Každý jsme odpovědný za své zdraví

MUDr. Štěpán Gála

Medicínské obory máme v rodině a stomatologii jsem zvolil proto, že ji mám snad i trochu v genech. Po studiu na gymnáziu jsem váhal zda zvolit ekonomii po dědovi z matčiny strany, či jít v lékařských šlépějích svých rodičů. Při přihláškách na Univerzitu Karlovu se nedalo zvolit zároveň všeobecné lékařství a stomatologie, a tak jsem šel za hlasem a přesvědčením, že zubařina mi přinese více radosti a potěšení. Navíc jsem vyplnil přání svého zesnulého otce, abych se stal zubním lékařem. Přijímačky jsem úspěšně složil a tím vykročil ve šlépějích svého otce a dědy, kteří byli oba zubními lékaři. I sama stomatologie má spoustu podoborů, a jedná se tedy o velmi pestrou oblast. Navíc hned po ošetření můžete pacientovi ukázat výsledek

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Naše soukromé zařízení je zaměřeno především na nadstandardní zdravotní péči a nenabízí ji pouze zahraničním, ale i českým pacientům. Během své práce si v pohodě vystačím s angličtinou a češtinou, mluvím však i německy. Každý další jazyk je vždy výhodou. Pravdou je, že převážnou část našich pacientů tvoří zahraniční klienti, ale v mé ordinaci se řada českých klientů velmi rozrostla – z původních 2 procent při mém nástupu bych to dnes odhadoval na přibližně 20 procent. Znalost mateřského jazyka pacientů je velkou výhodou. Napomůže lepší komunikaci a plánování léčby. V současné době proto uvažuji o španělštině.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Mezi našimi zákazníky jsou lidé z řady exotických zemí. Většina těchto klientů žije momentálně v Česku a pocházejí například z Japonska, Jižní Koreje, Dominikánské republiky, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů, Austrálie, USA, Kanady, Jihoafrické republiky, Mexika či Indie. Požadavky na péči se u těchto pacientů liší v závislosti na kulturních zvyklostech, občas také chtějí specifický typ používaného materiálu. Nejzásadnější rozdíl je však v komunikaci s klientem. Vše záleží na kulturních zvycích a délce jejich pobytu v západoevropských zemích.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Řekl bych, že je to radost z práce a pomoci druhému. Nezbytnou součástí je i dostatečný čas na relaxaci nebo jakoukoli činnost, jež vám pomůže „dobít baterky“.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Částečně se ji určitě naučit lze. Pro dokonalou komunikaci je ale potřeba, aby měl lékař i něco v sobě. Velkou roli zde hraje zkušenost, empatie, výchova, životní zkušenosti a čas. Pro mě byly nesmírným přínosem zkušenosti ze studií a stáží v ordinacích v Německu, Kanadě a napříč Spojenými státy. Navíc si myslím, že studium na vysoké škole by mělo budoucího profesionála komunikaci co nejvíc naučit či alespoň co nejlépe na ni připravit. V dnešní době se to děje prakticky, čili na stážích, kdy komunikujete s pacienty, a teoreticky, tedy přednáškami. Na lékaři pak je, kolik z toho všeho se mu dostane „pod kůži“ a co se do jeho pozdější komunikace s pacientem promítne. Neopomenutelná je v každém případě i výchova a vrozená empatie. Vím však, že je stále co se učit. Každý pacient je jiný. Umět individuálně komunikovat se učíme po celý život.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Každá zkušenost pro mě byla obrovským přínosem, nejvíce mě však asi ovlivnily pobyty v USA. Každý rok si přivážím nejen spoustu nových znalostí, materiálů v Evropě nedostupných, pomůcek pro dokonalejší demonstraci zákroků pacientům, ale i poznatky ke zdokonalení jednotlivých postupů a metod při ošetřování dětí a dospělých. A také zážitky z cest. V dnešní době jsou moderní metody a postupy – vzhledem k internetu, možnosti cestovat a návštěvám zahraničních přednášejících – dostupné i v Česku. Moje osobní zkušenost je, že novinky přednášené na konferencích v USA se v České republice objeví nejdříve po 9 měsících až jednom roce. Otázkou pak zůstává, kolik lékařů je převezme a začlení do své praxe. Důležitou roli hrají i distribuční firmy. Pro lékaře jsou vstupní a materiálové náklady mnohem vyšší než třeba v USA, a to někdy až o 50 procent.

