Efektivní služby zaměstnanosti jsou klíčem k praktickému provádění politik zaměstnanosti, jako je např. systém záruk pro mladé. Veřejné služby zaměstnanosti mohou jednotlivým uchazečům o zaměstnání poskytovat poradenství ohledně odborného vzdělávání, učňovské přípravy, stáží a dalších možností vzdělávání. Veřejné služby zaměstnanosti mají zásadní význam pro zajištění operativnějšího propojení mezi uchazeči se specifickými dovednostmi a zaměstnavateli, kteří tyto dovednosti hledají.
Vývoj nezaměstnanosti v ČR
Jak vyplývá ze statistiky MPSV, k 30. září 2013 evidoval Úřad práce České republiky (ÚP ČR) celkem 557 058 nezaměstnaných lidí, meziročně tím přibylo 63 873 lidí bez práce. Během září bylo nově zaevidováno 65 120 osob, ve srovnání se stejným obdobím loni o 4347 více. Z evidence v září odešlo 59 793 uchazečů o zaměstnání, tj. ukončená evidence, vyřazení uchazeči, což bylo o 5512 více než v září 2012. Do zaměstnání z nich v září 2013 nastoupilo 31 698. Celkem 28 095 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo letos v září celkem 104 244 uchazečů o zaměstnání, tj. 18,7 % všech uchazečů vedených v evidenci, vloni v září pak 18,1 %.
Podle posledních dostupných údajů byla míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání letos v srpnu v ČR 7,3 %, v EU 10,6 %.
ÚP ČR ke konci září evidoval celkem 41 181 nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, meziročně to je o 6582 osob více. Na celkové nezaměstnanosti se tato skupina podílí 7,4 %.
ÚP ČR evidoval k 31. září 2013 celkem 41 422 volných pracovních míst, bylo jich o 613 více než v září 2012. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 13,4 uchazečů o zaměstnání, z toho nejvíce v okrese Bruntál (54,4), Ústí nad Labem (42,9) a Karviná (58,1).
Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 9352, na jedno volné místo připadalo 4,4 uchazečů této kategorie.
Personální posílení úřadů práce
Ke konci července 2013 rozhodla vláda České republiky o zvýšení počtu zaměstnanců ÚP ČR, protože je považuje za nezbytné mj. proto, aby ÚP mohl efektivněji podporovat zaměstnanost. Jde o organizační, personální i technickou stabilizaci ÚP s posílením akcentu na aktivní politiku zaměstnanosti. Jedině tak je možné zajistit, aby úřady práce plnily své poslání a pomáhaly lidem v návratu na trh práce. Primárně budou posíleny regiony s nejvyšší nezaměstnaností, noví zaměstnanci úřadů práce budou působit přímo v terénu a zlepší tím komunikaci a informovanost zaměstnavatelů, samospráv a dalších složek trhu práce tak, aby byla více podporována aktivní politika zaměstnanosti, která je hlavním posláním úřadů práce. V neposlední řadě budou pracovat i se samotnými uchazeči o zaměstnání. Díky tomuto navýšení tak bude mnohem jednodušší komunikace nejen s nezaměstnanými, ale také např. s firmami v dané lokalitě. Další oblastí, na kterou se bude třeba zaměřit, je co největší využití financí z evropských fondů tak, aby i nadále pomáhaly lidem v návratu do zaměstnání, a to v co nejkratší době.
Noví zaměstnanci ÚP budou působit v celé republice, roli při jejich umístění bude hrát míra nezaměstnanosti, počet zaměstnavatelů či množství lidí, kteří měsíčně projdou evidencí na ÚP. Samozřejmě se bude brát v potaz také rozloha a počet obyvatel regionu, a zejména závažnost strukturálních problémů.
Poradenství a rekvalifikace
Pracovníci úřadů práce jsou připraveni poskytnout uchazečům o zaměstnání jak profesní poradenství, tak i nabídnout možnost rekvalifikace, včetně těch zvolených. Jde o to, nasměrovat zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění. Nejžádanější jsou rekvalifikační kurzy zaměřené na získání řidičských oprávnění skupiny C, E, svařování, obsluhy PC, účetnictví a programy pro pracovníky v oblasti sociální péče.
V rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti spolupracují úřady práce jak se zaměstnavateli, tak i s kraji a obcemi. Možností, jak nabídnout pomoc, mají několik: * Podpora vytváření společensky účelných pracovních míst (SÚPM): Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková pracovní místa vytvořit, mohou dostat od úřadu práce příspěvek na mzdu jednoho zaměstnance až do výše 15 000 Kč, a to po dobu maximálně dvanácti měsíců. Podmínkou je, že firma musí prokázat bezdlužnost a musí se jednat o uchazeče obtížně umístitelného na trhu práce. Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout i příspěvky např. na nákup vybavení souvisejícího s nově vznikajícím pracovním místem. V případě obsazování těchto míst může dále financovat a zajistit rekvalifikační kurzy pro umísťované uchazeče o zaměstnání.
Veřejně prospěšné práce: Úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti zesílily také finanční podporu při tvorbě nových pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací. Tato možnost je určena těm, kteří jsou vedeni na úřadu práce nepřetržitě déle než pět měsíců. Na těchto nových pracovních místech nacházejí uplatnění zejména lidé s nedostatkem pracovních zkušeností, nízkou kvalifikací a ženy po mateřské a rodičovské dovolené. Jejich podstatou je finanční zajištění ze strany úřadů práce, a to až na jeden rok, např. při odstraňování škod po živelních katastrofách, úpravách a opravách veřejného majetku, údržbě veřejných budov a komunikací nebo zajištění dalších činností, na které obce nemají vlastní personální kapacitu. Systém veřejně prospěšných prací je výhodný pro obě strany. Úřad práce pomůže zájemcům získat na určitou dobu lidi, obce a kraje zase tolik potřebné pracovníky, které by nemohly zaměstnat nastálo.
Vytváření nových pracovních míst pro obce a neziskové organizace: Vytváření nových pracovních míst pro obce i neziskové organizace je jednodušší. MPSV začalo v rámci svého sedmibodového Plánu na zaměstnanost nabízet dotace za každé vytvořené pracovní místo. Měsíčně tak mohou zaměstnavatelé získat až 15 000 Kč na plat nového pracovníka. ÚP se snaží vytvářet podmínky pro vznik nových pracovních míst nejen v knihovnách, galeriích nebo při údržbě veřejného majetku, ale i v organizacích působících v oblasti sociálních služeb, jako jsou ústavy sociální péče, pečovatelská služba, domovy důchodců, mateřské školy. Pokud obce nebo neziskové organizace vytvoří nové pracovní místo pro občana vedeného v registru nezaměstnaných, mají šanci na jeho plat získat každý měsíc až 15 000 Kč. O přidělení a výši dotace rozhodují krajské pobočky úřadů práce podle toho, jaký je počet volných pracovních míst v regionu a jaké má uchazeč možnosti svého uplatnění.
Pomoc z E vropských sociálních fondů: Úřad práce pomáhá uchazečům o zaměstnání v návratu na pracovní trh v rámci několika projektů spolufinancovaných z EU. Jejich cílem je pomáhat lidem v návratu do zaměstnání, a to v co nejkratší době.
Například projekt financovaný z EU s názvem „Vzdělávejte se pro růst - pracovní příležitosti“ je zaměřen na realizaci veřejně prospěšných prací (včetně zkrácených úvazků) a SÚPM. V jeho rámci je k dispozici celkem 3,2 mld. Kč. Ke konci května 2013 se podařilo v rámci tohoto programu uzavřít 8959 dohod na výkon VPP za celkem 1,986 mld. Kč a 9643 dohod na vytvoření SÚPM v celkové částce 733,8 mil. Kč.
V tíživých situacích je možné využít např. projekt „Nový začátek“. Jeho podstatou je tzv. Labour pool, tedy zaměstnávání prostřednictvím pracovní agentury. V praxi to vypadá tak, že dotyčný je zaměstnancem pracovní agentury, která dostává od úřadu práce finanční příspěvek na jeho kompletní mzdové náklady. Zprostředkovává mu zaměstnání a zároveň poskytuje individuální poradenský servis. Účastník programu tak dostává další možnosti, jak jednodušeji vstoupit na trh práce. Bonusem je zcela individuální přístup ze strany agentury ke klientům.
Projekty na podporu zvýšení zaměstnanosti: Ty považuje ÚP ČR za nepostradatelnou součást výkonu všech svých agend. V současné době probíhá několik desítek malých regionálních projektů zaměřených na skupiny uchazečů věkové kategorie do 30 let bez praxe či uchazeče starší 50 let. Programy počítají i s uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 5 měsíců, osobami se zdravotním postižením, rodiči s malými dětmi či nezaměstnanými ze sociálně vyloučených lokalit.
