Nedostatek vitamínu D má na svědomí křehnutí kostí. Pro jeho doplnění stačí chodit pravidelně ven

Co je vitamín D

Vitamín D představuje skupinu látek, takzvaných kalciferolů, jež jsou rozpustné v tucích a lidské tělo je potřebuje pro správnou mineralizaci kostí. Poprvé byl přitom jako substance objeven v kvasinkách a následně zařazen mezi vitamíny. Podle nejnovějších výzkumů lze tuto látku navíc v podstatě považovat také za steroidní hormon, jelikož při působení v organismu dochází k přestavbě na aktivní metabolit.

Tento vitamín se pak dále dělí na dva typy, a to D2 a D3. Vitamín D2 neboli ergokalciferol pochází z rostlinných zdrojů, zatímco vitamín D3 neboli cholekalciferol je produkován slunečním zářením nebo jej najdete také v živočišných potravinách. Přibližně 80 % vitamínu D je pak přijímáno přes kůži ze slunečního záření a pouhých 20 % ze stravy. [1, 2, 3]

Význam vitamínu D v těle

Hlavní funkcí vitamínu D je regulace množství vápníku a fosforu v těle, což jsou látky potřebné zejména pro udržení zdravých kostí, zubů a svalů. Jeho základní úlohou je tedy udržení kalciové a fosfátové rovnováhy v organismu. Vitamín D podporuje vstřebávání těchto důležitých látek ve střevě, čímž významně ovlivňuje mineralizaci kostí.

Kromě uvedeného se vitamín D podílí také na metabolismu svalové tkáně a je navíc částečně zodpovědný za správné fungování imunitního systému. Proto je potřeba dbát na jeho pravidelný příjem v potřebných denních dávkách. Pokud člověku dlouhodobě tento vitamín chybí, může se to velice nepříjemně odrazit na jeho zdraví. [4, 5, 6]

Jaké má nedostatek vitamínu D příčiny

Jelikož se vitamín D získává především ze slunečního záření, nejčastějším důvodem jeho deficitu bývá nedostatečný pobyt venku na slunci. Ohroženy jsou tedy zejména osoby, které tráví většinu svého času v uzavřených prostorech. Riziko nedostatku vitamínu D pak může být vyšší také v důsledku určitých faktorů souvisejících s některými fyzickými vlastnostmi nebo životním stylem. Mezi nejčastější příčiny, jež mají vliv na deficit vitamínu D, patří například:

• pokročilý věk,
• nadváha nebo obezita,
• nedostatečná konzumace ryb a mléčných výrobků,
• práce na noční směny,
• chronické onemocnění ledvin,
• onemocnění jater,
• hyperparatyreóza,
• některé zdravotní potíže ovlivňující vstřebávání živin (například Crohnova choroba nebo celiakie),
• bypass žaludku,
• užívání určitých léků, které ovlivňují metabolismus vitamínu D (například statiny a steroidy).

U lidí, kteří žijí v zemích blízko rovníku a často se vystavují slunci, je menší pravděpodobnost, že budou trpět deficitem vitamínu D, protože jejich pokožka ho díky účinkům působení slunečního záření produkuje dostatek. Avšak osoby, které používají opalovací krémy jako ochranu před slunečním zářením, jsou naopak vystaveny riziku, že jim vitamín D bude chybět, jelikož ho ze slunce nepřijmou tolik. [7, 8, 9, 10]

Projevy nedostatku vitaminu D

Pokud se ptáte, jaké má nedostatek vitamínu D projevy, pak u většiny lidí je tento stav asymptomatický. Jestliže jste ale neustále vyčerpaní, bolí vás kosti, máte svalovou slabost nebo se vám často mění nálady, je to známka toho, že s vaším tělem je pravděpodobně něco v nepořádku a jedním z možných důvodů může být právě deficit této látky. Příznaky nedostatku vitaminu D pak mohou také zahrnovat:

• únavu,
• poruchy spánku,
• bolest kostí,
• deprese nebo pocity smutku,
• ztrátu vlasů,
• svalovou slabost,
• ztrátu chuti k jídlu,
• vyšší náchylnost k onemocněním,
• bledou kůži. [11, 12, 13]

Co způsobuje nedostatek vitamínu D

Hypovitaminóza představuje stav, kdy je hladina určitého vitamínu v těle příliš nízká. Dlouhodobý deficit vitamínu D přitom může způsobit řídnutí, křehnutí nebo deformaci kostí. Následkem toho pak v některých případech vzniká osteoporóza a pacienty trápí bolesti kostí a kloubů. U starších lidí navíc v důsledku nedostatku vitamínu D hrozí vyšší riziko v zlomenin.

