je stále aktuální téma. Astmatiků přibývá, proto jsem se zaměřila právě na zmíněné onemocnění. Cílem mé práce bylo zjistit, jak moc astma bronchiale ovlivňuje kvalitu života pacientů.
Chtěla bych vás seznámit s některými výsledky mého zkoumání. Zaměřila jsem se na vlivy negativně působící na astma (kouření, ovzduší, stres, nesnášenlivost kyseliny acetylsalicylové), jiné otázky byly směrovány ke klimatoterapii, volbě povolání či zaměstnání, léčbě a pohybové aktivitě.
Průzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Probíhal elektronickou a tištěnou formou. Dotazníky byly rozdány na plicním oddělení a plicní ambulanci v Krajské nemocnici Tomáše Bati, a. s., ve Zlíně. Oslovení byli ve věku 18–50 let. Průzkumu se zúčastnilo celkem 94 respondentů.
Nekouřit a jezdit k moři
Z výsledků průzkumu v kategorii „Negativní vlivy“ vyplynulo, že ovzduší a kouření ovlivňuje kvalitu astmatu. Třiatřiceti respondentům (tj. 35,11 %) se v období zhoršeného ovzduší špatně dýchá a musejí užívat úlevový lék. Dotazovaní také odpověděli, že při stresu se jim příznaky astmatu zhorší. Velmi překvapující bylo, že 79 respondentů (tj. 84,04 %) není informováno o tom, že nesmí užívat léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou.
Další kategorií byla „Klimatoterapie“, kde jsem zjišťovala, zda pacienti kvůli svému onemocnění navštěvují lázně nebo jezdí k moři. Výsledky ukázaly, že astmatici k moři jezdí poměrně často, protože pobyt zde jim příznaky onemocnění pomáhá zlepšovat.
V kategorii „Povolání“ jsem se dotazovala, jaký vliv má astma na zaměstnání účastníků průzkumu nebo zda své „vysněné“ povolání museli kvůli nemoci změnit. U 76 respondentů (tj. 80,85 %) onemocnění nemělo na jejich zaměstnání vliv. Pouze 8 dotázaných (tj. 8,51 %) si nemohlo zvolit povolání, které chtěli vykonávat, protože jim to jejich zdravotní stav neumožňoval.
V kategorii „Pohybové aktivity“ jsem zjišťovala, kolik pacientů pravidelně sportuje a jak astma ovlivňuje jejich pohybovou aktivitu. Z výsledků vyplynulo, že menší polovina odpovídajících sportuje pravidelně. V průběhu aktivity muselo 68 respondentů (tj. 72,34 %) přestat a odpočinout si, aby po přestávce mohli v aktivitě pokračovat.
Co výsledky ukázaly o léčbě
V poslední kategorii jsem se zaměřila na léčbu. Zjišťovala jsem, jestli jim léčba pomáhá, zda užívají léky, jestli byli poučení o užívání inhalátoru, zda dodržují všechna doporučení ohledně úpravy prostředí a jaké způsoby léčby (kromě úpravy prostředí a léků) si myslí, že existují.
Z výsledků jsem zjistila, že 33 pacientům (tj. 35,11 %) léčba nevadí a jsou s ní spokojeni. Našly se ovšem i odpovědi, že léčba nepomáhá nebo pacienty uvádí do rozpaků při užívání na veřejnosti. 50 respondentů (tj. 53,19 %) užívá pouze úlevové léky a 33 z nich (tj. 31,91 %) užívá kortikoidy. Více než polovina dotázaných byla poučena o používání inhalátoru. 40 účastníků výzkumu (tj. 55,56 %) bylo nuceno kvůli onemocnění udělat změny v úpravě prostředí.
Poslední otázka v mém dotazníku zněla, zda mají astmatici
povědomí o dalších možných způsobech léčby. Tato odpověď byla volná. Překvapilo mě, kolik různých odpovědí jsem obdržela. Dotazovaní uváděli dechovou rehabilitaci, jógu, alternativní medicínu, pobyt na čerstvém vzduchu, speleoterapii, omezení styku s alergenem, přestěhování do oblastí s méně znečištěným ovzduším, úpravu životosprávy a životního stylu, bylinné kapky. Zarazila mě odpověď „nevím“ v 21 případech (tj. 22,34 %), což je poměrně vysoké číslo.
Závěrem
Dotazníkové šetření bylo započato koncem března a ukončeno začátkem května. Období, během něhož účastníci průzkumu odpovídali, mohlo ovlivnit výsledky šetření. 35 dotázaných (tj. 37,23 %) uvedlo, že nemají žádná omezení a ne užívají léky. Domnívám se, že kdyby byl průzkum prováděn v období, kdy je zvýšené množství emisí nebo pylových alergenů v ovzduší, počet respondentů bez omezení a léčby by mohl být nižší.
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že kvalita života pacientů s astmatem bronchiale je nemocí bezesporu negativně ovlivněna. Astmatici ale mají povědomí i o pozitivních vlivech, které jim život s onemocněním mohou usnadnit. Za dodržování určitých podmínek dokážou žít plnohodnotný život.
Je důležité, aby veřejnost byla o onemocnění astma bronchiale, způsobech jeho léčby a životě astmatiků informována ve stejné míře, jako je tomu v případě jiných chronických onemocnění, jako jsou například roztroušená skleróza, diabetes mellitus či Alzheimerova choroba.
O autorovi| Marie Szromková, studentka oboru „všeobecná sestra“, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Marie. Szromkova@seznam.cz