Co je ischemická choroba dolních končetin?
Co se dozvíte v článku
Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je stav charakteristický zúžením nebo zablokováním tepen, které zásobují nohy krví. Tento jev je přitom obvykle způsoben aterosklerózou. V důsledku toho se snižuje průtok krve do nohou, což vede k nepříjemným příznakům, jako je bolest, křeče, necitlivost nebo slabost v nohou, a to zejména při fyzické aktivitě.
Tento zdravotní stav je navíc často spojen s jinými kardiovaskulárními stavy, jako je onemocnění věnčitých tepen (CAD) a onemocnění karotid. Mezi rizikové faktory zmíněné nemoci patří zejména kouření, cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, obezita a sedavý způsob života.
Léčba ischemické choroby dolních končetin se zaměřuje na zvládnutí symptomů, zpomalení progrese onemocnění a snížení rizika komplikací, kterými může být akutní končetinová ischemie a v kontextu samotné aterosklerózy také infarkt či mozková mrtvice. V rámci terapie je zpravidla také potřeba změnit životní styl, což znamená přestat kouřit, pravidelně cvičit a zdravě se stravovat. [1, 2, 3, 4]
Příčiny ischemické choroby dolních končetin
K zúžení či zablokování tepen dochází primárně v důsledku aterosklerózy, což je proces, kdy se na stěnách cév hromadí tukové usazeniny (tzv. aterosklerotické pláty), což omezuje průtok krve do dolních končetin. Na rozvoj aterosklerózy mají největší vliv vysoké hladiny LDL cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak a cukrovka. Nicméně na vině jsou mnohdy také genetické predispozice pacienta.
Jedinci s cukrovkou čelí zvýšenému riziku rozvoje ICHDK kvůli škodlivým účinkům vysoké hladiny cukru v krvi na cévy a nervy v nohou. Špatně kontrolovaný diabetes může vést k periferní neuropatii, což dále komplikuje případnou léčbu nemoci kvůli snížené citlivosti a zhoršenému hojení ran na dolních končetinách.
Hypertenze neboli vysoký krevní tlak zase přispívá k rozvoji a progresi nemoci tím, že zvyšuje tlak na arteriální stěny. Hypertenze může zhoršit poškození způsobené aterosklerózou a urychlit proces zužování tepen. Riziko rozvoje ICHDK navíc zvyšuje také obezita, a to mimo jiné proto, že nadměrná tělesná hmotnost je často spojena s metabolickými poruchami, jako je diabetes a dyslipidemie, které podporují právě vznik aterosklerózy.
Jedním z významných rizikových faktorů, který může být zodpovědný za vznik ICHDK, je kouření. Chemické látky v tabákovém kouři poškozují krevní cévy, podporují zánět a urychlují progresi aterosklerózy. Tento zlozvyk nejen zvyšuje pravděpodobnost rozvoje zmíněného onemocnění, ale také daný stav výrazně zhoršuje.
Vedle kuřáků jsou pak tímto onemocněním také více ohroženi starší lidé. Kromě věku zde však hraje roli i genetika, jelikož u jedinců, kteří mají cévní onemocnění v rodinné anamnéze, je vyšší pravděpodobnost, že se u nich tento stav rozvine. Kvůli genetickým predispozicím a socioekonomickým faktorům ovlivňujícím přístup ke zdravotní péči je pak prevalence ICHDK vyšší u určitých etnických skupin, jako jsou například Afroameričané. [5, 6, 7, 8, 9, 10]
Jaké má ischemická choroba dolních končetin příznaky?
Příznaky ischemické choroby dolních končetin se mohou lišit v závislosti na závažnosti stavu pacienta. Pro rozpoznání tohoto onemocnění podle symptomů se však lze řídit speciální mnemotechnickou pomůckou s názvem 6P. Jedná se o zkratku vycházející z počátečních písmen šesti anglických výrazů pro běžné příznaky, které se při této nemoci objevují. Patří sem:
- bolest neboli klaudikace (pain),
- bledost (pallor),
- parestézie (paresthesias),
- strnutí či ochrnutí (paralysis),
- nemožnost nahmatat puls v končetině (pulselessness),
- chlad (polar/cold).
Někteří lidé mohou při ICHDK zaznamenat necitlivost, slabost nebo pocit chladu v dolních končetinách. Zároveň může být kůže na nohou a chodidlech bledá a lesklá, a pokud se na nich navíc vyskytují nějaké rány, jejich hojení probíhá při tomto onemocnění pomaleji a hůře. Kromě toho se u některých pacientů může projevit také erektilní dysfunkce v důsledku zhoršeného průtoku krve.