Podle mnoha výzkumů hraje vitamín D také důležitou roli při produkci inzulínu. Uvádí se, že jeho deficit je spojen se sníženou sekrecí tohoto hormonu a zvýšenou inzulinovou rezistencí. Některé studie přitom potvrzují souvislost mezi nízkou hladinou vitamínu D a zvýšeným rizikem cukrovky 2. typu. Kromě toho bylo zjištěno, že deficit tohoto vitamínu ovlivňuje také rychlejší rozvoj komplikací při diabetu.

Kromě výše uvedeného se nedostatku vitamínu D přisuzuje také souvislost se sníženou imunitou. Podle nejnovějších studií způsobuje tento deficit vyšší riziko infekčních onemocnění a zvýšené riziko výskytu autoimunitních chorob. Mimo to je pak některými zdroji potvrzena také pozitivní korelace mezi hladinou vitaminu D a plicními funkcemi u astmatiků. [14, 15, 16, 17]

Jak se zjišťuje deficit vitamínu D

Pokud se u vás objevily zdravotní potíže připomínající symptomy hypovitaminózy, je dobré navštívit svého praktického lékaře a svůj zdravotní stav s ním konzultovat. Při podezření na deficit vitamínu D vás lékař může poslat na krevní testy, které změří jeho hladinu. Za dostatečnou se přitom u dospělých zdravých osob považuje hladina v krvi ve výši 20 až 50 ng/ml.

Co se týká potřebné denní dávky vitamínu D, pak u dospělých lidí stejně jako u dospívajících osob a dětí starších jednoho roku věku je její výše stanovena na 20 µg. Tato dávka přitom platí jak pro muže, tak pro ženy, a to i kojící či těhotné. Nižší dávka vitamínu D se pak uvádí v případě kojenců. Ti by měli denně přijmout poloviční množství standardní dávky, tedy 10 µg tohoto vitamínu. [18, 19, 20]

Nedostatek vitamínu D u dětí

Nízká hladina vitamínu D postihuje miliony lidí po celém světe v rozvinutých i v rozvojových zemích, a to bez ohledu na věk nebo rasu člověka. Není vůbec neobvyklé, že jeho deficitem trpí i malé děti nebo dokonce miminka. Nedostatek vitaminu D může negativně ovlivnit správný vývoj dítěte a může mít dopad také na jeho imunitní systém.

Vitamín D je obzvláště důležitý v dětství a dospívání, neboť je nezbytný pro správný růst a vývoj kosterního systému. Pokud je jeho hladina v krvi dítěte příliš nízká, může způsobit křivici, což je onemocnění vyznačující se poruchou skeletu. Tato nemoc se projevuje zejména zpomaleným růstem, deformacemi hlavy a hrudníku, bolestí kostí či problémy se spánkem. Poměrně častým jevem je pak také zakřivení páteře a časté zlomeniny. [21, 22, 23]

Zdroje vitamínu D

Přibližně od konce března nebo začátku dubna do konce září by většina lidí měla být schopna získat veškerý potřebný vitamín D ze slunečního záření. Kůže si totiž prostřednictvím UV záření dokáže tento vitamín vyrobit sama. Pokud se tak člověk od jara do podzimu pohybuje pravidelně venku, není vůbec potřeba, aby doplňoval vitamín D z jiných zdrojů.

V našich zeměpisných šířkách však bohužel není možné čerpat dostatek tohoto vitamínu v zimních měsících, tudíž od října do konce zimy je potřeba využívat pro jeho získání jiné možnosti. Potravinových zdrojů, ve kterých se tato substance nachází, je však pomálu, a tak je nezbytné zaměřit se na ty z nich, které jej obsahují v největším množství. Mezi dobré zdroje vitamínu D patří:

• tučné ryby (losos, sardinky, sleď nebo makrela),
• červené maso,
• játra,
• žloutky,
• potraviny uměle obohacené o vitamín D (například fortifikované margaríny).

Protože je pro lidi obtížné získat dostatek vitaminu D během zimy pouze z potravy, každý (včetně těhotných a kojících žen) by měl zvážit, zda by nebylo vhodné jej v tomto období přijímat formou doplňků stravy. V lékárnách jsou dostupné tyto doplňky v různých podobách, od kapslí přes kapky až po gumové bonbony, které jsou obzvláště vhodné pro děti, jelikož se nemusí polykat a jsou slazené. [24, 25, 26, 27, 28]

Zdroje: internimedicina.cz, wikiskripta.eu, medicinapropraxi.cz, hsph.harvard.edu, healthline.com, health.unl.edu, healthdirect.gov.au, yalemedicine.org, webmd.com, my.clevelandclinic.org, nzip.cz, ncbi.nlm.nih.gov, nhs.uk, medlineplus.gov