Za tři roky se počet nakažených klíšťovou encefalitidou v ČR zdvojnásobil. V roce 2015 jich bylo 351, loni už 712. Prevencí nemoci je očkování. Zatímco své děti nechávají rodiče očkovat poměrně často, sami se nechrání. „Podobně jako u chřipky jsou mnozí přesvědčeni, že se jich klíšťová encefalitida netýká, což je velký omyl. Řada lidí také velmi podceňuje závažnost klíšťové encefalitidy, která se již vyskytuje prakticky na celém území ČR,“ dodal Kynčl.
Podle odborníků také mnozí nepřijdou na přeočkování, které prodlouží účinnost vakcíny po třech či pěti letech. „Už na první přeočkování z nich dorazí pouze čtvrtina naočkovaných. Tři nebo pět let je relativně dlouhá doba, lidé na přeočkování zapomenou, někdo ani neví, že je přeočkování nutné,“ doplnil vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Při novém zahájení očkování je třeba znovu aplikovat tři dávky.
V Česku není vakcína hrazená z veřejného zdravotního pojištění, zdravotní pojišťovny na něj ale přispívají až 1500 korun za rok. Jedna vakcína stojí asi 1500 korun, k vybudování ochrany jsou třeba dvě dávky v odstupu 14 dní až tří měsíců, další pak do roka. Potom následuje pravidelné přeočkování.
Klíšťata přenášejí dvě nebezpečná onemocnění. Lymeská borelióza se léčí pomocí antibiotik, proti viry způsobené klíšťové encefalitidě neexistuje léčba, jen očkování. Zatímco borelióza se přenáší po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí přisátí trvající dvě hodiny.
Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Pokud nemocní dodržují klidový režim, nemoc většinou ustoupí do dvou až sedmi dní. Jinak může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.
Nemocní s boreliózou jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce. Ochrana před boreliózou, bakteriálním onemocněním, zatím neexistuje, dá se ale léčit.
Klíšťová encefalitida se nevyskytuje ve Španělsku, na většině území Francie, v jižní Itálii a v další oblastech, kde je velkou část roku velmi sucho a horko. Na jihu Evropy žije jiný druh klíštěte, podle SZÚ se objevilo už také v Německu a Rakousku. „Klíště Hyalomma se vyskytuje v zemích Středomoří, kam běžně jezdíme na dovolené, včetně Chorvatska, Bulharska, Španělska nebo Turecka,“ uvedl Maďar. Tento druh klíštěte podle něj přenáší především rickettsie, což jsou bakterie pronikající do buněk. Způsobují horečnaté stavy podobné chřipce.