Plané neštovice postihují hlavně děti do 10 let. Kdy je nutné mít se na pozoru?

Pokud se ve škole nebo ve školce objeví vysoce infekční plané neštovice, zanedlouho se rozšíří mezi všechny děti, které tuto nemoc ještě neprodělaly. Rodiče ale nákazu svých ratolesti obvykle vítají, protože zatímco v dětském věku bývá průběh planých neštovic mírný, u dospělých může onemocnění způsobit řadu závažných komplikací.

Co jsou plané neštovice?

Pod názvem plané neštovice (latinsky varicella) se ukrývá virové infekční onemocnění, které je mezi lidmi známé hlavně pro svou vysokou nakažlivost. Postihuje především děti školního a předškolního věku, které se pohybují ve větších kolektivech, kde se nákaza šíří rychlostí blesku. Právě z toho důvodu dnes lékaři označují plané neštovice za nejčastěji hlášené infekční onemocnění v Česku.

Mezi nejrizikovější skupiny obyvatelstva tedy patří především malí pacienti ve věku od 3 do 10 let, u nichž k rozvoji nemoci typicky dochází v zimních měsících a na začátku jara. Děti se mohou nakazit třeba ve školce, ve škole nebo ve školní družině. Jakmile přinesou plané neštovice domů, většinou je od nich chytí také jejich sourozenci nebo případně rodiče, kteří se s nimi prozatím nesetkali.

Plané neštovice u dětí většinou nejsou nijak nebezpečné, protože jejich průběh bývá celkově mírný. Pokud se ovšem objeví plané neštovice u dospělých, není radno onemocnění podceňovat. Obecně platí, že čím později člověk plané neštovice prodělá, tím hůře je zvládá. Nákaza v pokročilejším věku mívá těžší průběh a pojí se s řadou zdravotních komplikací, které děti běžně neohrožují.

Kromě primoinfekce u adolescentů a dospělých pacientů je pak nebezpečný také rozvoj planých neštovic u osob s oslabenou imunitou nebo u těhotných žen. Pokud se nastávající matky nakazí těsně před porodem nebo po něm, u miminka se může objevit novorozenecká varicella. Kromě toho by pak rodiče nikdy neměli podceňovat ani plané neštovice u kojence.

Výskyt planých neštovic

Epidemie planých neštovic se nejčastěji objevují ve 2-4letých cyklech, což pravděpodobně souvisí se zvýšeným počtem nově vnímavých osob. Na území České republiky je každoročně hlášeno zhruba kolem 30-50 tisíc případů nákazy (například v roce 2018 to bylo 30 666 nemocných, v roce 2017 pak 39 424 jedinců).

Plané neštovice přenos

Zdrojem nákazy je virus Varicella zoster (VZV nebo také HHV-3), který patří do skupiny d-herpetických virů. Jejich typickou vlastností je, že v těle pacienta přežívají i po odeznění klinických projevů nemoci. To samozřejmě platí také pro Varicella zoster virus, jehož jediným přirozeným hostitelem je člověk. U pacientů tak může kromě planých neštovic později vyvolat také rozvoj pásového oparu.

Charakteristickým znakem planých neštovic je vysoká nakažlivost. U neočkovaného člověka, který se s tímto onemocněním ve svém životě prozatím nesetkal, hrozí při kontaktu s nakaženou osobou zhruba 90% riziko, že se u něj nemoc také projeví. Kromě toho se může nakazit nejen od jedince trpícího planými neštovicemi, ale také od pacienta, u kterého se objevil pásový opar.

Přenos neštovic obvykle probíhá přímým kontaktem s infikovanou osobou nebo vzdušnou cestou (kapénkami). Kromě toho se však můžete nakazit i nepřímo, a to prostřednictvím předmětů kontaminovaných sekrety dýchacího traktu nebo tekutinou obsaženou v kožních lézích. Nákaza je dále přenosná i z matky na její plod, a to buď během těhotenství (transplacentárně), nebo při porodu (perinatálně).

Do organismu pacienta vstupuje virus dýchacími cestami a spojivkami. Ve sliznici dýchacího traktu se pak množí, pokračuje dále do krve a lymfatického systému a replikuje se také v parenchymatózních orgánech. Ani ve chvíli, kdy odezní příznaky planých neštovic, však virus z pacientova organismu zcela nevymizí. Celoživotně přežívá v senzitivních gangliích a při oslabení imunity může způsobit vznik pásového oparu.

