Aby v těle správně fungoval metabolismus tuků, je zapotřebí sloučenina známá jako L-karnitin. Přirozeně se tvoří v některých vnitřních orgánech, ale někdy se také musí doplnit konzumací červeného masa, ryb a mléčných výrobků. Hodně módní jsou rovněž doplňky stravy s karnitinem, které slibují rychlejší a efektivní spalování tuků. Samy o sobě vás ovšem tukových polštářů nezbaví.
Co se dozvíte v článku
Co je karnitin?
Karnitin je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Chemicky se jedná o derivát aminokyselin lysinu a methioninu. Primárním úkolem karnitinu v lidském organismu je transport mastných kyselin do mitochondrií, kde se přeměňují na energii. Proto se často používá v doplňcích stravy na hubnutí.
Karnitin se vyskytuje ve dvou základních formách, které označujeme jako enantiomery. To znamená, že jde o sloučeniny s totožnými sumárními i strukturními vzorci, které se však liší svou optickou aktivitou. Konkrétně rozlišujeme:
- D-karnitin: jde o neaktivní formu karnitinu, která pro nás není nijak prospěšná. Naopak může ve vysokých dávkách brzdit využití přirozeného L-karnitinu.
- L-karnitin: potřebný a tělu přirozený izomer, který se stará o přenos mastných kyselin do mitochondrií.
Název karnitin vychází z latinského pojmu caro, což znamená maso. Karnitin byl totiž v roce 1906 poprvé objeven ve zvířecím mase. Do té doby byl chybně řazen mezi vitamíny skupiny B. Až později přišli výzkumníci na to, že si podstatné množství L-karnitinu umí tělo syntetizovat samo. [1, 2, 3, 4, 5]
Jaké má karnitin účinky na tělo?
L-karnitin si sice umí lidské tělo samo vyrábět, ale potřebuje k tomu správné „suroviny“. Základním stavebním materiálem jsou aminokyseliny lysin a methionin. Dále je potřeba velké množství vitamínu C, vitamín B6 a železo. Největší množství L-karnitinu vzniká v játrech a ledvinách.
Tato sloučenina hraje důležitou roli v metabolismu tuků, protože funguje jako přenašeč mastných kyselin do buněk. V buňkách se o jejich zpracování starají mitochondrie, které si lze představit jako energetické továrny. Proces odbourávání mastných kyselin v mitochondriích se označuje jako β-oxidace.
Cílem zpracování mastných kyselin v mitochondriích je výroba energie, aby mohly všechny buňky v těle efektivně pracovat. Zmínit musíme ale i sekundární detoxikační funkci. L-karnitin totiž pomáhá odstraňovat z buněk odpadní produkty, které se v nich mohou hromadit a způsobovat problémy. U L-karnitinu navíc rozlišujeme ještě tři specifické formy, které se liší svým působením na lidský organismus:
- Acetyl-L-karnitin: působí primárně na zdraví mozku a podporuje kognitivní funkce.
- L-karnitin tartrát: podporuje výkonnost při cvičení, urychluje regeneraci a zlepšuje spalování tuků.
- Propionyl-L-karnitin: zlepšuje průtok krve, což může být prospěšné třeba při léčbě vysokého krevního tlaku.
Existují také klinické studie, podle kterých působí karnitin jako antioxidant a pomáhá předcházet rozvoji určitých onemocnění a patologických stavů. Není to ale oficiální stanovisko a bude potřeba ještě mnoho výzkumů, než se tyto účinky potvrdí, či vyvrátí. Konkrétně by měla suplementace L-karnitinu pomáhat při:
- Alzheimerově chorobě,
- jiných formách demence,
- inzulinové rezistenci,
- zvýšené hladině cholesterolu,
- mužské neplodnosti,
- syndromu polycystických ovárií u žen,
- artróze.
Vedlejší účinky L-karnitinu
Podobně jako u většiny jiných doplňků stravy a suplementů platí i u karnitinu, že nic se nemá přehánět. Sice je považován za bezpečný, ale ve vysokých dávkách může u citlivějších jedinců způsobovat nevolnost, zvracení, žaludeční křeče či průjem. Také byly zaznamenány případy, kdy si pacienti stěžovali na obtěžující tělesný zápach připomínající rybinu. [6, 7, 8, 9, 10]
L-karnitin: dávkování a užívání
U karnitinu neexistuje přesně daná doporučená denní dávka. Hodně záleží na hmotnosti, fyzické kondici a individuálních potřebách dotyčného. Podle některých doporučení lze užívat třeba až 2 nebo 3 gramy karnitinu denně.
Většina lidí netrpí nedostatkem L-karnitinu, protože jeho potřeba je pokryta tím, co se v těle samo vytvoří. A pokud má organismus zvýšenou potřebu, stačí mu dodat karnitin z masa, ryb, mléka a jiných potravin živočišného původu. Za vůbec nejlepší zdroj karnitinu bývá považováno hovězí maso. Trochu jiná situace panuje u veganů a vegetariánů, jejichž jídelníček neobsahuje dostatek živočišných produktů.
Zvýšené nároky na příjem karnitinu mohou mít těhotné ženy a maminky, které kojí. Problematické může být zároveň užívání některých léků, které mohou množství L-karnitinu v těle snižovat. Jedná se třeba o některá antibiotika, která se užívají dlouhodobě, nebo antikonvulziva předepisovaná ke snížení frekvence epileptických záchvatů. [11, 12, 13, 14, 15]
L-karnitin a hubnutí
Na L-karnitin můžete velice často narazit, pokud se zajímáte o sportovní výživu a vybíráte mezi doplňky stravy pro sportovce. Bývá součástí produktů označovaných jako „spalovače tuků“, které se užívají před výkonem a mají podpořit efektivnější spalování tuků. V kombinaci s vyváženým jídelníčkem a pravidelným pohybem pak slibují úbytek na váze.
Byly již provedeny desítky klinických studií, ve kterých vědci sledovali vliv L-karnitinu na redukci tělesné hmotnosti a shazování tuku. Většinou se shodují na tom, že karnitin dokáže podpořit a zefektivnit snahu o redukci tukové hmoty. Nápomocný může být především u jedinců, kteří trpí nadváhou až obezitou a mají vysoké procento tělesného tuku. [16, 17, 18, 19]
Zdroje: nih.gov, drugs.com, webmd.com, healthline.com, medicalnewstoday.com, mountsinai.org, sciencedirect.com, biomedcentral.com, solen.cz, bezpecnostpotravin.cz, nzip.cz