Na druhé straně však přibývá alergií, poruch imunity i autoimunitních onemocnění. Rovněž došlo ke zvýšení počtu nemocí štítné žlázy nebo dětské cukrovky patřících mezi autoimunitní choroby. Vzhledem k nedostatečné ochraně očkováním se také více dětí, porovnáme-li současný stav se situací zhruba před deseti lety, nakazí černým kašlem, který ale v pozdějším věku již nepředstavuje tak nebezpečné onemocnění.
Úskalí dětského kolektivu
S nástupem dítěte do dětského kolektivu, nejčastěji do školky, se obvykle zvyšuje nemocnost většiny dětí. Jejich imunitní systém je křehký a reaguje více nebo méně bouřlivě na infekce, se kterými se tu setkává. Tato situace je posilována faktorem stresu v případě dětí, které se těžko vyrovnávají s odloučením od maminky. Některé děti tak zpočátku v kolektivu více chybějí, než v něm jsou.
Někdy to bývá bludný kruh, děti onemocní, brzy po nemoci se vracejí do školky, ale záhy zase onemocní. Rodiče jim totiž kvůli pracovním povinnostem někdy nedopřejí po nemoci dostatečně dlouhou rekonvalescenci. Například po užívání antibiotik trvá imunitnímu systému zhruba čtrnáct dní, než se dostane do kondice.
Pokud se oslabené dítě dostane do kontaktu s další nemocí, objeví se v ordinaci pediatra brzy znovu. Není neobvyklé, že takové děti končí v péči imunologa. Pokud se stav nezlepší během jedné či dvou sezon, je někdy nutné dítě vzít na určitou dobu z kolektivu a doporučuje se imunologické vyšetření. Neotálet s imunologickým vyšetřením se doporučuje v těch případech, kdy dítě trpí ekzémy, má obtíže alergického charakteru, je často nemocné od kojeneckého věku, či se u něj vyskytla vážnější infekční onemocnění.
Možnosti posílení dětské imunity
Při řešení poměrně frekventované otázky týkající se možností posílení dětské imunity je třeba se v počátku zmínit o té vůbec základní. Ta spočívá v upřednostnění kojení před umělou výživou.
V mateřském mléce totiž dostane dítě vše, co potřebuje a zároveň ve správném složení.
Plně kojit je vhodné do šesti měsíců, a pokud je to možné, ještě další měsíce jako doplněk běžné dětské stravy. Kojené děti bývají podle některých výzkumů méně alergické. Pokud můžete kojit, nevzdávejte se této možnosti například kvůli zaměstnání nebo pohodlí, náhradní řešení hledejte jen v případě, že ze zdravotních důvodů možnost kojit nemáte.
Dalším důležitým bodem je naučit svoje děti jíst zdravou stravu. Stravovací návyky se z větší části vytvářejí již v raném věku a ovlivňují tak naše zdraví doslova po celý život. Zdravé a pravidelné jídlo je velmi důležité. Dětský jídelníček by měl obsahovat spoustu zeleniny, ovoce, ale například i dostatek masa, ve kterém je hodně železa nebo tuků potřebných pro vstřebávání vitaminů.
Vhodné je též jednoznačně upřednostňovat konzumaci přirozených vitaminů a minerálů před uměle vyrobenými. Žádná tabletka nenahradí ovoce a zeleninu. Rovněž není třeba dětem odpírat přiměřené množství červeného masa. V jejich jídelníčku by tak mělo pravidelně být zastoupeno vedle kuřecího masa a ryb také telecí, libové hovězí i vepřové maso.
Náležitou pozornost je třeba věnovat také pitnému režimu. Asi není třeba zdůrazňovat potřebu naučit dítě pravidelně pít. Mělo by vědět, že je dobré popíjet po menších dávkách během celého dne, ne vypít najednou větší množství tekutiny. Již od útlého věku nabízejte dětem správné nápoje, nejlépe vodu, vhodné jsou kojenecké vody obohacené o další minerální látky a stopové prvky a dětské čaje, nejlépe neslazené. Pokud si dítě zvykne na slazené limonády, těžko ho jejich pití odnaučíte. Problémem těchto nápojů je především vysoký obsah cukru.
Nezanedb ávejte odpočinek
Pro zdravý vývoj dítěte je významný nejen pohyb, ale zároveň i dostatečný a kvalitní odpočinek. Umožněte proto dítěti odpočívat v potřebné míře. Spánek je velmi důležitý. Je prokázáno, že únava a nedostatek spánku snižují obranyschopnost. Když přestane dítě po obědě spát, do spánku ho nenuťte za každou cenu, raději zaveďte hodinu až dvě odpočinku na lůžku třeba s knížkou nebo vyprávěním.
Rovněž platí, že po každé nemoci nebo nadměrné zátěži potřebuje imunitní systém dítěte „oddech“, aby znovu nabral síly. Nepodceňujte dobu rekonvalescence. Nevracejte děti do kolektivu dříve, než určí lékař, protože musíte do zaměstnání. Krátkodobě získáte výhodu, ale nejspíš brzy skončíte v ordinaci dětského lékaře znovu s další nemocí. Všechno chce zkrátka svůj čas.
Pozor na stres a obavy
Možná si to ne vždy uvědomujeme, ale i děti mají své problémy, strachy, stres. Spoustu věcí ještě neznají a neznámé nás občas naplňuje obavami. Snažte se tedy, aby se jich co nejrychleji zbavily. Mluvte s nimi o tom, co je trápí, proč a čeho se bojí. Zkrátka řešte s dětmi jejich problémy. Dítě v duševní nepohodě je mnohem méně odolné proti nemocem. Nezlobte se na dítě, pokud je smutné a nechce se s vámi bavit, ale vždy se snažte společně najít příčinu.
Pohybem ke zdraví Zdánlivě „otřepané“ úsloví je však naprosto pravdivé. Dopřejte proto dítěti přirozený pohyb. Běhání s kamarády v přírodě, hry a dlouhodobý pobyt na čerstvém vzduchu je pro děti velmi prospěšný a posiluje imunitu. Nepřetěžujte dítě tvrdým tréninkem, který nadměrně zatěžuje jen některé části těla, běhání venku, hry a chůze jsou prospěšnější.
V případě, že se dítě začne věnovat intenzivně jednomu ze sportů, je vhodné doplnit i jiné pohybové aktivity pro rovnoměrné zatížení vyvíjejícího se pohybového aparátu. Dítě by mělo sportovat s chutí, a ne pod tlakem zájmu svých rodičů. Vždy je třeba mít na zřeteli především zdraví dítěte. Na pohybové aktivity navazuje i oblast otužování.
Zapomeňte na přetopené dětské pokoje i celou domácnost. Teplota okolo 21 stupňů přes den a kolem dvaceti stupňů na spaní nic nezkazí. Naopak. Dítě přiměřeně oblékejte a spíš než v horké lázni umyjte dítě pod tekoucí vlažnou sprchou. Raději než jeden tlustý svetr, oblečte dítěti víc tenkých vrstev, které je možné odkládat podle aktuální teploty.
Připravila: MUDr. Hana Cabrnochová,