"Jedna z nejzásadnějších věcí, které bychom měli vědět, je, jak můžeme být zdravější. Nejen jak pomůžeme lidem, kteří už jsou nemocní, ale i jak si udržíme zdravou populaci. A myslím, že odpovědi k těmto otázkám jsou právě na pomezí sociálních věd, třeba právě sociologie, a veřejného zdraví," poznamenala.
Do Spojených států se přestěhovala, díky stipendiu, v roce 2005, vystudovala sociologii a antropologii a pak se rozhodla pro doktorát na Michiganské univerzitě. Téma, které ji během studia zaujalo, bylo právě jak sociální nerovnost dopadá na zdraví populace. "Jedním z nejzásadnějších důsledků sociální nerovnosti je to, že umíráme za jiných okolností a za druhé v úplně jiné části našeho života. Chudší lidé v Americe třeba umírají o deset let dříve, než bohatší lidé," uvedla Kalousová.
Její výzkumy by měly přinést poznatky pro budoucí přizpůsobení sociálního a zdravotního systému aktuálním potřebám obyvatel. Spojené státy jsou podle ní pro zkoumání těchto témat zajímavé jak proto, že zákony o zdraví se v jednotlivých amerických státech liší, což nabízí možnosti srovnání, tak i z důvodu, že na tamní společnosti se dá dobře odhalit, co se stane, když výrazně stoupne sociální nerovnost.
Už ve své disertační práci Kalousová zkoumala rozdíly v zákonech týkajících se kouření v různých státech, a to jak pomáhají kuřákům. Cigaret se týká i její nový projekt. "Mnohé, nejen americké státy zvažují, že zvýší věk, kdy si lidé budou moci koupit cigarety. Zabývám se tím, že počítám, jaký to bude mít pravděpodobně vliv na populační zdraví," popsala socioložka.
Ocenění Nadačního fondu Neuron ve středu převzalo osm vědců. Hlavní cenu, za celoživotní přínos vědě, získal rostlinný biolog Jiří Friml, ocenění za významný vědecký objev má matematik Jan Nekovář. Ve stejné kategorii jako Kalousová převzali ceny biolog Petr Kohout, matematik Vladimir Lotoreichik, astrofyzik Ondřej Pejcha, Martin Balko, který vyřešil s pomocí počítačů některé složité matematické problémy v kombinatorice a Michal Šimíček oceněný za výzkum v medicíně.