Materiál pro informaci pacientů vyšetřovaných v laboratoři připravil Jiří Votýpka, laborant z NRL pro lymeskou borreliózu, CEM, Státního zdravotního ústavu v Praze podle nových literárních údajů. Pokud máte zájem získat za zveřejnění svého materiálu na Zdraví.Euro.cz body, více informací najdete ZDE
Lymeská borrelióza
Onemocnění způsobené průnikem vláknitých bakterií – spirochét Borrelia burgdorferi přes kůži do krevního oběhu s následným usazením se v různých orgánech.
Borrelie přenáší na člověka i na zvíře pouze klíště ve kterém se tento mikroorganismus může dostatečně pomnožit a při sání klíštěte pronikne větší množství spirochét do kůže postiženého.
Borrelie jsou později nalézány v v kůži, kloubech, srdci i v nervovém systému. Podle lokalizace se objevují různorodé potíže a bolesti.
Prevencí je rychlé odstranění přisátého klíštěte, desinfekce ranky a okolí nejlépe jodovými preparáty a vyšetření vyšetření živého klíštěte na přítomnost spirochét.
Klinicky: Významným příznakem je centrální zarudnutí kůže v místě přisátí klíštěte vždy větší než 5 cm tzv. Erythema migrans (EM) trvající 2–3 týdny. Diagnózu podporují další klinické projevy mimo zmíněný erythem, zvětšení lymfatických uzlin, horečka, bolesti svalů, migrující artritida. V tomto případě je nutná laboratorní diagnostika a následná léčba antibiotiky. Nejčastějšími pacienty jsou v Evropě děti, většinou chlapci od 5–9 let a poté senioři od 60–69 let, s převahou žen.
Laboratorně: Pro úspěšný průkaz je třeba odběr krve a vzorku tkáně z místa EM pro kultivaci a přímý průkaz DNA ještě před léčbou. Po dvou týdnech jsou prokazatelné zvyšující se titry IgM časných protilátek, později i skupiny protilátek IgG. Důležitá je konfirmace specifických protilátek pomocí imunoblotu např.Western blotem. Borrelióza je především akutní onemocnění s dobrou prognózou na vyléčení.
Nezdaří-li se však brzy eradikovat borrelie z těla pacienta přechází borrelióza do chronického, těžko běžnými antibiotiky léčitelného stavu. Zde pomáhá jen intravenózní dlouhodobá léčba drahými speciálními antibiotiky. Jedním následkem nedůsledné léčby může být i vznik autoimunních reakcí s poškozením kloubů, srdce i nervového aparátu.
| DALŠÍ MATERIÁLY NELÉKAŘŮ: Hyperstimulační syndrom Prevence bolesti páteře |
Léčba: Antibiotiky ( Doxycyklin, Amoxicillin, Erythromycin, Ceftriaxon, Cefuroxim, Chloramphenicol) podle stádia, postižení vybere specializovaný lékař. (Dermatolog, kardiolog, neurolog a revmatolog.)
NRL pro lymeskou borreliózu SZÚ Praha 10, 10042 ‚Šrobárova 48, www.szu.cz/cem/ nebo hulinska.xf.cz
vedoucí: Dr. D. Hulínská, tel. 267082580
Ehrlichióza – HGE – Lidská granulomatozní ehrlichiósa
Ehrlichióza je způsobena průnikem velmi drobné bakterie příbuzné Rickettsiím do buněk těla postiženého. Přenos obstarává též klíště. Organismus který nazýváme Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky pacienta ( granulocyty) a způsobuje tak onemocnění nazývané lidská granulomatozní ehrlichióza (HGE) Ehrlichióza může být i smrtícím onemocněním, především u imunodeficitních pacientů a u pacientů bez sleziny.
Klinicky: Onemocnění se projevuje změnami na kůži, mohou být podobné lymeské borrelióze – vznik erythema migrans, většinou však je provázeno vyrážkou makulopapulární, až hemorrargiemi (krvácením do kůže). Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, bolesti hlavy, svalů, horečka, nausea, zvracení a abdominální potíže,časté bývají i parésy. Klinické příznaky se rozvinou do jednoho týdne po zákusu klíštěte. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1)
Laboratorně: je snížené množství krevních destiček , bílých krvinek, především neutrofilů. Bakterie žije uvnitř bílých krvinek, kde vytváří charakteristické agregáty – moruly. Je zvýšená sedimentace erytrocytů. Při podezření na ehrlichiózu je třeba vyšetřit serum pacienta na přítomnost specifických protilátek a provést přímý průkaz bakterie například průkazem její DNA v nesrážlivé krvi pacienta.V jaterních testech bývají zvýšené hodnoty.
