Evropa přitom výdaje na vývoj léků zvyšuje. Ale zatímco mezi léty 1990 až 2003 tyto investice v Evropě vzrostly zhruba dvaapůlkrát, v USA to bylo čtyřnásobně.
„Trend se tak úplně otočil,“ říká tajemník Mezinárodní asociace farmaceutických firem v ČR Josef Zábranský.
Například ještě v roce 1990 dávala Evropa na vývoj osm miliónů eur, USA jen sedm. Loni to však podle odhadů už bylo v zámoří 29 miliónů eur, v Evropě pouze 21 miliónů. EFPIA poukazuje i na to, že americký trh s léky rostl v období let 1992 až 2002 dvakrát rychleji než evropský.
NÁKLADY NA VÝZKUM VE FARMACII V EVROPĚ: |
---|
(v miliónech eur) 1980 - 2,3 1985 - 4,3 1990 - 7,9 1995 - 11,4 2000 - 17,7 2002 - 20,2 2003 - 21,1 |
A podle údajů agentury IMS Health je v posledních pěti letech už 70 procent nových léků nejprve uvedeno na trh v USA a jen 18 procent v Evropě.
Jednu z příčin tohoto vývoje vidí odborníci ve snižování podílu výdajů na celkový výzkum v Evropě. Během dvaceti let Evropa tyto výdaje snížila z 2,4 procenta z HDP na 1,9 procenta, v Americe narostly z 2,4 na 2,8 procenta.
Druhým důvodem je roztříštěnost zdejšího trhu, jež umožňuje také takzvaný paralelní dovoz léků. Podle EFPIA kvůli tomu firmy přicházejí ročně o více než čtyři milióny eur.
„Na rozdíl od USA neexistuje v Evropské unii jednotný trh s léky. Různá cenová politika jednotlivých zemí pak umožňuje obchodníkům koupit někde léky výhodněji a dovézt je tam, kde jsou dražší. My jako výrobci tím tratíme,“ potvrzuje Petr Svoboda, šéf českého zastoupení firmy AstraZeneca.
Martin Mařík, Hospodářské noviny