V pátek s tímto záměrem vedení kraje seznámilo starosty pověřených obcí III. stupně.
Ústavní soud ještě nerozhodl
Jak zdůraznil krajský radní František Adamec (KDU-ČSL), k jednání zbývá čas do 17. února, kdy krajské zastupitelstvo definitivně rozhodne. Částku 16,9 miliónu Kč, o kterou má být letošní dotace proti loňsku nižší, hodlá kraj vyčlenit jako rozpočtovou rezervu pro oblast zdravotnictví, přičemž prostředky mají být přednostně uvolňovány na zajištění Lékařské záchranné služby (LZS) a služeb v nemocnicích.
„Kraj v tuto chvíli nemá žádnou zákonnou povinnost podílet se financování LSPP. Od počátku pohotovosti přesto dotujeme, abychom ulehčili pověřeným obcím III. stupně. Jsme však přesvědčeni, že je to povinnost státu, který se má podle zákona starat o zdraví lidu,“ řekl v pátek novinářům hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL).
Připomněl, že Ústavní soud ČR dosud nerozhodl o kompetenčním sporu mezi Jihomoravským krajem a Českou republikou v této věci.
Radní Adamec řekl, že LSPP je v kraji zajišťována velmi nerovnoměrně. Například Znojmo má spádovou oblast s 80 000 obyvateli, zatímco Židlochovice a Pohořelice mají oblasti s 12 až 15 tisíci obyvatel.
To samozřejmě ovlivňuje efektivitu služby. Navíc jsou značné rozdíly v tom, kolik jednotliví poskytovatelé služby účtují zdravotním pojišťovnám. Paradoxně jsou v místech s menší spádovou oblastí dražší.
„Chceme dosáhnout toho, aby se obce zodpovědněji zamýšlely nad tím, zda je tato služba u nich dostatečně efektivní a hlavně, zda je nezbytná. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo ve svém metodickém pokynu, že každá stanice LSPP má být dostupná do 60 minut běžným dopravním prostředkem ze 60 % spádového území.
Kostík: pohotovost možná zrušíme
Vzato striktně, stačí tři takové stanice v celém Jihomoravském kraji,“ řekl Adamec a dodal, že kraj chce, aby samospráva měst a obcí sama rozhodla o další existenci LSPP.
„Města jsou oprávněna dotační prostředky sdružovat, dohodnout se s dalšími obcemi. My tyto dohody budeme preferovat. Jsme ovšem připraveni i na variantu, že k dohodě mezi obcemi nedojde, že tedy obce nepovažují LSPP za jednu z priorit. Pak jsme připraveni na tzv. minimální variantu s jednou stanicí LSPP v každém okrese,“ vysvětlil František Adamec.
K těm, kteří se budou muset dohodnout se starosty obcí svého správním obvodu i se sousedním tzv. „malým okresem,“ patří také starosta Slavkova Petr Kostík (ČSSD), který se pátečního jednání zúčastnil.
„Zatímco vloni jsme dostali 1,070 mil., letos to má být jen 599 tisíc. Už vloni jsme jednali s kolegy z Bučovic o možném řešení. Ve hře je několik variant, nejméně pravděpodobné je, že bychom náklady v našem správním obvodu pokryli z vlastního rozpočtu. Je tu také možnost, že bychom dávali tolik jako dosud a spojili se s Bučovicemi, ale i varianta, že bychom udrželi pohotovost ve Slavkově, ale omezili ordinační hodiny - například jen na sobotu a neděli. To se ovšem z okolních obcí do Slavkova veřejnou dopravou málokdo dostane.
Kromě toho nemá smysl, aby jel v neděli do Slavkova nechat si předepsat nějaké léky, když ve Slavkově není žádná otevřená lékárna. Stejně pak musí jet do Brna nebo do Vyškova do lékárny. O řešení budeme jednat, ale není vyloučeno, že s lékařskou pohotovostí skončíme. Zatím je jisté jen to, že službu udržíme v nezměněné podobě do konce března.,“ řekl Kostík.
S Brnem kraj nepočítá
Návrh krajské rady počítá s rozdělením 22, 7 miliónu korun mezi dvě desítky měst s rozšířenou působností, která zajišťují LSPP pro 760 024 000 obyvatel kraje. Největší částkou (2,695 mil.) pamatuje na Znojmo, nejmenší ((376 000) na Pohořelice. S Brnem, které zajišťuje LSPP pro zbývající část kraje, jenž má nyní 1,138 mil. obyvatel, ovšem návrh vůbec nepočítá.
Hejtman to zdůvodnil tak, že za dané situace by polovina peněz šla do Brna a že velká centra mají vždycky určité povinnosti vůči svému bezprostřednímu okolí. Juránkův první náměstek Milan Venclík (ODS) však přiznal, že je to typické pro většinu rozhodnutí krajských orgánů, což bude nutno v budoucnosti změnit.
Jan Chmelíček, Právo