Základní rozdíl mezi českou a zahraniční medicínou je v tom, že v zahraničí jsou investice do zdravotnictví vyšší a více peněz koluje nejen ve výzkumu a pojišťovnách, ale i v běžných ordinacích. V ordinacích je pak větší prostor pro modernější a dražší materiály. To vše je samozřejmě dáno i tím, že medicína v zahraničí je mnohonásobně dražší než u nás. Vliv na to mají rovněž větší nároky pacientů, ochotných za kvalitu zaplatit. Nelze opomenout, že v západní Evropě je průměrná mzda vyšší než u nás.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Členství v této akademii je především garancí pro pacienty, že se lékař vzdělává, seznamuje se s nejnovějšími poznatky a učí se postupům moderního zubního lékařství, jež jsou momentálně dostupné. Členství mi také přináší exkluzivitu – jsem totiž jediný v Česku. K udržení členství je lékař povinen absolvovat každý rok předepsaný počet praktických kurzů a přednášek. Aktivity naší stomatologické komory s americkou akademií moc srovnávat nelze. AGD má širší bázi členů. K dispozici má tudíž i více finančních prostředků na všechny aktivity a služby lékařům. Více se také zaměřuje na vazbu a výměnu informací mezi jednotlivými odbornými stomatologickými společnostmi, zaměřenými například na prevenci, ošetřování dětí, chirurgii, protetiku, endodoncii, kosmetiku, management a marketing a tak dále.

Na rozdíl od druhé americké stomatologické komory – ADA – se AGD více věnuje vzdělávání než politikaření. Zaštiťuje přednášky a kurzy. Přednášejícími jsou většinou americká „esa“ ve svých oborech – významní odborníci z nejprestižnějších univerzit USA, úspěšní stomatologové ze soukromých praxí, ale i nesponzorovaní lékaři s vlastním výzkumem. Součástí členství je pravidelná distribuce několika stomatologických časopisů s kazuistikami a novinkami publikovanými v dané době v USA.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Česká endodontická společnost založena, aby zvyšovala odbornou úroveň a zájem lékařů i pacientů o kvalitní ošetření kořenového systému zubu. Endodoncie zahrnuje ošetření kořenových kanálků, systému uvnitř zubu, kde jsou uloženy nervy a další tkáně. V případě, že zub „odumře“, bez dokonalého ošetření právě těchto kanálků nebude mít dlouhou životnost a je pravděpodobné, že pacient o něj přijde úplně. ČES pořádá pravidelné workshopy, kde si lékaři mohou vyměňovat zkušenosti z vlastních ordinací, řešit komplikované či nejasné případy a vzdělávat se v různých oblastech endodoncie. Cílem je neustálé zdokonalování ošetření a v budoucnu eventuální vytvoření sítě referenčních pracovišť a konzultantů či výukových pracovišť.

V roce 2008 jsme se stali členy Evropské endodontické společnosti (ESE), jež sdružuje všechny endodontické společnosti v Evropě. Cílem ESE je zavedení evropských standardů pro ošetřování kořenových kanálků i trendů pro budoucí vývoj v rámci oboru. Články a akce jsou dostupné na našem webu www.endodont.cz. Rád bych zmínil, že letos v říjnu se bude konat 1. kongres ČES. Bližší informace budou zveřejněny v následujících měsících v časopisu LKS a již nyní jsou na webových stránkách.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Systém vzdělávání se podle mého názoru příliš neliší, alespoň za dob mých studií to tak bylo. Co se týká erudice, jsou na tom čeští zubní lékaři mnohem lépe než lékaři například v Německu či Spojených státech. Důvodem je povinné absolvování a úspěšné složení zkoušek ze všech oborů všeobecného lékařství, což v zahraničí není běžné. Co se týká praxe, jsme na tom stejně jako v těchto zemích. Jediným rozdílem je, že v zahraničí striktně trvají na splnění předepsaného počtu výkonů během studií, aby adepti byli připuštěni ke státní zkoušce.

