Problematické je zatím financování takové péče. V sedmi nemocnicích je fungování týmů podpořené z evropských fondů, celkem bude na 21 měsíců k dispozici 41 milionů korun. V pilotním provozu se zjistí reálné náklady a vytvoří metodika. "Do budoucna by péče měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění," řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
"V průměru leží ve FN Královské Vinohrady 30 pacientů, kteří během hospitalizace zemřou. Denně jsou přijatí tři," popsal situaci v nemocnici s 1100 lůžky primář 1. interní kliniky FN Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Martin Havrda.
Ročně péči tamního paliativního týmu potřebuje podle Havrdy asi 400 lidí. Dvě třetiny z nich mají rakovinu. Přibývá ale ostatních nemocí, zejména selhání některých orgánů. Třetina z těchto pacientů přímo v nemocnici zemře, ostatní jsou propuštěni domů nebo do péče hospiců.
"Zatímco dříve jsme mohli pacientovi jen oznámit, co mu vlastně nabízíme za péči, dnes se musíme ptát, jakou péči si přeje dostat, jakou je ještě ochoten snášet," vysvětlil Johan Menten z univerzitní nemocnice v belgické Lovani. Je podle něj třeba změnit smýšlení zdravotníků, otevřeně s pacienty debatovat a zjišťovat jejich názor.
V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, zhruba 65 procent zemře v nemocnici. