Náměstek ministryně zdravotnictví a jeden z tvůrců komplexní reformy českého zdravotnictví Pavel Hroboň před několika dny odešel z tohoto ministerstva.
„Odešel jsem na vlastní žádost,“potvrdil včera Právu Hroboň. Na dotaz, co teď dělá, sdělil, že si dopřává dny volna. Věnuje se rodině a po dovolené by opět rád pracoval někde ve zdravotnictví.
Hlavním důvodem Hroboňova odchodu mělo být údajně znechucení z toho, že se nepodařilo reformu zdravotnictví prosadit a že dodnes se svádí ostrý politický boj například o regulační poplatky, které reforma zavedla a platí je pacienti u lékaře, v nemocnicích a za léky.
„Znechucení je silné slovo. Je ale pravda, že v přechodném období, které teď v České republice panuje, se reforma dělat nedá,“ reaguje na tyto spekulace Hroboň.
Julínek: Je to škoda
Podle exministra Tomáše Julínka (ODS) je velká škoda, že státní správa si nedokázala Hroboně udržet.
„Má rád čisté projekty a politika připravenou reformu pokřivila. Hroboň nebyl znechucen z veřejnosti, spíše z politiků, hlavně opozičních, jak reformě házeli klacky pod nohy,“ řekl Právu Julínek.
Hroboň je lékař a není členem žádné politické strany. Jak Právu sdělil první náměstek ministryně Marek Šnajdr, na ministerstvu zdravotnictví se do podzimních předčasných parlamentních voleb už Hroboňův post novým člověkem obsazovat nebude.
„Nic zásadního se do voleb stejně nedá dělat. A volby rozhodnou, kam bude české zdravotnictví směřovat,“ konstatoval Šnajdr.
Úkoly dnes už bývalého náměstka Hroboně převzala další náměstkyně Markéta Hellerová.
Sám Hroboň považuje za velmi správné, že se ministerstvu podařilo prosadit například regulační poplatky u lékaře.
„I když se kolem nich strhl nezasloužený politický boj, v současné finanční krizi českému zdravotnictví významně pomáhají,“ uvedl.
Hroboň i exministr Julínek shodně prohlašují, že reforma se měla více vysvětlovat občanům, aby ji lépe pochopili.
„Dál budu s doktorem Hroboněm spolupracovat, připravovat a precizovat naše reformní zákony. České zdravotnictví je potřebuje, ať se to někomu líbí nebo ne,“ uzavřel Julínek.
Václav Pergl, Právo