Léčba: antibiotiky (Doxycyklin,u chronického průběhu Chloramfenikol. )
Bartonellosis (Bacilární pelióza a bacilární angiomatóza)
Vzácněji diagnostikované bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty a blechami především z koček a psů na člověka. U nás onemocnění vyvolává Bartonella henselae způsobující především u oslabených pacientů proliferaci endotelových buněk. Nemoc postihuje většinou chovatele koček, osoby imunodeficitní, pacienty s jiným vážným onemocněním, nebo skupiny osob žijící ve špatných hygienických podmínkách.(bezdomovci, alkoholici a některá etnika)
Klinicky: V místě vpichu vzniká charakteristický tmavý příškvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za 5–10 dní po zákusu. Dochází ke zduření nejbližších uzlin (trvá 1týden až 2 měsíce), je zjistitelná horečka po dobu 4–5 dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě bolesti zad a očí. Může dojít k zánětu spojivek, nystagmu (samovolné oční pohyby), a ke zvětšení jater.
Laboratorně: V periférní krvi je rozmnožen počet bílých krvinek, snížený počet krevních destiček, anemie, v séru je zvýšená alkalická fosfatáza. K potvrzení diagnosy je třeba další laboratorní vyšetření: průkaz specifických protilátek v titru rovném a vyšším IgM 1:16 a IgG 1:256 titry. Má být proveden pokus izolace bakterií z krve pomocí speciálního živného agaru („Čokoládový“ agar) a při kultivaci se zvýšenou tenzí CO2 a při 35°C. DNA bakterie lze prokázat v klinickém materiálu pomocí PCR reakce a v biopsii stříbřením , na histologických preparátech tkání je nápadná častá proliferace kapilár.
Léčba: antibiotiky (Doxycyklin, Erythromycin, Azitromycin, Clarithromycin, Ciprofloxacin, Trimethoprim, Chloramphenicol, Gentamycin,)
Babesiosis
Onemocnění přenášené též klíšťaty způsobuje prvok rodu Babesia většinou patřící k druhu B.divergens nebo B.bovis žijící v červených krvinkách pacienta. Onemocnění vzácně diagnostikované, trpí jim především osoby bez sleziny, případně imunodeficitní. Bývá často další infekcí doprovázející lymeskou borreliózu. (až v 25 %) Postihuje většinou pacienty starší 50 let.U neléčených pacientů bez sleziny je až 50% úmrtnost.
Klinicky: symptomaticky – únava, nechutenství, bolesti kloubů a svalů, deprese, kašel, nevolnost a zvracení , dušnost. Pravidlem je horečka, zvětšení jater, bolesti svalů, třesavka, žloutenka.
Laboratorně: tmavá moč (hemoglobinurie, proteinurie),při barvení krevního nátěru Giemsou se nalézají uvnitř červených krvinek stopy po parasitech (kulaté formy, nepigmentované zóny, teratrády připomínající Maltézský kříž aj). Dalšími příznaky laboratorně průkazné jsou hemolytická anemie, snížení počtu bílých krvinek a trombocytů, atypické lymfocyty. V jaterních testech jsou zvýšené transaminázy, je zvýšená sedimentace erytrocytů stejně jako lactodehydrogenázy (LDH) a bilirubinu v séru. Je třeba zjistit specifické protilátky – titr 1:64 je pozitivní titr,1:256 dokazuje akutní infekci.
Léčba: Antibiotiky (Clindamycin, Azitromycin, Atovaquone, Quinine sulfat, )
NRL pro diagnostiku tropických parazitárních infekcí, Dr.Nohýnková,1.LF UK-FNB,Studničkova 7,12800, tel. 224 968525
nohy@lf1.cuni.cz
Klíšťová encefalitida
U nás se toto virové onemocnění označuje jako evropská klíšťová encefalitis a je odlišná od, též klíštětem přenášené „Ruské jaroletní encefalitidy“která je závažnějším onemocněním a je rozšířena od Uralu na východ. Viry klíšťové encefalitidy patří mezi flavoviry (označení skupiny virů způsobujících „žlutou zimnici“), které patří do skupiny RNA virů „arbovirů“, které přenáší hmyz. (z anglického artropod-borne = přenášený členovcem).
