické přípravky na bázi alkoholu.
Mikroorganismy osidlují oblast rukou trvale nebo přechodně. Trvale osidlují hlubší oblasti kůže, např. v okolí mazových žláz a přípravky pro hygienu rukou k nim nepronikají.
Přechodná flora osidluje povrchové zóny kůže, přičemž je podstatně méně přilnavá, může být odstraněna mytím a může se přenést pomocí kontaktu rukou.
Jsou v ní často zastoupeny mikroby způsobující nozokomiální infekce. Viry nejsou součástí přirozené flóry rukou a měly by být vždy odstraněny. Mikrobiální flóra rukou má u každého jedince jiné složení a obecně její složení u zdravotníků je odlišné od složení v normální populaci.
Přípravky používané k hygieně rukou
Jejich účelem je odstranit přechodnou flóru a zároveň působit svou antimikrobiální aktivitou na trvalou flóru. Prolongované působení přípravků je ve zdravotnictví potřebné zejména tam, kde čistota rukou je vyžadována po delší dobu.
Přípravky by neměly poškozovat pokožku, protože ta je potom snadněji osidlována patogenními mikroorganismy.
Mytí mýdlem z dlouhodobého hlediska může způsobit, že poškozená kůže bude osídlena mikroorganismy ještě ve vyšší míře. Několik studií prokázalo, že mytí obyčejným mýdlem neodstranilo patogenní mikroorganismy z rukou zdravotnických pracovníků. Samotné mýdlo se může stát zdrojem kontaminace, především pevné mýdlo.
Antiseptické přípravky na bázi alkoholu jsou nejefektivnější v koncentraci 60-95%, přičemž alkohol má široké spektrum účinku, jak na Gam-pozitivní i Gram-negativní bakterie, mykobakterie, kvasinky, některé viry, ale je neúčinný vůči sporám, oocystám a některým virům. Přidání desinfekční látky jako chlorhexidin apod. prodlužuje dobu antiseptického působení přípravku.
V poslední době se zjistilo, že je účinnější promnout řádně ruce takovým přípravkem, než je umýt antibakteriálním mýdlem a vodou, pokud ruce nejsou již od pohledu kontaminovány.
Sušení rukou
I sušení rukou musí být efektivní. Většinou se mu ale dostává malé pozornosti. Vlhké ruce jako důsledek nedbalého osušení mohou vést k exkoriacím a následně k vyšší kolonizaci kůže. Studie prokázala, že v zásadě sušení bylo stejně efektivní za použití ručníku, papírových ručníků, horkovzdušného sušáku nebo přirozeně, odpařením vody.
Klasické ručníky se však ve zdravotnickém prostředí kvůli riziku přenosu infekce nedoporučují. Papírové ručníky by měly být kvalitní, aby nezpůsobovali exkoriace na kůži. V případě papírových ručníků je nezbytné zachovávat v pořádku odpadové místo, které by se nemělo stát zdrojem unikajících mikrobů do okolí.
Rukavice
Rukavice u zdravotnického personálu jsou účinnou ochranou před kontaminací rukou, ale i před kontaminací pacienta flórou z rukou zdravotnického personálu.
Některé studie prokázaly, že nošení rukavic ovlivnilo chování zdravotníků, např. nižší ochotou umýt si po jejich použití ruce, a to i přes zásadu nezbytnosti dekontaminace rukou po použití rukavic.
Otázkou je také snášenlivost rukavic, přičemž zejména u latexových rukavic se setkáváme s alergií na latex. Vinylové rukavice se ukázaly býti méně spolehlivé než rukavice latexové.
Prsteny
Počet mikroorganismů stoupá s počtem prstenů na ruce a mikroorganismy tak mohou být přítomny po dlouhé měsíce. Studie prokázala, že nošení prstenů je rizikovým faktorem pro přítomnost Gram-negativní flóry a S. aureus.
Obdobná je situace i v případě náramků. Rukávy a manžety pokud se při mytí namočí se stávají rovněž rezervoáry pro mikroorganismy.
Nehty a hygiena nehtů
Subunguální oblast obsahuje velké množství bakterií, ke kterým přípravky na hygienu rukou neproniknou. Delší nehty jsou osídleny vyšším počtem mikroorganismů než nehty krátké.
Obdobné platí i pro umělé nehty, které jsou náchylnější být kolonizovány Gram-negativními bakteriemi a kvasinkami než nehty přirozené.
Studie prokázala, že u zdravotníků po umytí rukou mýdlem i alkoholem byly více kolonizovány nehty umělé. I jiné dekorační úpravy nehtů mohou vést k vyššímu osídlení nehtů mikroorganismy.
Hygiena rukou mimo zdravotnická zařízení
Je známo, že dodržování hygienických doporučení u hygieny rukou je nedostačující ve zdravotnických zařízeních. Mimo tato zařízení není situace rovněž dobrá. Např. v UK pouze 34% mužů a 56% žen si umývali ruce po použití veřejného WC.
Na druhé straně pouze 60% světové populace má přístup k dostačující sanitaci. Bylo zjištěno, že mytí rukou může snížit incidenci průjmových onemocnění o 42-47%.
(jha), www.Zdravi.Euro.cz