Britský odborný lékařský časopis The Lancet kritizuje na své webové stránce Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), že při sestavování zdravotních směrnic zanedbává fakta. Informuje o tom agentura AP.
Podle časopisu zřejmě toto zjištění může překvapit řadu lidí, kteří ve světě pracují v oblasti zdravotnictví, protože hlavním úkolem WHO je právě vytvářet směrnice týkající se široké palety od boje proti šíření ptačí chřipky až třeba po nařízení kolem protitabákové legislativy.
„Je to docela zemětřesení. Podkopává to samotný smysl WHO,“ konstatuje vydavatel Lancetu Richard Horton, který se na sestavování podkladů pro článek nepodílel.
WHO sdružuje 193 členských států a „pokud země nemají důvěru v technickou kompetenci této organizace, pak je o tom nezbytné jednat,“ říká Horton. Podle něho „studie ukazuje, že v rámci organizace, která odmítá upřednostnit vědu, existuje systémový problém“.
Studii řídili dva lékaři z norského Vzdělávacího střediska pro zdravotnické služby, Andrew Oxman a Atle Fretheim, a rovněž John Lavis z kanadské McMasterovy univerzity. Autoři zpovídali představitele WHO a podrobili analýze různé směrnice, aby zjistili, jakým způsobem byly vypracovány. Výsledkem je zjištění, že jde o zjevně netransparentní proces. „Je obtížné soudit, kolik důvěry může člověk mít ve směrnice WHO, když vám nikdo neřekne, jak se k nim dospělo,“ konstatuje Oxman. V takovém případě „nezbývá než slepá víra“, dodává.
WHO každoročně vydává asi 200 souborů doporučení a vůči světovému společenství jí připadá úloha arbitra v oblasti veřejného zdraví; posuzuje jednotlivé vědecké teorie a studie, aby tak stanovila nejvhodnější postupy.
I Tikki Pang z vedení WHO připouští, že někteří jeho kolegové byli studií The Lancet „šokováni“, uznává však, že kritika je opodstatněná. Poukazuje přitom ale i na skutečnost, že práci WHO někdy ohrožuje nedostatek času stejně jako nedostatek informací a peněz.
„Víme, že naše důvěryhodnost je teď v sázce, je tedy třeba, abychom postupovali společně,“ říká Pang.
Představitelé organizace v řadě případů zaznamenali, že údaje prostě neexistují. Například z rozvojových zemí jsou údaje přinejlepším nesoustavné a pokud jde třeba o situaci v době nějakého povstání, informace se mění, jak se krize vyvíjí.
Aby se WHO s tímto problémem vypořádala, organizace se podle nich snaží hledat nové způsoby sběru informací z rozvojových oblastí. Současně navrhla vytvoření výboru, který by dohlížel na vydávání zdravotnických směrnic.
Studie prováděná v letech 2003-2004 rovněž zjistila, že obavy o kvalitu metod mají i samotní pracovníci WHO.
AP si klade otázku, jak bude WHO na studii Lancetu reagovat, když materiál vyšel pouhý týden před tím, než se v Ženevě sejde její řídící orgán Světové zdravotnické shromáždění. Toto shromáždění má rozhodnout o budoucí strategii v oblasti světového zdravotnictví.
Horten zdůrazňuje, že „svět potřebuje silnou WHO“, zatímco „se zdá, že v posledních letech pozbyla nezávislost a snížila se její důvěryhodnost“. Podle něho Světová zdravotnická organizace má nyní „jedinečnou příležitost, aby se stala technickou agenturou, kterou ostatně vždy měla být“.
ČTK