Řešení nezaměstnanosti mladých lidí: Nastartovat kariéru mladých lidí pomáhají programy MPSV financované z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Plán zaměstnanosti MPSV.
Řešení nezaměstnanosti mladých je součástí Plánu zaměstnanosti, který MPSV považuje za jednu z priorit. Problémy s hledáním zaměstnání mají zejména absolventi škol a mladiství po skončení základní školy, jichž bylo na konci letošního června bez práce 26 896, tedy 5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jich letos v evidenci úřadů práce bylo o 7027 více.
Odborné praxe pro mladé do 30 let: Podle prvního bodu Plánu zaměstnanosti MPSV mohou firmy na nově přijatého mladého zaměstnance z evidence ÚP ČR získávat rok od státu měsíčně příspěvek až 24 000 Kč. Mladí lidé bez práce také mohou využít individuální poradenství a rekvalifikace v regionech v rámci projektu financovaného z OP LZZ s názvem „Odborné praxe pro mladé do 30 let“. Celkem je na něj vyčleněna až 1 mld. Kč a pomoci má mladým uchazečům o práci, kteří jsou v evidenci úřadu práce více než 4 měsíce a mají minimální nebo žádnou pracovní zkušenost.
Projekt „Odborné praxe pro mladé do 30 let“ je zaměřen na zvýšení zaměstnanosti specifické věkové skupiny mladých osob do 30 let věku. Účastníky projektu mohou být osoby do 25 let věku, osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez praxe, osoby s tělesným postižením, osoby z romských lokalit, osoby z etnických menšin, azylanti, imigranti, osoby ohrožené zadlužeností, osoby po výkonu trestu a rodiče samoživitelé. Odborné praxe mohou být v případě potřeby kombinovány s interními poradenskými činnostmi, které připraví kandidáty pro efektivní výkon praxe u konkrétního zaměstnavatele. Za odbornou část praxe bude odpovídat mentor určený zaměstnavatelem z řad zaměstnanců. Praxi může v případě potřeby předcházet rekvalifikace. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek na mzdu mentora formou příspěvku na úhradu mzdových nákladů podle času, ve kterém se mentor věnuje účastníku odborné praxe. Zaměstnavateli bude po dobu odborné praxe poskytnut mzdový příspěvek na mzdu účastníka odborné praxe. Praxe bude možné realizovat jak u zaměstnavatelů v soukromé sféře, tak u zaměstnavatelů ve veřejné správě s výjimkou organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací.
Hlavním cílem projektu je začlenění mladých lidí do 30 let na trh práce, vzhledem k tomu, že tato věková skupina vykazuje nadprůměrnou míru nezaměstnanosti oproti průměru ČR. Dílčími cíli projektu jsou poskytnout této skupině prostřednictvím praxe odborné dovednosti a znalosti pro výkon konkrétní profese, poskytnout této skupině prostřednictvím praxe kvalitní a dlouhodobé zaměstnání, a to i po ukončení mzdového příspěvku, předcházet tak opakované evidenci a celkově snížit průměrnou dobu evidence mladých uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, podpořit pracovní mobilitu uchazečů o zaměstnání, překonávat a odstraňovat kvalifikační a sociální bariéry a bariéry pro aktivizaci a motivaci k hledání a udržení si zaměstnání.
Projekt „3K - Krok ke kariéře“: Příkladem další pomoci z ESF je také třetí cyklus Motivačního programu v rámci projektu „Krok ke kariéře“. Nezaměstnaní absolventi středních a vysokých škol si v něm vyměňují zkušenosti a diskutují s odborníky o možném profesním směřování. Během osmi měsíců si osvojí základy účetnictví, právní minimum, počítačové programy, učí se základům podnikání, marketingu, pilují komunikační dovednosti v češtině i angličtině.
Cílovou skupinou projektu jsou nezaměstnané fyzické osoby do 20 let, resp. do 25 let věku, středoškoláci a vysokoškoláci bez pracovních zkušeností nebo ti, kteří mají minimální pracovní zkušenosti. Projekt „3K - Krok ke kariéře“ obsahuje klíčové aktivity, tj. nábor cílové skupiny, motivační program, pracovní diagnostiku, rekvalifikační program s odbornou praxí, zprostředkování zaměstnání, poradenský program a doprovodná a podpůrná opatření, která pomohou odstranit bariéry při vstupu na trh práce. Koncepce projektu je zaměřena i na reflexi postojů účastníků na jejich současnou profesní situaci.
