Přes obrovský výzkum zatím imunologie nepřináší příliš praktických výsledků, říká o svém oboru Václav HořejšíImunolog Václav Hořejší od prezidenta republiky nedávno získal medaili za zásluhy v oblasti vědy. Jeden z nejčastěji citovaných českých odborníků nenechal v rozhovoru na české vědě a hlavně vztahu lékařů k výzkumu nitku suchou. Přesto je v mnohém optimista. Vztah vědy a náboženství považuje za harmonický a sám sebe označuje za věřícího.
Spolu s vámi dostala medaili za zásluhy také prof. Radana Königová, která při jiné příležitosti přiznala, že své práci obětovala rodinný život. Lze soukromí s vědou skloubit?
V naší společnosti, která je přece jen přívětivější k mužům, to v mém případě šlo skloubit velmi dobře. U žen je to asi mnohem obtížnější, což je ovšem stejné jako v jiných zaměstnáních - když se chce člověk své práci doopravdy věnovat, není to na osm hodin denně. Člověk musí pracovat mnohem déle, po večerech, o víkendech. Ale neberu to jako oběť, dělám to rád.
Učebnici Imunology vydanou u Blackwell Science jste napsal s jedním z nejlepších českých vědců Janem Kleinem, který v roce 1968 emigroval do Německa. Vy jste ve své době o něčem podobném nepřemýšlel?
Za komunistického režimu to byla otázka pro každého. V roce 1985 jsem byl bez rodiny na rok na Harvardu, což bylo maximum, čeho se dalo dosáhnout. Rodinu si tady nechávali jako rukojmí. Musím ale poctivě říct, že jsem o tom nikd
