Krátce

Jeden z posledních lednových dnů se schyloval ke konci a já opět seděla u počítače s úkolem napsat několik řádků úvodního sloupku… Kladla jsem si tradiční otázku, čemu ho zasvětit? Co se stalo natolik zásadního v závěru první dvanáctiny letošního roku? Asi nám razantně nezamává životy skutečnost, že skončilo Mistrovství Evropy v krasobruslení, které se tentokrát konalo relativně „na dostřel“ od nás, v chorvatském Záhřebu. Ale máme medaili! Bezvadné, vlastence tato zpráva jistě zahřeje u srdce. Nebo další zpráva: Poslední lednový víkend, Itálie, 40. ročník dálkového lyžařského závodu Marcialonga… druhé místo obsadil Čech! Úžasné, velké gratulace. Následují katastrofické události: Při požáru v brazilském nočním klubu zahynulo 232 lidí, nehodu autobusu v Portugalsku nepřežilo 10 cestujících, pokračují nepokoje v Egyptě, Austrálii trápí povodně… Nedá se tedy říct, že by se nic zajímavého nedělo! Ale přiznejme si, zpravodajství, respektive naši pozornost ovládly první přímé prezidentské volby! Týdny a měsíce se většina diskusí točila okolo otázek, zda měly, či vůbec neměly být vyhlášeny, kolik nás to bude stát, seriály ustoupily do pozadí zájmu diváků, aby nás vtáhly debaty kandidátů, duely, rozstřely… a najednou je všemu konec, je rozhodnuto! Poprvé v historii jsme si mohli sami demokraticky zvolit hlavu státu, každý podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, každý podle svého úsudku! Ale tím „prezidentské diskuse“ zdaleka neskončí. Pouze se jejich hlavní téma „kdo to asi bude