Inkubační doba neštovic

Rodiče malých pacientů se často ptají, jaká je pro plané neštovice inkubační doba a kdy mohou očekávat rozvoj prvotních příznaků. Inkubační doba se v tomto případě pohybuje v rozmezí od 10 do 21 dnů, přičemž v průměru se podle lékařů jedná o 12-16 dnů.

Pro své okolí bývá pacient nakažlivý už dva dny před tím, než se na jeho těle objeví charakteristická vyrážka, a infekčnost neštovic přetrvává ještě týden po jejím výsevu. Jakmile puchýřky zaschnou, pokryjí se tvrdou krustou a postižené místo se začne hojit, již nemusíte mít strach, že by pacient někoho ve svém okolí mohl ohrozit.

Jaké mají plané neštovice příznaky?

Příchod onemocnění většinou ohlašují nespecifické symptomy, které lékaři označují také jako prodromy. Mezi první příznaky neštovic se řadí hlavně celková únava a vyčerpání, ztráta chuti k jídlu, zvýšená teplota, průjem nebo silné bolesti hlavy. Zatímco u starších pacientů pak obvykle doprovází plané neštovice horečka nebo žaludeční obtíže, u dětí se mohou objevit i neštovice bez teplot.

Jak vypadají neštovice u dětí a dospělých? Kromě těchto příznaků pacient brzy zaznamená nepříjemné svědění pokožky a na daných místech se zhruba za 3 až 4 dny objeví charakteristická vyrážka. Jednotlivé pupínky nepříjemně svědí a na kůži přibývají ve vlnách po dobu 2 až 6 dnů. V jednu chvíli tedy tělo pacienta pokrývají čerstvé rány, ale i téměř zahojené léze.

Jaké pak mají plané neštovice průběh? Ze začervenalých skvrn se později stávají puchýřky plné vysoce infekční čiré nebo mléčné tekutiny, které lékaři označují také jako „kapky rosy“ nebo „sklenička“. Jejich velikost se pohybuje od 3 do 6 milimetrů, přičemž během několika hodin dochází na jejich povrchu k tvorbě zatvrdlé krusty. Kromě toho puchýřky silně svědí a nutí pacienty ke škrábání.

Hustota vyrážky je vždy individuální. Na pokožce se tak v některých případech může objevit pouze několik desítek eflorescencí (kožních projevů onemocnění), zatímco jindy jsou pupínků celé stovky. Pacient jejich přítomnost většinou nejprve zaznamená na hlavě, odkud se pak šíří také na trup a končetiny. Často se ale vyskytují také ve vlasech, v ústech, na očních víčkách či v oblasti genitálií.

Typické příznaky neštovic:

  • nepříjemně svědící vyrážka,
  • zvýšená citlivost pokožky,
  • celková únava a slabost,
  • nechutenství,
  • žaludeční problémy,
  • průjem,
  • bolesti hlavy,
  • zvýšená teplota a zimnice,
  • infekce horních dýchacích cest.

Komplikace planých neštovic

Ačkoliv subjektivně mohou být obtíže spojené s rozvojem planých neštovic velice nepříjemné, u zdravých osob toto onemocnění většinou mívá lehký průběh a vyrážka během dvou týdnů sama odezní. V některých případech ale může dojít ke vzniku závažných zdravotních komplikací, jejichž procento se výrazně zvyšuje u dospělých pacientů.

Mezi nejčastější komplikace patří impetiginizace při sekundární bakteriální infekci, která se může rozšířit na poměrně velkou plochu těla. Zdrojem problémů jsou v tomto případě streptokoky a stafylokoky, tedy bakterie, které si člověk na kůži sám zanese při škrábání nepříjemně svědících pupínků.

K závažným primárním komplikacím, které postihují pacienty trpící planými neštovicemi, patří také intersticiální pneumonie (zápal plic), jež může být pro člověka fatální. Nejvíce ohroženi jsou v tomto případě kuřáci, těhotné ženy a osoby se sníženou obranyschopností. Dále se pak může objevit také zánět středního ucha, hepatitida či postižení dalších orgánů.