V Česku tomu tak nebylo a absolventy se bohužel mohli stát i méně pilní studenti. To v zahraničí nejde, i když vím o prokázaných případech nedostatečné praxe z amerických univerzit. Nynější systém vzdělávání zubních lékařů, tedy pětiletý vysokoškolský program, neznám, a tudíž se k němu nemohu zodpovědně vyjádřit. Myslím si, že teorie je náročnější v Česku, praktická část je naopak nejtěžší ve Spojených státech. Pokud jde o rozsah znalostí, musím říct, že i když by se u nás občas mohl zdát zbytečně naddimenzovaný, je tato domněnka mylná a chybná. Mohu to potvrdit na základě vlastních zkušeností, kdy se mi tyto znalosti v ordinaci často hodí.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Mluvíme-li o prevenci, jsme hodně pozadu. Příčin tohoto problému je hned několik – zdravotní pojištění, uvědomění lidí a motivace. Všeobecně je známo, že prevence je mnohem levnější než léčba. Český systém však pojištěnce nijak nemotivuje a nemá sankce pro lidi s lhostejným přístupem ke svému orálnímu zdraví. Dalším problémem je včasná diagnostika, kdy nestačí pouhá prohlídka. Komplexní vyšetření by nemělo obsahovat jen prohlídku zubů sondou, ale i rtg, dále pak vyšetření měkkých tkání a přilehlých struktur – od toho název komplexní.

Tím se problémy odhalí včas, léčba je pak rychlá, bezbolestná a levnější, než když už pacienta přivede bolest. Zanedbání preventivních rentgenů v pravidelných intervalech považuji za poškození pacienta. Uvedu krátký příklad, jak to funguje v zahraničí. Pacientovi jsou hrazeny pravidelné prohlídky. Pokud je dodržuje, je mu proplácena veškerá preventivní péče stoprocentně, jednoduchá léčba z 80 procent a náročná z 50 procent. V případě, že pacient zanedbal pravidelnou péči, hradí si vše sám, případně je podíl pojišťovny minimální, při některých zákrocích téměř nulový. A nebo se pojištěnci zvýší povinná sazba. V České republice nic takového neexistuje a chybí zde motivace skrz sankce. Myslím si, že by to pomohlo. Každý jsme přece za své zdraví odpovědný.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

V různých věkových skupinách se jednotlivá onemocnění vyskytují někdy více, jindy méně, ale nelze to brát jako dogma. Například nejvíce rizikové období pro kazy v mezizubních prostorech je mezi 13. a 30. rokem, ale může se vyskytnout i později. Naopak kazy v krčkové oblasti zubu se častěji vyskytují ve vyšších věkových skupinách stejně jako omezená produkce sliny a s tím související problémy (slinné kameny, xerostomie – suchá ústa). Zde je důležité připomenout, že základem je prevence a že při správné instruktáži a dokonalé ústní lze většině problémů předejít, ale je to doživotní závazek ke svému orálnímu zdraví. Souvisí to s návyky a zlozvyky.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

I český pacient si může vybírat z nejlepších technologií. Otázkou zůstává, jak je laik pozná. Spočívá to především na důvěře a vztahu lékař – pacient. Jak ale naleznu lékaře, který je používá, když tomu nerozumím? Další otázkou je, co je nejlepší – něco zcela nového, co se zatím zkouší pouze v rámci studie, nebo to, co se osvědčilo až po delší době? Pravda je někde uprostřed – nelze čekat 10 let, než se něco ověří, a pak to začít používat. Do té doby už bude na trhu mnoho dalších a lepších produktů. Já osobně to mám zařízeno jinak. Mám v USA, v jehož praxi jsem strávil hodně času. On je hodně „in“, zkoumá a testuje vše nové. Pokaždé, když k němu přijedu, mi říká „tento produkt je dobrý, tento je lepší, ale z těch tří nejlepší“ – a teprve ten se poté začne používat i v naší praxi.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Očekávám zaměření na prevenci, která je základem. Prevencí člověk unikne nákladným a náročným zákrokům... Budu-li mluvit k pacientům, kteří již mají nějakou „zubní historii“, zde očekávám zdokonalování metod se zaměřením na trvanlivost a minimalizaci komplikací a dále využití mikroskopu, který do stomatologie stále více proniká právě přes endodoncii. Rovněž by mělo docházet ke stále širšímu uplatnění laseru, zkvalitňování zubních materiálů a jejich kompatibility s organismem – zdokonalováním vlastností, které se blíží vlastnostem tvrdých zubních tkání. Nesmím zapomenout na šetrnější postupy a tím i snižování zátěže pacienta.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Pokud pacient navštěvuje lékaře pravidelně a dodržuje léčebný plán, je možné to garantovat. V dnešní moderních technologií, laseru, anestezie či analgosedace to již lze říci. Pokud pacient nezanedbá návštěvy alespoň jednou za půl roku, pak vše může být bezbolestné.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Určitě si najdu čas i na své zájmy, rodinu a přátele. Mezi moje koníčky patří tenis, lyžování, snowboarding, cestování a plavání. Největší relax mi přináší chaloupka mých rodičů, usazená u lesa a téměř na samotě – klid, daleko od lidí a civilizace a starostí. Nejvíce pozitivní energie pak čerpám při návštěvách svých známých v USA. Dalo by se říci, že koníčkem je i moje práce.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Základním pravidlem je nepanikařit. Záleží také na tom, zda se jedná o krátkodobou, či dlouhodobou investici, a na zvoleném investorovi. Na krátkodobou investici je třeba mít talent a hodně pevné nervy. Ano, můžete velmi rychle zbohatnut, ale také ne. Záleží na okolnostech a o to víc zde platí, že risk je zisk. Na druhé straně lze zvolit méně riskantní investice, které jsou dlouhodobé, nevynesou tolik, ale jsou bezpečnější. Osobně se považuji za investora konzervativního a neznalého krátkodobé fluktuace trhu, proto jsem zvolil delší a jistější investice.