Klíšťová encefalitida patří mezi onemocnění s přírodní ohniskovostí tj. vyskytují se téměř stabilně na určitých územích, kde virus cirkuluje mezi rezervoáry viru (myši, hmyzožravci, vysoká zvěř, srnčí zvěř ,černá zvěř, ale i domácí kozy, ovce, skot, dokonce i někteří ptáci). U nás jsou hlavními oblastmi výskytu tohoto viru, okolí řek a jejich přítoků – Vltava, Sázava a Berounka, okolí Vranovské a Kníničské přehrady, Podyjí a Bruntálsko,Jesenicko a okolí Šumperka. Virus u nás přenáší klíště – všechna jeho sající stádia, lze se však také nakazit i požitím nepasterizovaného mléka.
Častěji, ale většinou s lehčím ,nebo vůbec s nepozorovatelným průběhem onemocní malé děti. Třetinu nemocných tvoří lidé starší 55 let. Nejméně nemocných je do věku tří let počet případů roste s věkem, chlapci onemocní častěji. Těžší průběh, často i následky jsou pozorovány u nemocných vyššího věku. Úmrtnost na toto onemocnění nepřekračuje 1 %, neurologické postižení se vyskytne po onemocnění do 10 % případů.
Klinika: Inkubační doba (3) 7–14 (21) dní. V prvním stádiu se dostavuje horečka (kolem 38° C) s bolestí hlavy, svalů, s malátností a zažívacími potížemi. Po krátké přestávce několika dnů rychle vystoupí teplota na 40° C, bolest hlavy je výraznější, přidávají se bolesti za očima, poruchy vidění, světloplachost závrať, lehká psychická alterace. Jsou bolesti v uších, lze pozorovat třes brady a jazyka a různé neurologické příznaky postižení hlavových nervů (N.III,VII,VIII), slabé paresy horních končetin. V polovině případů probíhá onemocnění pod obrazem menigitidy, ve třetině jako encefalitida, u dětí jen v 1 % jako myelitida(nejtěžší forma průběhu), naproti tomu u dospělých je přítomna myelitida v 12 % případů.
Laboratorně: Virus lze izolovat a kultivovat z krve jen v prvních dnech onemocnění. Virus se množí v místě zákusu klíštěte ,pak se dostává do lymfatických uzlin, dále se množí a dostává se do cílových orgánů (CNS, játra, slezina aj) Lze jím nakazit sající myši, virus nelze izolovat ze stolice, neboť je velmi citlivý na žluč a její soli.
Virus aglutinuje husí erytrocyty. Pro rychlou diagnostiku v první fázi lze použít identifikaci RNA viru pomocí PCR reakce.Průkaz specifických protilátek IgG a IgM s jejich vzrůstem je nutný. V prvních dnech onemocnění je možné speciální technikou prokázat i protilátky IgM pomocí testu s 2-merkaptoethanolem. Protilátky s časem stoupají, nejvyšší jsou ve 4 –10 týdnu infekce.
Léčba: většinou jen symptomatická (antipyretika, kortikoidy, antiemetika vitaminy aj.) Nejvhodnější prevencí je aktivní imunizace očkováním především u osob nad 50 let a v oblastech výskytu klíšťové encefalitidy. U neočkovaných osob se muže použít jako prevence i léčba hyperimunní globulin.(FSME = BULIN.i.m. inj.) Nezbytně nutný je klid na lůžku, dostatek spánku, dietní strava, omezuje se čtení, televize, duševní námaha.
www.cdc.gov hledej (search) TBE.
Vyšetření klíšťat na přítomnost viru klíšťové encefalitidy provádějí některé laboratoře například na internetu uvedené (www.gentrend.cz)
V ČR byla pro arboviry, kam patří i virus klíšťové encefalitidy ,zřízena Národní referenční laboratoř v Ostravě . Zdravotní ústav Ostrava, Partyzánské nám 7, 702 00 Ostrava, vedoucí MUDr.Jiří Januška, tel. 596 200 310 , e-mail: jiri.januska@zuova.cz
Pozn. Vyšetření klíšťat na přítomnost spirochét (mikroskopií v zástinu) vyšetřuje Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu v Praze 10, Šrobárově 48 za poplatek 120.-Kč, když budete chtít vyšetření i na přítomnost viru klíšťové encefalitidy bude nejlépe se obrátit na specializovanou soukromou laboratoř GEN-TREND – najdete ji na internetu pod adresou www.kliste.cz
Jiří Votýpka, www.Zdravi.Euro.cz