Hlavními cíli projektu jsou odstranit bariéry při vstupu absolventů škol na trh práce, zvýšit zaměstnatelnost cílové skupiny v daném regionu, aktivizovat cílovou skupinu k hledání vhodného zaměstnání, posílit schopnosti adaptace cílové skupiny na měnící se pracovní podmínky trhu práce a vyrovnat se s nimi, odstranit profesní handicap v podobě absence odborné praxe u cílové skupiny, cíleně identifikovat potřeby jednotlivců, aktivizovat osobní potenciál cílové skupiny - poskytovat služby tzv. „na míru“ konkrétnímu účastníkovi a rozvinout pracovní návyky, dovednosti a zkušenosti u cílové skupiny.
Primárním a komplexním cílem projektu je podpořit zaměstnanost a zaměstnatelnost této cílové skupiny, tj. osob, které jsou nezaměstnané nebo jsou ohrožené na trhu práce. Projekt vytvoří předpoklady k efektivnímu řešení aktivního zapojení cílové skupiny na trhu práce a snížení nezaměstnanosti v daném regionu. * Projekt „První kroky do praxe“: Pro mladé je odborná praxe přínosná, protože zvyšuje možnost jejich pracovního uplatnění. Délka odborné praxe se zároveň uvádí v životopise, kde zvyšuje šanci absolventa k zařazení do výběrového řízení na pracovní pozici.
Cílem projektu „První kroky do praxe“ je doplnit účastníkům teoreticko-praktické znalosti a dovednosti, které mohou následně uplatnit při výkonu zaměstnání u spolupracujícího zaměstnavatele. Zisk pracovních návyků a zkušeností je podstatným činitelem umožňujícím zvýšení jejich šancí pro nalezení trvalého pracovního místa. Cílovou skupinu projektu tvoří absolventi škol, rodiče pečující o děti do 15 let věku, osoby se zdravotním postižením. Do projektu mohou být zařazeni jak zájemci, tak i uchazeči o zaměstnání. Účastníky projektu mohou být osoby do 25 let, osoby bez praxe, osoby s tělesným postižením, rodiče na mateřské či rodičovské dovolené, osoby pečující o osobu blízkou nebo závislého člena rodiny a rodiče samoživitelé. Hlavními cíli projektu je aktivizovat a motivovat osoby z cílové skupiny, zabezpečit zvýšení kvalifikace formou realizace akreditovaných vzdělávacích programů, poskytnout individuální poradenství v oblasti osobního rozvoje, zvyšování kvalifikace, hledání a zprostředkování zaměstnání, zajistit zaměstnání s příspěvkem u spolupracujícího zaměstnavatele zejména pro absolventy bez praxe tak, aby účastníci projektu ve spolupráci s realizačním týmem a spolupracujícími subjekty získali své pracovní uplatnění.
Projekt nabízí pro účastníky komplexní a provázané aktivity s cílem zabezpečit trvalé uplatnění na trhu práce, mezi které patří aktivizace a motivace s integrovanou finanční gramotností, vzdělávání formou rekvalifikačních kurzů, individuální poradenství a zprostředkování zaměstnání, poskytnutí zaměstnání s úhradou mzdových příspěvků zaměstnavatelům a poskytnutí doprovodných opatření, jako je náhrada cestovného, stravné ve formě stravenek, příspěvek na hlídání dětí a mzdové příspěvky. Projekt lze souhrnně charakterizovat tak, že je zaměřen na posílení šancí uchazečů a zájemců o zaměstnání z řad znevýhodněné cílové skupiny uplatnit se na trhu práce.
Projekt „Stáže pro mladé“: Fond dalšího vzdělávání, který je příspěvkovou organizací MPSV, je realizátorem projektu, který nabízí žákům a studentům posledních ročníků získání pracovní praxe ještě během studia. Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání se tímto snaží řešit nezaměstnanost čerstvých absolventů škol na trhu práce. Projekt by měl do roku 2015 podpořit na 840 žáků a studentů z celé ČR.
Důvodem vzniku projektu je skutečnost, že se nejen ČR, ale i celá Evropská unie potýká s nedostatkem pracovních příležitostí pro mladé uchazeče o zaměstnání. Většina firem absolventy nechce přijmout právě kvůli chybějícím praktickým zkušenostem. Tento nedostatek by měl kompenzovat projekt Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání, který poskytnutím pracovní praxe přispěje ke zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti budoucích absolventů škol na trhu práce. Projekt má také za cíl usnadnit navázání kontaktů mezi zaměstnavateli a potenciálními zaměstnanci, ale především žáci a studenti získají prostřednictvím stáže pracovní návyky a praktické zkušenosti ze svého oboru, které tolik potřebují. Stáž pro uchazeče znamená volnočasovou aktivitu, která žádným způsobem nezasahuje do jejich školních povinností.
