Jen málo kuřáků se nikdy nepokusilo s kouřením skoncovat, ale přestat kouřit není snadné. Pokus bez pomoci má asi 4% úspěšnost (= rok abstinence), intenzivní léčba, tedy intervence a léky, může šanci na úspěch až zdesetinásobit. Paradoxní však je, že se kuřáci často obávají léků, jež pomáhají závislost překonat, ať už se jedná o volně prodejné formy náhradní léčby nikotinem nebo léky vázané na recept. „To, že nikotin vdechují z cigaretového kouře spolu s několika tisíci látek vesměs toxických, jim nevadí, cigareta totiž nemá příbalový leták, který by popisoval možné nežádoucí účinky. Kdyby ho měla, jeden výtisk by kuřák nejspíš ani neunesl,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jedná se o první Centrum pro závislé na tabáku v ČR, od začátku roku 2005 se zde léčilo již více než 5 tisíc kuřáků (tolik jich je nyní v databázi pracoviště), ročně k nim nyní přibývá dalších cca 500 nových pacientů. Zatím jako jediné adiktologické pracoviště v ČR je k dispozici pouze kuřákům plnou pracovní dobu.
V centru pacienta čeká nejprve asi hodinová vstupní návštěva, po které následuje asi dvouhodinová vstupní intervence. Ta spočívá v hledání nekuřáckých řešení typicky kuřáckých situací, podpoře motivace, vysvětlení principu závislosti na nikotinu i účinku léků, způsobů zvládání abstinenčních příznaků, řešení stresu a posílení pozitivního vnímání nekuřáctví. Kontrolní návštěvy bývají asi třicetiminutové a sledují se při nich například váha, krevní tlak, puls a obsah oxidu uhelnatého ve výdechu. Sledování trvá asi rok.
Snížení míry deprese i úzkosti
Vědci ze 16 zemí realizovali v nedávné době studii s 8 tisíci kuřáky ve 140 centrech, z čehož 4 tisíce byly pacienti s psychiatrickou diagnózou. Její výsledky vyvrátily obavy z léků proti závislosti na tabáku. Žádný ze tří přípravků, které byly v rámci výzkumu sledovány, totiž významně nezvyšoval nežádoucí účinky, a to ani u psychiatricky nemocné skupiny pacientů. Přestat kouřit přineslo pacientovi vždy jen benefit.
Zmírnění depresivních příznaků po zanechání kouření prokázalo ve světě již velké množství dalších studií i analýza dat téměř 4 tisíc pacientů Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „V této rozsáhlé skupině našich pacientů došlo po úspěšném zanechání kouření ke statisticky významnému poklesu symptomů deprese. Zlepšení deprese bylo nejvýraznější právě u skupiny pacientů, kteří měli nejvíce příznaků deprese na počátku léčby,“ doplňuje MUDr. Lenka Štěpánková, Ph. D., z Centra pro závislé na tabáku.
Celková úspěšnost odvykání kouření hodnocená po roce od počátku léčby byla v celém souboru 38,9 % (1468/3770). Nejvyšší úspěšnost léčby závislosti na tabáku byla dle očekávání v podskupině pacientů, u kterých před zahájením léčby nebyly zjištěny příznaky depresivní poruchy (41,6 %), statisticky nevýznamně nižší byla úspěšnost u pacientů s mírnými depresivními příznaky (38,8 %) a statisticky významně nižší byla úspěšnost léčby u skupiny pacientů se středně těžkou až těžkou depresivní poruchou (26,3 %).
Statisticky významné zlepšení psychického stavu, měřeného jeden rok po zanechání kouření pomocí Beckovy sebeposuzovací stupnice deprese, bylo doloženo ve všech sledovaných podskupinách. Toto zjištění je zcela v souladu se závěrem rozsáhlé metaanalýzy G. Taylora z roku 2014, že zanechání kouření je spojeno se snížením míry úzkosti, deprese a stresu a vede ke zvýšení přítomnosti pozitivní emotivity a kvality života ve srovnání s těmi, kdo nadále kouří.
Psychiatrie jako poslední
„Kouření tabákových výrobků je hlavní odstranitelnou příčinou nemocnosti a předčasných úmrtí v současném světě, a proto věnujeme v posledních desetiletích metodám a dostupnosti léčby závislosti na tabáku stále více pozornosti,“ uvádí doc. MUDr. Martin Anders, Ph. D., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mezi pacienty trpícími psychickým onemocněním bez ohledu na typ se vyskytuje vysoké procento kuřáků. Tito nemocní zároveň vykouří v průměru více cigaret než ostatní kuřáci, jsou závislejší na nikotinu a častěji i na dalších drogách. Problém závislosti na nikotinu mezi psychicky nemocnými je tedy všeobecně známou a klinicky nesmírně významnou záležitostí.
„Mezi našimi pacienty je zhruba třikrát víc kuřáků než v populaci, a tak nepřekvapuje, že nemoci způsobené kouřením jsou nejčastější příčinou jejich úmrtí. V průměru ztrácejí kolem dvou desítek let života oproti nekuřákům,“ dodává doc. Anders. Psychiatrická oddělení byla všude ve světě těmi posledními, kde se přestalo kouřit. Ve většině vyspělých zemí se už však ani na těchto odděleních kouřit nesmí. Například na slavné Mayo Clinic v USA byl vydán zákaz kouření v roce 1992. Naproti tomu v České republice se v uzavřených psychiatrických odděleních kouřit stále může.
Rovněž mezi lékaři je považováno za samozřejmost, že jsou psychiatrická oddělení vybavena kuřárnami. Jedním z důvodů je i fakt, že čeští lékaři nemají možnost nabídnout svým pacientům-kuřákům náhradní léčbu nikotinem k potlačení abstinenčních příznaků, protože u nás není prozatím hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V současnosti Psychiatrická společnost ČLS JEP usilovně pracuje na tvorbě reformy psychiatrické léčby a problematika závislostí je jednou z oblastí, na kterou se chce zaměřit. „Věřím, že i naši psychiatři ve všech typech péče začnou závislosti svých pacientů na nikotinu věnovat pozornost,“ uzavírá doc. Anders.
Jednoletá úspěšnost odvykání – pacientů s úplným záznamem