Infekční nemoci nerespektují lidmi vytýčené hranice

Americký epidemiolog William H. Stewart pronesl v roce 1969: „Přišel čas uzavřít kapitolu infekčních nemocí.“ Bohužel to byl výrok nepravdivý. Jen namátkou, co nás trápí v 21. století: epidemická pohroma virové hemoragické horečky Ebola v západní Africe, pandemická chřipka, HIV, SARS, epidemie spalniček v USA, Německu a Velké Británii či každoroční desítky tisíc případů planých neštovic v České republice. Na druhou stranu je Evropa úspěšná v prevenci onemocnění, jako jsou tetanus, záškrt či hepatitida B. Osvědčily se očkovací programy proti meningitidě a lidským papilomavirům (HPV). Přesto se infekční choroby celosvětově podílejí na celkovém počtu onemocnění zhruba 10 procenty. A kolem 400 tisíc pacientů ročně je infikováno bakteriemi rezistentními k širokospektrým antibiotikům. Infekční choroby neznají hranice a nelze se jim bránit pouze na lokální úrovni. Boj proti nim musí zahrnovat koordinované přístupy od imunizačních kalendářů přes databáze s údaji o infekcích a pacientech po strategie vůči klimatickým změnám i řešení problematiky přistěhovalců. Evropské středisko prevence a kontroly nemocí (ECDC) a Světová zdravotnická organizace (WHO) spolupracují na vytvoření celoevropské databáze chorob, která by měla být v tomto boji nápomocná. Viry i bakterie se neustále vyvíjejí (mutují) a seznam sledovaných infekcí je proto n