Uvedené příznaky se obvykle zhoršují při fyzické aktivitě a k jejich zlepšení dochází naopak během odpočinku. V závažných případech, kdy je průtok krve do nohou výrazně omezen, mohou jednotlivci pociťovat klidovou bolest, nebo dokonce může dojít k odumření tkáně (gangréna), což vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. [11, 12, 13, 14, 15]
Ischemická choroba dolních končetin: diagnostika
Diagnostika ischemické choroby dolních končetin zahrnuje několik vyšetření. Při první návštěvě ordinace se lékař pacienta zeptá na podrobnosti o příznacích a prodělaných nebo přetrvávajících nemocích. Dále ho také budou zajímat informace o související rodinné anamnéze, jelikož tyto údaje mu pomohou identifikovat potenciální rizikové faktory.
Poté zpravidla následuje fyzikální vyšetření za účelem posouzení specifických příznaků svědčících o špatné cirkulaci krve. Lékař tak bude zkoumat sníženou citlivost v nohou, kožní změny a jakoukoliv přítomnost ran nebo vředů. Během tohoto vyšetření může být navíc zaznamenána svalová slabost nebo atrofie.
Po fyzikální prohlídce pacient obvykle podstupuje určité testy pro potvrzení diagnózy a určení závažnosti zdravotního stavu. Jedním z nich je takzvaný Ankle-Brachial Index (ABI). Jedná se o neinvazivní metodu, která porovnává naměřené hodnoty krevního tlaku na kotnících s naměřenými hodnotami na pažích. Dalším užitečným nástrojem je Dopplerovský ultrazvuk, jenž využívá zvukové vlny k vizualizaci průtoku krve v tepnách a identifikaci případných překážek nebo zúžení.
Kromě uvedeného se pak používá také angiografie, což je typ zobrazovacího vyšetření, které poskytuje přímý pohled na cévy prostřednictvím injekčně aplikovaného kontrastního barviva. Tato technika pomáhá přesně určit umístění a rozsah arteriální blokády nebo stenózy. V praxi se používá magneticko-rezonanční angiografie (MRA) nebo CT angiografie (CTA). Obě tyto metody dokáží vytvořit detailní snímky krevních cév a detekovat jakékoliv abnormality.
Pro posouzení hladiny cholesterolu a cukru v krvi a dalších kardiovaskulárních markerů je třeba provést také vyšetření krve. Někdy se pak ještě pro zhodnocení symptomů, které se projevují při fyzické aktivitě, používají zátěžové testy a ve vzácných případech může lékař vyžadovat i provedení biopsie postižené tkáně. [16, 17, 18, 19, 20]
Léčba ischemické choroby dolních končetin
Na základě provedených diagnostických vyšetření je pak pacientovi doporučena vhodná terapie. Ischemická choroba dolních končetin přitom může být léčena různými přístupy v závislosti na závažnosti stavu a individuálních potřebách dotyčného pacienta. Léčba ICHDK tak obvykle zahrnuje následující postupy:
- Užívání léků: pro zvládnutí symptomů spojených s ICHDK a snížení rizika komplikací lze předepsat určitá léčiva. Jedná se především o antiagregancia (např. aspirin) sloužící k prevenci vzniku krevních sraženin, statiny ke snížení hladiny cholesterolu a léky pro kontrolu vysokého krevního tlaku a cukrovky.
- Periferní angioplastika a stentování: v případě, kdy dojde k výraznému zúžení nebo zablokování tepen v nohou, lze provést speciální zákroky zvané angioplastika a stentování. Při angioplastice se do zúžené tepny zavede katétr, který ji rozšíří a naruší aterosklerotické pláty. Zároveň může být do cévy zaveden stent, který pomůže udržet tepnu otevřenou.
- Bypass periferní tepny: v závažnějších případech, zvláště když je postiženo více tepen nebo když angioplastika není proveditelná, může být doporučeno provedení bypassu. Při tomto postupu se zdravá céva (často odebraná z jiné části těla nebo syntetický štěp) používá k obejití ucpané nebo zúžené tepny, čímž se obnoví průtok krve do dolních končetin.
- Aterektomie: jde o minimálně invazivní zákrok, při kterém se pomocí speciálního rotačního katétru odstraňuje aterosklerotický plát ze stěn tepen, čímž se zajistí lepší průtok krve.
- Cvičební terapie: jako součást léčby ICHDK může být pacientovi doporučen určitý fyzioterapeutický program.
- Péče o rány: pokud má pacient vředy na dolních končetinách související s ICHDK, je nezbytné dodržovat správnou péči o rány, aby se zabránilo infekci a podpořilo se hojení. To obvykle zahrnuje pravidelné čištění pokožky dolních končetin a výměnu obvazů.
