Co jsou indigové děti?
Termín indigové děti pochází od Nancy Ann Tappeové, ovšem zpopularizovali jej až manželé Lee Carol a Jan Toberová v roce 1988 knihou Indigové děti - Nové děti přicházejí! (The Indigo Children: The New Kids Have Arrived). Tímto pojmem se následně inspirovali stoupenci hnutí New Age, kteří se zabývají transpersonální psychologií, astrologií a ezoterikou. Podle nich mají indigové děti specifickou barvu aury a jsou budoucností lidstva. Domnívají se rovněž, že indigové děti se samy cítí být předurčené k velkým věcem.
Obecně jsou za indigové považovány děti, které vykazují neobvyklé psychologické atributy a vzorce chování, jež se projevují nadprůměrnou inteligencí a kreativitou. Tyto děti mají zpravidla vyvinutou intuici a rovněž mívají problémy s absolutní autoritou. Existují dokonce domněnky, že mají vylepšenou DNA, navzdory které mohou trpět různými respiračními onemocněními a také psychickými problémy, jakmile se nenacházejí v harmonickém prostředí.
Čím se vyznačují indigové děti?
Jak bylo již zmíněno, indigové děti nedokáží bezmyšlenkovitě akceptovat jakékoliv autority a nařízení, neboť vždy chtějí znát důvod a smysl těchto pokynů. Rovněž se nerady přizpůsobují jakémukoliv řádu a více důvěřují vlastním metodám a postupům, neboť je považují za lepší.
Někdy pro své chování mohou působit asociálně, pravdou však je, že pouze potřebují kolektiv dětí, které se vyznačují stejnými rysy a s kterými mohou sdílet své nápady a plány. Z tohoto důvodu pro ně může být obtížné zvládat běžné školní prostředí, protože dogmatické systémy, které kreativní myšlení nepodporují, ale naopak zavrhují, je silně frustrují, což vede k uzavírání se do sebe.
[democracy id="88"]
Typické rysy indigo dětí
- Zvýšená inteligence a kreativita
- Vyšší sebevědomí
- Oduševnělost a empatie
- Altruismus
- Silná vůle často interpretována jako tvrdohlavost
- Odmítání autorit a nařízení
- Nepřizpůsobivost řádům
- Uzavírání se do sebe
Jaká hrozí indigovým dětem rizika?
Vzhledem k tomu, že tento typ dětí se může kvůli nenalezení harmonie ve společnosti uzavírat do sebe, měli by rodiče dávat pozor na to, aby se jejich potomci neocitali v příliš velké izolaci, a pokusit se jim zprostředkovat kontakt s jiným kolektivem, který mohou postrádat, například prostřednictvím různých volnočasových aktivit, jež rozvíjejí kreativitu.
Pokud jsou tyto děti frustrované, mívají větší sklon k závislostem, ať už jde o hraní počítačových her či užívání návykových látek, a jejich chování se může projevovat i formou násilí. Vůbec nejnebezpečnější je pro tento typ dětí zažívat nudu, jelikož jejich mysl se neustále potřebuje něčemu věnovat.
Indigové děti a porucha pozornosti
U některých indigových dětí se může objevit porucha pozornosti a hyperaktivita. Přestože se dokáží nadchnout pro spoustu činností, jelikož jim každá jde poměrně snadno, zpravidla u nich dlouho nevydrží. Tuto přelétavost by rodiče neměli příliš podporovat, ale spíše se snažit je vést k tomu u jedné či dvou dominantních aktivit vydržet, a ty co nejintenzivněji rozvíjet.
Indigové děti v dospělosti
Indigové děti i v dospělém věku zůstávají příliš hrdé na to, aby si našly běžné zaměstnání, kde by se měly podřídit autoritě, vůči které nepociťují respekt. Odmítají vykonávat činnosti, které považují za otrocké, neboť při nich neuplatňují svou kreativitu.
Zpravidla se chtějí věnovat oduševnělým aktivitám, jako je hudba, film, výtvarné umění, psaní nebo třeba učitelství, a pokud se v některé z činností tohoto typu neuplatní, mají obtíže s peněžní situací, což může vést k finanční závislosti na rodičích, neboť navzdory své inteligenci a kreativitě opomíjejí nutnost financování jejich životního stylu.
Spousta indigových dětí bývá rovněž altruistická, což se může v dospělém věku projevit vstoupením do neziskových organizací, bojem za chudé nebo za práva určitých skupin lidí či zvířat. Někdy se rovněž ubírají směrem, jako je lékařství či veterinářství, a snaží se například objevit lék proti nemocem, jako jsou AIDS či rakovina.
Jak přistupovat k indigovým dětem?
Termín indigové dítě sice doposud nebyl vědecky podložen, nicméně pokud pociťujete, že je váš potomek v určitém směru nadaný, je potřeba ho vést a jeho talent se snažit rozvíjet, aby v životě dokázal najít ten správný směr a nepřeskakoval z jedné činnosti na jinou. Pokuste se ho nenechávat příliš o samotě, aby se neuzavíral do sebe, a dopřejte mu aktivity, při kterých se zabaví a které mu budou dávat smysl.
Pokud se stává, že se do některé činnosti ponoří natolik, že se příliš nehýbe či dokonce zapomíná jíst a pít, je potřeba ho více vést i k pohybu a dohlížet na dostatečný příjem jídla a tekutin. Zkuste svému nadanému dítěti poskytovat co nejvíce inspirativních podnětů a nebojte se ho seznamovat s inspirativními lidmi.
Zdroje: psychologie.cz, motherclub.cz