Časná intervence v jednom z dvaadvaceti specializovaných katetrizačních center, rychlý dojezd do nich, dvaceti čtyřhodinová péče na úrovni světové špičky, to jsou důvody, proč pacienti po nekomplikovaných infarktech odcházejí nejpozději po pěti dnech domů. Podmínkou návratu do kvalitního života je však dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu.
Kardiovaskulární onemocnění v čele s ischemickou chorobou srdeční jsou stále zodpovědná za polovinu všech úmrtí ve vyspělých zemích a představují tak významný socioekonomický problém. Podle ÚZIS byla v roce 2015 v České republice nejčastější příčinou úmrtí právě onemocnění oběhové soustavy, a to v 50 % příčinou úmrtí žen a v 45 % příčinou úmrtí mužů. Celkem se jednalo o téměř 51 000 úmrtí.
Na prvním místě v rámci kardiovaskulárních onemocnění je u obou pohlaví ischemická choroba srdeční, na druhém infarkt myokardu. Předpokládá se, že až 30 % pacientů se srdečním infarktem zemře. K drtivé většině úmrtí přitom dojde ještě před příjezdem záchranné služby u nemocných, kteří podcení příznaky infarktu a nepřivolají záchrannou službu včas. Úmrtnost po přijetí do nemocnice díky pokrokům v současné medicíně v posledních pětadvaceti letech výrazně poklesla z cca 13 % na dnešních 5-6 %.
Srdeční infarkt neboli tzv. infarkt myokardu (IM) lze zjednodušeně definovat jako úmrtí části srdečních buněk, vzniklé na podkladě náhlého uzávěru nebo výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast. Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku. Nemocný s akutním infarktem myokardu je v přímém ohrožení života. Zásadním faktorem, který ovlivňuje šanci na přežití, je čas. Objeví-li se proto u někoho výše popsané příznaky – především bolest na hrudi (zvláště trvá-li déle než deset minut), měl by postižený nebo jeho okolí co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu (telefon 155 nebo 112). Profesor MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS situaci komentuje: „V České republice je široce dostupná síť katetrizačních center i vysoká organizovanost lékařské záchranné služby. Většina pacientů s akutním infarktem myokardu se dostane k pomoci včas. Přesto někteří nemocní zbytečně umírají díky nedostatečné informovanosti a edukaci laické veřejnosti. Lidé s podezřením na infarkt by neměli váhat se zavoláním rychlé záchranné služby.“
Léčba infarktu myokardu je v České republice na světové úrovni
Pro úspěch léčby infarktu myokardu je klíčový včasný zákrok ve specializovaném katetrizačním centru, kterých je v České republice dvacet dva, ale zároveň i následné dodržování režimových opatření a užívání doporučené medikace a režimových opatření po návratu z nemocnice.
„Cílem tzv. perkutánní koronární intervence (katetrizační metody prováděné v katetrizačním centru) je zprůchodnění koronární tepny, jejíž uzávěr nebo výrazné zúžení způsobilo infarkt. Díky časnému zprůchodnění postižené tepny je tak možné zabránit dalšímu odumírání srdečních buněk v důsledku jejich nedokrevnosti. Pro udržení průchodnosti cévy je při tomto zákroku možno zavést i tzv. stent (výztuž cévy). Katetrizační metody se v České republice používají ke zprůchodnění koronární (srdeční) tepny u většiny nemocných s infarktem a prokazatelně snižují riziko úmrtí nebo vzniku dalšího infarktu. Vedle intervenčního zákroku by měla být pacientům současně nasazena protidestičková léčba. Ta omezuje vznik destičkového trombu (sraženiny) jak v srdečních tepnách, tak v zavedeném stentu,“ vysvětluje doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, z Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU, člen výboru ČKS.
Sekundární prevence
Ještě před propuštěním z nemocnice je pacientům obvykle předepsána následná farmakologická léčba. Její klíčovou součástí je podávání moderních inhibitorů destiček, které oproti starším lékům snižují riziko úmrtí z kardiálních příčin až o 21 %. Součástí sekundární prevence jsou i tzv. nefarmakologické postupy zahrnující odvyknutí kouření, úpravu stravovacích návyků, pravidelné fyzické aktivity i eliminace stresových situací. Dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu jsou klíčové pro úspěšný návrat pacientů ke kvalitnímu životu. Přesto se většina nemocných dostatečně neléčí, do roka po infarktu užívá podle zahraničních zdrojů předepsanou léčbu jen přibližně 20 % z nich.
Tím se vystavují značnému riziku, protože ateroskleróza, která je příčinou infarktu myokardu, je postupujícím onemocněním a statistiky dokládají, že u každého pátého pacienta se infarkt myokardu v horizontu pěti let zopakuje.
Změny v ochranných limitech
Pacienti s infarktem myokardu se nemusejí bát doplatků za kvalitní léky, které jsou jim předepsány v rámci sekundární prevence.
Pro každého pojištěnce v České republice je stanoven ochranný finanční limit, tzn. celková částka, kterou od něj zdravotní systém smí vybrat na poplatcích. Od 1. ledna 2018 se ochranný limit u starších osob a dětí snižuje. Lidé staří 70 a více let mají ochranný limit 500 Kč ročně. Lidé starší 65 let a mladší než 18 let mají ochranný limit 1000 Kč ročně. Lidé ve věku 19-64 let mají limit 5000 Kč ročně.
Každá pojišťovna hlídá ochranné limity za své pacienty. Ti tedy o peníze nemusí žádat, pojišťovna jim peníze zašle do šedesáti dnů v následujícím čtvrtletí, kdy byl limit překročen.
Virtuální srdce pro jednoduchou edukaci po infarktu myokardu
Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, ale i jejich rodinné příslušníky byla vyvinuta aplikace Virtual Heart. Ta informuje nejen o příčinách a následcích infarktu myokardu, ale tak o intervenční terapii, následné medikaci a úpravě režimu. Aplikaci je možné si stáhnout zdarma z App Storu nebo Google Play nebo pomocí QR kódu.