Když psí tlapky pomáhají nemohoucím

Dotaz: Naše Anetka chodí od září do 4. třídy, v tu dobu nastoupila do třídy i nová spolužačka Klárka. Aneta se s Klárkou docela brzo skamarádila, a to i přesto, že spolu nesedí v jedné lavici. Jak jsem pochopila z vyprávění dcery, Klárka měla asi nějaký úraz nebo ji kouslo klíště o prázdninách, když byla ve 2. třídě. Pak byla skoro rok po nemocnicích a různých léčebnách. V současné době je na vozíčku a je vlastně o rok starší než naše Anetka. Holky chodí do malé vesnické školy, kde je jen 1. stupeň ZŠ. Jednoho dne jsem přišla domů a dcera mi říká, že byl v televizi pořad o canisterapii a podobně postiženém chlapci, jako je Klárka, a ten má prý doma asistenčního psa, který mu pomáhá otvírat dveře, sundávat ponožky, podává mu i mobil ze stolu nebo ze země, když mu spadne. Znala jsem paní, která měla vodicího pejska a byla nadšená, že může bezpečně chodit venku. Během podzimu jsem se potkala s paní učitelkou našich holek a říkala jsem jí o takové možnosti pro Klárku. Sháníme zatím potřebné informace a vhodné kontakty. Zjišťujeme, kdo na takového pejska přispívá, protože jejich výcvik je docela dlouhý a drahý. Chceme si zjistit potřebné informace a pak jít za rodiči Klárky, kteří jsou zavaleni každodenními starostmi a asi jim na podobné pátrání nezbývá čas. Míla Č. Vážená paní Mílo, nejprve mi dovolte poděkovat za váš milý dotaz, ze kterého je cítit zájem a snaha podat pomocnou ruku potřebnému člověku. Psi