Vzácně dochází také k postižení nervové soustavy, což vede k rozvoji zánětu mozečku, mozku a míchy. U pacientů se může objevit třeba aseptická meningitida nebo generalizovaná encefalitida a výjimkou nejsou ani trombocytopenie a různé krvácivé stavy. Při výskytu planých neštovic u malých pacientů hrozí také obávaný hepatocerebelární syndrom (Reyův syndrom).

Možné komplikace:

  • impetiginizace (sekundární bakteriální infekce),
  • intersticiální pneumonie (hlavně u dospělých),
  • hepatitida (zánět jater),
  • zánět středního ucha,
  • meningitida,
  • encefalitida,
  • pyomyositida,
  • myokarditida,
  • perikarditida,
  • glomerulonefritida,
  • orchitida,
  • krvácivé projevy,
  • cerebelitida.

Komplikace mohou postihnout prakticky kohokoliv, a proto by lidé toto poměrně běžné onemocnění raději neměli podceňovat. Největší problémy způsobují plané neštovice u miminka do 1 roku věku, u dospělých pacientů starších 20 let a samozřejmě také u imunokompromitovaných osob. Kromě toho by se před tímto onemocněním měly mít na pozoru také gravidní ženy.

Diagnostika

Jak poznat neštovice? Že se opravdu jedná o tuto vysoce nakažlivou chorobu, lékař obvykle pozná dle charakteristického klinického obrazu. Napoví mu především vyrážka, která pacienty nepříjemně svědí. Pokud má ovšem lékař pochyby, zda se skutečně jedná o plané neštovice, může pacienta odeslat na sérologické testy (ELISA, RIA). K odhalení nemoci pak mohou přispět i testy PCR nebo elektronová mikroskopie.

Léčba neštovic

Ať už jste výsev drobných pupínků zaznamenali na své pokožce, nebo se s puchýřky potýká vaše ratolest, jistě přemýšlíte, jaká existuje pro plané neštovice léčba. Pokud se jedná o jinak zdravého pacienta, stačí pouze tlumit nepříjemné příznaky onemocnění a počkat, než puchýřky samy během několika dnů až týdnů zmizí.

Léčba planých neštovic tedy bývá pouze symptomatická, přičemž akutní fáze nemoci trvá zhruba 4 až 7 dnů a k úplnému vyhojení puchýřků dochází většinou do 20 dnů. V případě potřeby se nemocným podávají léky proti horečce nebo přípravky, které by měly alespoň částečně zamezit nepříjemnému svědění. Jedná se o antihistaminika (obvykle ve formě kapek).

V minulosti lidé doporučovali používání různých lokálních přípravků, které by měly pacientům rychleji ulevit od potíží. Tekutý pudr na neštovice nebo různé masti, které se aplikují na puchýřky, sice zmírňují nepříjemné svědění, ale zároveň mohou pokožku v místě vyrážky ucpat, což regeneraci zpomalí nebo dokonce zcela zastaví. Kvůli dobrému hojení je tedy lepší nechat kůži volně dýchat.

Vzhledem k tomu, že za rozvojem planých neštovic stojí virus, terapie antibiotiky je obvykle neúčinná. Používají se tedy pouze v případě, že se u pacienta objeví bakteriální superinfekce. U rizikových pacientů se pak lékaři spoléhají spíše na podávání hotových protilátek, kam patří imunoglobulin nebo acyklovir. Pokud jde o dětské neštovice, malí pacienti nesmí užívat léčiva s kyselinou acetylsalicylovou, což by mohlo vést k rozvoji Reyova syndromu.

Hygienická opatření

Mezi lidmi koluje doporučení, že by měli v době nemoci omezit hygienu. Plané neštovice koupání ani sprchování nevylučují, ačkoliv tento postup mnozí dodržují i dnes. Jiní naopak tvrdí, že standardní mytí pokožky nemůže ničemu uškodit. Důležité je ovšem po koupání pokožku jen lehce osušit jemným přikládáním ručníku, aby vlivem silného tření nedošlo k jejímu porušení.

Co na neštovice pomáhá podle babských rad? Pokud jde o přírodní léčbu planých neštovic, pokožce dokáže ulevit třeba heřmánek, což je oblíbená bylinka s protizánětlivými účinky. Doporučuje se například heřmánková koupel, která přináší úlevu podrážděné kůži. Do vody stačí přidat zhruba 4-5 kapek heřmánkového oleje nebo několik šálků heřmánkového čaje.

