Co je biopsie?
Co se dozvíte v článku
Biopsií se míní odběr malého vzorku tkáně z organismu k histologickému, cytologickému, případně histochemickému vyšetření, které potvrdí či upřesní klinickou diagnózu a umožní stanovit optimální léčbu. Jedná se tedy o typ chirurgického zákroku, který se provádí v oblasti těla, jež se zdá být abnormální.
Využívá se především k diagnostice nádorů. Kromě toho, že potvrdí nebo vyloučí výskyt nádoru, pomáhá určit, zda je zhoubný, nebo naopak nezhoubný. Případně může odhalit i stádium rakoviny a přednádorové stavy, tzv. prekancerózy. Dále rovněž pomáhá diagnostikovat různé zánětlivé procesy. [1, 2, 3]
Kdy a proč se provádí biopsie?
Pokud se u vás objevují příznaky naznačující rakovinu nebo váš lékař narazil na ložisko či různé abnormality, které jej znepokojují, může vás poslat na biopsii dané oblasti. Biopsie totiž představuje jediný jistý způsob, jak diagnostikovat většinu typů nádorů.
Tato diagnostická metoda dokáže určit, o jaký druh nádoru se jedná a jaký je stupeň rychlosti jeho růstu. Patolog rovněž dokáže určit bližší specifikaci nádoru, jako je přítomnost specifických receptorů a jejich mutací. Díky tomu lze následně využít vhodná léčiva k blokování růstu a síření nádoru.
Jiné zobrazovací metody, jako je například rentgen či CT, nedokáží rozlišit rakovinné a nerakovinné buňky. Biopsie se ovšem provádí i za jinými účely, než je odhalení nádorů. Může totiž pomoci i s diagnostikou jiných stavů, jako je například cirhóza jater či Crohnova nemoc. Nejčastěji se provádí následující vyšetření:
- biopsie děložního čípku: v rámci diagnostiky rakoviny děložního hrda a přednádorových stavů,
- biopsie prostaty: k diagnostice rakoviny prostaty i chronických zánětů,
- biopsie prsu: cílem je potvrdit nebo vyloučit rakovinu prsu,
- biopsie štítné žlázy: k potvrzení či vyloučení rakoviny štítné žlázy,
- biopsie plic: při podezření na rakovinu plic, sarkoidózu a plicní fibrózu,
- biopsie jícnu: k diagnostice Barretova jícnu a ložisek rakoviny jícnu,
- biopsie jater: při podezření na rakovinu jater, ale rovněž může prokázat jaterní cirhózu či jiné autoimunitní procesy napadající jaterní tkáň,
- biopsie ledvin: zejména při podezření na některou z glomerulonefritid,
- biopsie žaludku: především k diagnostice rakoviny žaludku a nejrůznějších žaludečních zánětů,
- biopsie tlustého střeva: při podezření na rakovinu tlustého střeva a dále také k určení typu zánětu, jako je například Crohnova nemoc, ischemická kolitida či ulcerózní kolitida,
- biopsie tenkého střeva: nejčastější indikací je Crohnova nemoc, obvykle se provádí biopsie terminálního ilea, což je nejspodnější část tenkého střeva, přičemž vyšetření lze provést kolonoskopicky,
- trepanobiopsie kostní dřeně: provádí se z lopaty kosti kyčelní v rámci diagnostiky různých hematologických onemocnění, kam patří leukémie, lymfomy nebo mnohočetný myelom. [4, 5, 6]
Jak biopsie probíhá?
Vyšetření vždy probíhá ve sterilním prostředí, aby se zamezilo infekci. Ve většině případů se k odběru vzorku využívají určité nástroje, kterými lze odebrat malý vzorek tkáně. Nejčastěji se jedná o drobné kleště, speciální jehly a další chirurgické nástroje.
Průběh biopsie se velmi liší podle toho, jak moc je daná oblast přístupná. Zatímco některé typy biopsie jsou minimálně invazivní a lze je provést v ordinaci lékaře během jedné návštěvy, kdy byla objevena léze, větší biopsie je nutno vykonat v nemocnici nebo na specializovaných klinikách. Ve většině případů se podávají léky proti bolesti a ošetřovaná oblast se umrtvuje.
Invazivnější typ biopsie
K místům situovaným v dutých orgánech se lékaři dostávají pomocí endoskopických přístrojů. Poté se do místa určeného k odběru pracovním kanálem endoskopu zavede přes kůži bioptický nástroj.
Větší problém mohou představovat hluboké anatomické oblasti, které nejsou endoskopicky přístupné. V takovém případě lze provést biopsii jehlou za doprovodu jiných zobrazovacích metod, jako je CT či ultrazvuk.
Druhou možností je provést chirurgický zákrok a zpřístupnit danou oblast k následné biopsii. Získaný vzorek tkáně je poté poslán na patologii k histologickému, cytologickému či histochemickému vyšetření. [7, 8, 9]
Podstoupili jste někdy biopsii?
Co vás čeká před a po biopsii?
Několik dní před vyšetřením lékaři odeberou pacientovi vzorek krve na vyšetření srážlivosti a krvácivosti. V den výkonu biopsie je nutné, aby byl pacient na lačno. To znamená, že nemůžete nic jíst. Pít ale můžete, naopak byste měli přijímat co nejvíce tekutin.
Po zákroku byste měli mít doprovod a neměli byste řídit, jelikož budou působit podaná sedativa. V oblasti, kde vám byla provedena biopsie, můžete ještě po dobu několika dní pociťovat bolest. Pokud jste museli podstoupit chirurgický zákrok, může být nutná rovněž hospitalizace.
Výsledky biopsie
Stejně jako samotný průběh biopsie, i doba čekání na výsledky se může lišit. Pokud podstoupíte operaci, může patolog získat potřebné informace o tkáni a během téhož dne podat zprávu vašemu chirurgovi. Přesné závěry zpravidla však dostanete až za týden nebo i později. Poté by vám měl lékař spolu s výsledky sdělit, jaký je další postup a případná léčba. [10, 11]
Rizika spojená s biopsií
Stejně jako každý jiný lékařský zákrok, který zahrnuje narušení integrity kůže, i biopsie přináší riziko infekce a krvácení. U méně invazivních vyšetření, zejména těch prováděných jehlou, je však riziko minimální. Další riziko může představovat znecitlivění kůže v okolí místa biopsie.
U invazivnějších typů hlubší biopsie existuje také riziko bodného poškození tkáně v blízkosti odebíraného vzorku. Pravděpodobnost těchto komplikací je ovšem minimální. Lékař by vás s těmito informacemi měl obeznámit před samotným zákrokem. Vy následně ještě před zákrokem podepíšete písemný souhlas, že jste byli poučeni s procesem odběru tkáně.
Zdroje: webmd.com, stefajir.cz, healthline.com, mypathologyreport.ca, mou.cz, www.betterhealth.vic.gov.au