- Hyperbarická oxygenoterapie (HBOT): tato procedura se využívá jako doplňková terapie k podpoře hojení ran u jedinců s vředy na dolních končetinách.
- Změna životního stylu: pacientům se také doporučuje celková změna životního stylu. To může zahrnovat odvykání kouření, dodržování zdravé stravy s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu, udržování zdravé hmotnosti a pravidelné cvičení a procházky.
Ischemická choroba dolních končetin: alternativní léčba
Zlepšit průtok krve, zmírnit symptomy a potenciálně také zpomalit progresi onemocnění mohou pomoci i některé alternativní léčebné přístupy. Nicméně tyto metody by měly sloužit vždy jako doplněk odborné léčby, nikoliv jako její náhrada, a proto je důležité jejich vhodnost konzultovat nejprve s odborníkem.
Jak jste se léčili s ischemickou chorobou dolních končetin?
Jednou z takových možností je například akupunktura, což je technika tradiční čínské medicíny zahrnující vpichování tenkých jehel do konkrétních bodů na těle, jejímž cílem je stimulace toku energie. Některé zdroje naznačují, že akupunktura může pomoci zlepšit krevní oběh a zmírnit bolest spojenou s ischemickou chorobou.
Pacient také může po konzultaci se svým lékařem užívat určité bylinné doplňky stravy. Mezi byliny, které mají údajné vazodilatační účinky, patří ginkgo biloba, česnek, zázvor a jírovec maďal. V každém případě je však při užívání jakýchkoliv bylinných přípravků potřeba opatrnosti, neboť některé mohou pacientův stav klidně i zhoršit nebo narušovat účinky užívaných léčiv.
Důležitou roli při podpoře kardiovaskulárního zdraví pak hraje zejména nutriční terapie, v rámci níž se nejčastěji doporučuje strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a libové maso. Specifické úpravy stravy, jako je snížení příjmu soli a zvýšení spotřeby omega-3 mastných kyselin, mohou pacientům s ICHDK významně prospívat.
Konvenční léčbu je možné doplnit také o různá mentální cvičení, jako je meditace, jóga nebo třeba tai-či. Ačkoliv tato cvičení ischemickou chorobu dolních končetin přímo neléčí, mají pozitivní vliv na kardiovaskulární zdraví díky tomu, že pomáhají odbourat stres a napětí. Stejně tak je vhodné zapojit do své každodenní rutiny i dostatek pohybu. [21, 22, 23, 24, 25, 26]
Prevence ischemické choroby dolních končetin
Jedním z nejdůležitějších kroků, který můžete v rámci prevence ICHDK udělat, je přestat kouřit, jelikož právě kouření je primárním rizikovým faktorem pro onemocnění periferních tepen. Tím, že se zbavíte tohoto zlozvyku, můžete výrazně snížit riziko rozvoje ICHDK a navíc celkově zlepšíte zdraví nejen svých cév.
Zcela zásadní pro prevenci ischemické choroby je také udržování zdravé tělesné hmotnosti a kontrola hladiny LDL cholesterolu v krvi. Nadváha a obezita zatěžují oběhový systém a zvyšují pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Základními faktory ovlivňujícími tělesnou hmotnost je přitom složení jídelníčku a pravidelná fyzická aktivita.
Dalším klíčovým aspektem prevence ischemické choroby je kontrola krevního tlaku. Jak už bylo výše uvedeno, hypertenze může poškodit cévy a přispět k rozvoji ICHDK. Pravidelné sledování krevního tlaku a dodržování doporučení lékaře jsou zásadní kroky pro udržení zdraví cév. Podobně nezbytná je pak i kontrola hladiny cukru v krvi, a to zejména u diabetiků.
K celkovému zdraví cév může navíc přispět také omezení konzumace alkoholu. Jeho nadměrný příjem zvyšuje krevní tlak a má tedy i negativní vliv na rozvoj kardiovaskulárních komplikací, proto je nezbytné konzumovat alkohol s mírou nebo se mu zcela vyhýbat. A nakonec jsou pro sledování vašeho celkového zdravotního stavu a odhalování případných příznaků cévního onemocnění důležité rovněž pravidelné kontroly u lékaře. [27, 28, 29, 30]
Zdroje: nzip.cz, wikiskripta.eu, internimedicina.cz, my.clevelandclinic.org, medicinapropraxi.cz, angiochirurgie.cz, homolka.cz, health.ucdavis.edu, aafp.org, cardiovasc.cz, stefajir.cz, mintstl.com