Stážistou se mohou stát žáci prezenčního studia posledního ročníku středních škol s trvalým pobytem na území ČR. Stáž mohou absolvovat i během letních prázdnin před nástupem do posledního ročníku. Dále studenti prezenčního studia posledních 2 semestrů vyšších odborných škol a vysokých škol s trvalým pobytem na území ČR, kteří rovněž stáž mohou absolvovat i během letních prázdnin před nástupem do předposledního semestru, s předpokládaným ukončením studia nejpozději do 12 měsíců.
Absolvováním stáže stážisté získají praxi v oboru, který studují, seznámí se s firemním prostředím společnosti v daném oboru, propojí své teoretické znalosti s prací a získají nové kontakty. Firma, do které nastoupí, jim zajistí kvalitního mentora a vytvoří odpovídající podmínky pro průběh stáže. V průběhu stáže dále absolvují individuální poradenství zaměřené na potřebné dovednosti pro vstup na trh práce, budou mít přístup k e-learningovému kurzu, zaměřenému na rozvoj soft-skills. Stážisté obdrží po dobu stáže hrubou hodinovou mzdu 60 Kč/hod. Délka stáže je v rozmezí 1 až 3 měsíců, záleží na dohodě s poskytovatelem stáže, pro žáky SZŠ je v rozsahu 50 až 300 hodin a pro studenty VOŠ a VŠ je v rozsahu 100 až 300 hodin.
Zapojení se do projektu má však značné výhody i pro samotné poskytovatele stáží, kterými se mohou stát subjekty soukromého sektoru -firmy, které podnikají na území ČR, i subjekty spadající do soukromého neziskového sektoru. Poskytovatel stáže má příležitost „odzkoušet“ si možného budoucího pracovníka a zavázat si ho případně k další spolupráci. Poskytovatel stáže obdrží částečnou náhradu mzdy mentora, která vychází z průměrné mzdy podle oborů v jednotlivých krajích. Veškeré náklady na refundaci mzdy mentora a proplacení mzdy stážisty budou poskytovateli uhrazeny po úspěšném vyhodnocení stáže.
Závěrem k síti veřejných služeb zaměstnanosti EU
Zvýšení efektivity a účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti, které mají klíčovou úlohu v aktivních politikách na trhu práce, je nezbytným krokem k řešení vysoké nezaměstnanosti. Návrh rozhodnutí Evropské komise by veřejným službám zaměstnanosti pomohl při plnění této zásadní úlohy a podpořil větší koordinaci politik zaměstnanosti na evropské úrovni. Síť veřejných služeb zaměstnanosti by rovněž podpořila praktické provádění politik zaměstnanosti v členských státech. Konkrétním příkladem je uplatňování systému záruk pro mladé lidi, který schválila Rada ministrů EU a v jehož rámci jsou členské státy vyzývány, aby zajistily, že mladým lidem bude nabídnuto zaměstnání, další vzdělávání, učňovská příprava nebo stáž do čtyř měsíců poté, co se stali nezaměstnanými nebo co opustili školu.
Úloha veřejných služeb zaměstnanosti je ve většině členských států definována tak, aby tyto služby byly pohotovějším, modernějším a více na problémy klientů zaměřeným poskytovatelem služeb v oblasti aktivních řešení zaměstnanosti. Moderní a efektivní veřejné služby zaměstnanosti ale potřebují navázat lepší spolupráci s institucemi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, podporovat vztahy se soukromými a jinými subjekty zabývajícími se otázkami zaměstnanosti a věnovat větší pozornost potřebám zaměstnavatelů a rozvoji dovedností a přínosným způsobem využívat informační a komunikační technologie. Neformální poradní skupina veřejných služeb zaměstnanosti existuje již od roku 1997 a poskytuje Evropské komisi včasné a užitečné informace ohledně zaměstnanosti. Navrhované rozhodnutí Evropské komise by nejenom formalizovalo status této skupiny a jasně definovalo její úkoly, ale rovněž by usnadnilo provádění projektů na trhu práce financovaných Evropským sociálním fondem. Veřejné služby zaměstnanosti budou nadále vzájemně spolupracovat v rámci sítě EURES, panevropského portálu pro vyhledávání pracovních nabídek.
R