Co se dozvíte v článku
Co je žilní trombóza?
Žilní trombóza je nebezpečný jev, kdy se v žíle vytvoří krevní sraženina, jež se odborně nazývá trombus. Za normálních okolností dochází ke srážení krve pouze v případě, když se člověk řízne nebo jinak poraní a začne krvácet. V místě zranění by v takovém případě měla krev zhoustnout a vytvořit sraženinu, díky které rána přestane krvácet. Vznik sraženiny v žíle nebo tepně však přirozený není a může být velmi nebezpečný.
Lékaři přitom rozlišují dva typy žilní trombózy, a to povrchovou a hlubokou. Povrchová žilní trombóza vzniká v žílách, které se vyskytují blízko kůže. Tento stav může být bolestivý, ale není tolik závažný jako hluboká žilní trombóza. V tomto případě se totiž sraženina vytvoří v hlubokých žilách pacientova těla a může způsobit smrtelné komplikace.
Mezi příznaky žilní trombózy patří typicky otok a změna barvy kůže v místě, kde se nachází sraženiny. Postižená oblast je na dotyk většinou teplejší než okolní kůže a v případě hluboké žilní trombózy může pacient pociťovat zvýšenou teplotu v celé končetině. Zasažené místo je obvykle také bolestivé na dotyk. [1, 2, 3]
Jaké mohou nastat komplikace?
V případě výskytu trombu v žíle hrozí pacientovi nejen poškození žil a orgánů, ale také rozvoj život ohrožujících stavů, jako je plicní embolie, infarkt nebo mrtvice. Ačkoliv není pravidlem, že každý pacient, u kterého se objevila krevní sraženina, bude vystaven těmto komplikacím, rozhodně je potřeba mít se na pozoru a podezřelé příznaky vždy konzultovat s lékařem. Odbornou pomoc přitom okamžitě vyhledejte v případě, že se u vás projevily následující symptomy:
- vykašlávání krve,
- zrychlené dýchání nebo dušnost,
- intenzivní bolest na hrudi,
- náhlý zvýšený srdeční tep i v klidovém stavu. [4, 5]
Diagnostika trombózy
Pakliže se u vás projevily výše popsané příznaky, neměli byste na nic čekat a naopak byste měli hned navštívit lékaře. Ten se vás nejprve bude ptát na váš zdravotní stav, životní styl a rodinnou anamnézu. Poté ho budou také zajímat podrobnosti o příznacích, které jste zaznamenali, a následně provede fyzikální vyšetření, které zahrnuje:
- prohlídku tělesné oblasti, která vás znepokojuje,
- zjišťování změn na pokožce (otok, teplota, zabarvení),
- poslech hrudníku,
- kontrolu srdečního rytmu.
Po fyzikálním vyšetření vás lékař pravděpodobně vyšle také na odběr krve, která bude následně odeslána do laboratoře k analýze. Z krevních testů je totiž možné zjistit, zda pacient trpí na krvácivé nebo trombofilní stavy. Kromě toho musí pacient obvykle podstoupit také vyšetření prostřednictvím některé ze zobrazovacích metod, kam patří:
- počítačová tomografie (CT),
- magnetická rezonance (MRI),
- sonografie,
- angiografie. [6, 7, 8]
Jak se léčí trombóza?
Podle toho, jak je zdravotní stav pacienta závažný, doporučí lékař na základě provedené diagnostiky nejvhodnější léčbu. Ta obvykle zahrnuje užívání prostředků na ředění krve, které je možné podávat ve formě tablet nebo intravenózně. Tyto léky sice obvykle nedokáží rozpustit vzniklou krevní sraženinu, ale zabraňují jejímu dalšímu růstu a vzniku nových trombů. Existují přitom dva typy těchto léčiv, a to antikoagulancia a antiagregancia.
Součástí léčby je pak také trombolytická terapie spočívající v užívání léků, které dokáží trombus rozpustit. Tento typ léčby se využívá zejména v případech, kdy se sraženiny vyskytují v kritických oblastech. Slouží tak například jako nouzová léčba srdečních infarktů, mozkových příhod a dalších komplikací, které trombóza může způsobit.
Jedním ze způsobů, jak sraženinu spolehlivě z těla pacienta odstranit, je takzvaná mechanická nebo katétrová trombektomie. Jde o minimálně invazivní zákrok, během něhož lékař, respektive intervenční radiolog, odstraní trombus pomocí speciálního zařízení. V případě katétrové trombektomie je celá sraženina odsáta a u mechanické trombektomie dojde nejprve k jejímu rozbití a následně k odstranění. [9, 10, 11, 12, 13]
Následná léčba trombózy
Jakmile bude pacient moci opustit nemocnici, lékař mu pravděpodobně v rámci následné léčby doporučí nošení speciálních kompresních punčoch, které mají zabránit hromadění krve v nohách, a tím pádem i vzniku krevních sraženin. Zároveň také pomáhají snižovat otoky končetin. Obvykle se přitom jedná o podkolenky, které zakrývají celou spodní polovinu nohou, tedy oblast od chodidel až po úroveň kolen.
Navíc je potřeba, aby pacient pravidelně docházel k lékaři na kontroly, jelikož se musí sledovat, jak byla léčba úspěšná a zda se náhodou neobjevily nějaké nové sraženiny. Poté, co začnete užívat léky na ředění krve, byste se měli na několik týdnů vyhnout cestování letadlem nebo dlouhým cestám autem či jinými dopravními prostředky.
Aby se krev v končetinách nehromadila, je dobré snažit se mít končetiny při sezení nebo ležení umístěné ve vyšších polohách. Jelikož je jednou z příčin rozvoje žilní trombózy nedostatek pohybu a obezita, je potřeba dopřát si také pravidelný pohyb, jako jsou například procházky, jízda na kole nebo plavání. Zároveň byste měli přestat kouřit, dostatečně pít, jíst vyváženě a pravidelně a celkově se snažit žít zdravě. [14, 15, 16]
Zdroje: my.clevelandclinic.org, saintlukeskc.org, webmd.com, healthdirect.gov.au, wikiskripta.eu, mayoclinic.org, stefajir.cz, nhs.uk, nzip.cz, angiochirurgie.cz