Jelikož jsou plané neštovice vysoce infekční, pacienti by měli raději zůstat doma a omezit veškeré kontakty s okolím. Nejdůležitější je vyhnout se jakýmkoliv setkáním s těhotnými ženami nebo s osobami, jejichž imunitní systém je oslabený (například vlivem chronického onemocnění). Izolaci je pak nutné dodržovat do chvíle, kdy pupínky zaschnou a objeví se tvrdá krusta.

Pokud se u vás nebo u vašeho dítěte objeví plané neštovice, měli byste informovat všechna příslušná zařízení, která nemocný člověk navštěvuje. Jedná se například o mateřskou školku, školu, družinu nebo zaměstnání. Zároveň platí, že by se pacient měl po dobu, kdy je infekční, vyhnout všem veřejným místům, kde by mohlo dojít k přenosu neštovic (například obchody a nákupní centra).

Očkování proti planým neštovicím

Rozvoji onemocnění je v dnešní době možné účinně předcházet, a to prostřednictvím očkování. Tato prevence proti planým neštovicím je v České republice dostupná od roku 2002, přičemž vakcínu mohou dostat děti starší 9 měsíců. U dětí do 12 let se očkuje jednou dávkou, v případě starších pacientů dvěma dávkami, přičemž ta druhá následuje nejdříve 6 týdnů po první.

V případě malých pacientů může být očkování proti planým neštovicím samostatné, ale často bývá také součástí MMRV vakcíny, která chrání proti čtyřem různým nemocem. Sem patří spalničky, zarděnky, příušnice a plané neštovice. Kromě toho se očkování doporučuje osobám, které jsou k planým neštovicím vnímavé, což znamená, že nebyly očkované ani neštovicemi neonemocněly.

Ženy, které si přejí podstoupit očkování proti planým neštovicím, nesmí být v době podání vakcíny v jiném stavu a ještě alespoň jeden měsíc po očkování se jim nedoporučuje otěhotnět. Co se týče zdravých pacientů, zde se prevence doporučuje hlavně dívkám a ženám ve fertilním věku nebo osobám vystaveným častému kontaktu s lidmi (zdravotníci, ošetřovatelky, učitelé).

Podle lékařů funguje na neštovice očkování zhruba v 90 % případů. To znamená, že pacienty nemusí v každém případě ochránit. Pokud se však u očkovaných osob nemoc rozvine, mívá o mnoho mírnější průběh než u těch neočkovaných. Na kůži se většinou tvoří menší množství puchýřků, horečka bývá nižší a doprovodné komplikace nemají takovou intenzitu. Také pak hrozí nižní pravděpodobnost rozvoje pásového oparu.

Pokud ještě neuplynuly 3 dny od styku s nemocným člověkem, je možné u vnímavých fyzických osob při nákaze planými neštovicemi provést postexpoziční očkování. Pacientům se v takovém případě podává specifický imunoglobulin (Varitect), který se vyrábí z plazmy zdravých dárců, u nichž lékaři zaznamenali vysokou hladinu protilátek proti viru Varicella zoster.

Plané neštovice a těhotenství

Nastávající maminky, které se s nemocí dosud nesetkaly, se často ptají, jak mohou ovlivnit plané neštovice těhotenství a zda by se měly bát o zdraví svého nenarozeného potomka. Pokud se žena nakazí během prvních 20 týdnů gravidity, existuje mnohem vyšší riziko, že dojde k potratu nebo k předčasnému porodu.

Rozvoj nemoci v prvních 4 měsících těhotenství má zhruba ve 2 % případů na svědomí rozvoj varicelového syndromu. Ten může způsobit vznik řady zdravotních komplikací, které se u dítěte dříve či později projeví. Patří sem například vrozené oční vady, vývojové vady některých orgánů, mikrocefalie, deformity končetin nebo poruchy psychomotorického vývoje.

Velký problém ovšem může nastat i v případě, kdy se plané neštovice v těhotenství objeví těsně kolem porodu. Nejkritičtější je období, které trvá od 5 dnů před narozením dítěte až zhruba po druhý nebo třetí den po jeho příchodu na svět. Onemocnění může mít v dané situaci velice vážný průběh a někdy dokonce bývá pro dítě fatální (perinatální varicella).

Neštovice fotogalerie

Zdroje: medicinapropraxi.cz, vakciny.net, szu.cz, wikiskripta.eu

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top