Dobrou zprávou je, že většina dětí trpících křivicí se dnes z nemoci úspěšně vyléčí. Některé z nich však musí podstoupit chirurgický zákrok. V krajních případech, kdy mají malí pacienti následkem nemoci extrémně křivé nohy, musí lékaři kost záměrně zlomit, aby ji následně mohli narovnat.
Co se dozvíte v článku
Co je to křivice?
Křivice neboli rachitida představuje onemocnění kostí, které vzniká nejčastěji v důsledku nedostatku vitamínu D, vápníku či fosforu ve stravě. Jedná se o onemocnění rozvíjející se v dětském věku, jež má podobné příznaky jako osteomalacie, která se naopak objevuje až v dospělosti.
Dříve se jednalo o poměrně častý problém, který byl následkem nedostatečné výživy. Ačkoliv tuto nemoc někteří lidé považují téměř za vymýcenou, stále se s ní ve světě lze setkat. Častěji se přitom vyskytuje například u obyvatel severských států kvůli nižší expozici slunečnímu záření. [1, 2, 3, 4]
Příčiny křivice
Jak bylo výše uvedeno, křivici má na svědomí zpravidla nedostatek některých živin. Nejčastěji se jedná o vitamín D, který je odpovědný za rychlé vstřebávání vápníku a jeho transport z trávicího ústrojí do kostí. Příjem tohoto vitamínu je obzvláště důležitý právě u dětí, protože jejich kostra se vyvíjí a roste.
Vitamín D produkuje naše pokožka ve chvíli, kdy je vystavena slunečnímu záření. Pokud tedy k expozici slunci dochází málo, může ho naše tělo vytvářet nedostatek. Existují přitom určité faktory, které tuto expozici omezují. Patří mezi ně například vysoká úroveň znečištění ovzduší, používání opalovacích krémů nebo přirozeně tmavá pleť.
Kromě vitamínu D ale může za vzniklými potížemi stát i nízký příjem vápníku nebo fosforu. K tomu dochází zejména v případě nedostatečné pestrosti stravy nebo při dodržování striktně vegetariánského jídelníčku. Děti, které trpí křivicí, nepřijmou ve stravě často ani 300 mg vápníku za den. V období růstu ho přitom potřebují daleko více. Ve věku od 14 do 18 let je to dokonce 1300 mg denně.
Na vině je pak v některých případech také intolerance laktózy, jelikož právě z mléčných výrobků přijímají děti větší množství vápníku. Zároveň jsou vyššímu riziku křivice vystavena i miminka, která přijímají po dlouhou dobu výhradně mateřské mléko. Byť je kojení v mnoha ohledech pro dítě prospěšné, mateřské mléko obsahuje jen velmi málo vitamínu D.
Vzácně může být křivice rovněž dědičná. Existuje několik genetických onemocnění, která nepříznivě ovlivňují to, jak dítě vstřebává vitamín D. Některé z nich mohou zase narušovat metabolismus fosforu v těle. Mezi nemoci, jež mohou být potenciální příčinou rozvoje křivice, tak patří například:
- celiakie,
- cystická fibróza,
- zánětlivá onemocnění střev,
- onemocnění ledvin. [5, 6, 7, 8, 9, 10]
Jaké má křivice příznaky?
Vzhledem k tomu, že při křivici dochází k měknutí rostoucí tkáně na konci kostí (tzv. růstové ploténky), je charakteristickým příznakem této nemoci deformace kostí. Nejčastěji přitom dochází k zahnutí nohou do písmene O či k zesílení zápěstí a kotníků. U některých jedinců se může objevit takzvaný ptačí hrudník, deformity pánve, Harrisonova rýha, deformity bérců nebo rachitický růženec, což je rozšíření na přechodu chrupavčitých a kostěných částí žeber.
Typické je pro nemoc také zpoždění růstu, neobvyklé zakřivení páteře a lebky či bolesti kostí. Občas se vyskytují též problémy se zuby, zejména je častý vznik zubních kazů, a v obzvláště závažných případech, kdy je hladina vápníku extrémně nízká, může dojít i k záchvatu. Pakliže u svého dítěte zaznamenáte deformity skeletu nebo jiný z uvedených příznaků, je potřeba konzultovat jeho zdravotní stav s lékařem. [11, 12, 13, 14, 15]
Stanovení diagnózy
V případě podezření na křivici provede lékař nejprve fyzikální vyšetření. Opatrně prohmatá kosti malého pacienta, zda nezaznamená přítomnost nějakých abnormalit, přičemž speciální pozornost bude věnovat zejména nohám, hrudníku, kotníkům, zápěstím a lebce. Pokud se mu stav kostí nebude zdát v normě, bude třeba provést určité diagnostické testy, které potvrdí nebo vyvrátí podezření na nemoc.
Diagnóza se zpravidla stanovuje z krevních testů a rentgenových snímků. Z krve je totiž možné odhalit, zda je hladina vápníku, vitamínu D a fosforu v krvi pacienta v normě, či nikoliv. Rentgen zase ukáže, jestli kosti nejsou deformované, zlomené nebo zda nevykazují sníženou hustotu. Stejně tak lze z rentgenových snímků pozorovat případné abnormality růstových plotének. [16, 17, 18, 19]
Jak probíhá léčba křivice?
Ve valné většině případů se dá křivice vyléčit, a to zejména, pokud je zachycena včas. V případě nutriční křivice k vyléčení obvykle stačí změnit stravu, užívat vitamínové doplňky a trávit více času na slunci. Léčba se ale liší podle toho, jak je daný případ závažný. U mírné formy nemoci, respektive v jejích počátečních stádiích by měly stačit uvedené úpravy stravování a životosprávy, avšak v pokročilé fázi bývá někdy zapotřebí provést chirurgický zákrok.
Zpravidla se kosti malého pacienta samy narovnají, nicméně někdy musí dítě nosit speciální ortopedické pomůcky, které jim pomohou docílit správného zahnutí. Ve vzácnějších případech, kdy je skelet už hodně zdeformovaný, se provádí operace. U genetické formy křivice se pak léčba odvíjí od primární příčiny potíží. [20, 21, 22, 23, 24]
Prevence křivice
Nejlepším způsobem, jak předejít křivici, je podávat svému potomkovi stravu bohatou na vitamín D, vápník a fosfor. Vitamín D je možné doplnit i pravidelným pobytem na sluníčku. Stačí přitom na chvíli vystavit slunečním paprskům ruce a obličej. Dejte ale pozor, aby se dítě nespálilo. Proto raději nechoďte v létě na slunce v poledních hodinách a používejte krémy s vysokým SPF.
Co se týká stravy, mezi potraviny s vysokým obsahem fosforu patří například mléčné výrobky, hovězí, vepřové a drůbeží maso, losos, luštěniny, ořechy a semínka. V mléce a produktech z něj vyrobených se zároveň nachází i vápník. Ten mimoto najdete také v zelené listové zelenině, tofu, sójových bobech či sardinkách. [25, 26, 27]
Zdroje: nzip.cz, cpzp.cz, orthoinfo.aaos.org, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, vyzivadeti.cz, ods.od.nih.gov, pediatriepropraxi.cz, wikiskripta.eu, stefajir.cz, nhs.uk, healthline.com, emedicine.medscape.com, nutritionsource.hsph.harvard.edu