Odpověď na vaši otázku tedy zní, že investiční strategii jsem nezměnil. Je to sice velmi lákavé, ale riziko je příliš vysoké. A pokud už něco bije přímo do očí, že by se na tom dalo vydělat – třeba investice do cizích měn, kurzy stříbra či zlata, je k tomu potřeba mít vysoké finanční obnosy (statisíce či miliony), a těmi nedisponuji. (smích) Můj dobrý kamarád je finančním makléřem jedné z největších amerických investičních společností. Tato firma v pohodě přestála krizi a směle kráčí dál. Když jsem volil portfolio, říkal, že rychlé investice jsou jako jízda autem – můžeme se ihned dostat k cíli, ale musíme jet vysokou rychlostí a je při tom velké riziko, že se vybouráme. Nebo můžeme jet stejným autem, ale pomaleji, a když náhodou nabouráme, spíše jen odřeme plechy, než že bychom zničili auto; nedopadne to tak zle.

V USA spoří a investuje hodně lidí – důvodem je, že pokud nejste státním zaměstnancem, nemáte nárok na důchod. Každý podnikatel a zaměstnanec soukromé firmy je nucen během života spořit a našetřit si na něj. Probíhá to následovně – stanovíte si částku, kterou chcete měsíčně pobírat a po jak dlouhou dobu. Dle propočtu pak každý měsíc odvádíte určitou částku a firma za vás investuje. Jelikož nikdo neví, jak to bude s důchody v Česku, až na to budu mít věk, tato myšlenka mě nadchla a začal jsem se o ni zajímat víc.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Během svého dětství, na základní škole, jsem se do kolektivu moc nezačlenil. Trochu se to zlepšilo, když jsem v šesté třídě přešel na gymnázium. Stále mě však provázel pocit, že mám ještě nějaký svůj svět, kterému nikdo nerozumí, a nebyl jsem tudíž otevřený ostatním, spíše jsem byl uzavřenější povahy. Panovaly že bych nebyl pochopen, nejen spolužáky, ale také učiteli. Tělem i duší jsem tam byl s nimi, ale cítil jsem se „starší“ a řešil úplně jiné otázky než ostatní děti. Pravdou je, že větší pocit zodpovědnosti jsem mohl mít i proto, že můj otec zemřel v mých devíti letech a byl jsem pak brán spíš jako dospělý, který musí dělat důležitá a bezchybná rozhodnutí.

23.10.2009 11:46:44

MUDr. Štěpán Gála

Inteligence je z velké části vrozená, dá se však procvičovat a je k tomu nutné, aby člověk „nezakrněl“. Inteligencí je mnoho typů (intra- a interpersonální neboli sociální, hudební, tělesně-pohybová, prostorová, jazyková, logicko-matematická nebo teoretická, praktická a sociální – zaleží na dělení). Pro běžný život je dle mého názoru velmi důležitá inteligence sociální. Úspěšné absolvováni vysoké školy, tedy „papír na hlavu“, ještě neznamená, že jste se srazili s inteligentem. (smích) Závěrem snad lze říci, že inteligence je člověku někdy velice nápomocná jindy vás naopak svazuje a omezuje.

23.10.2009 11:46:44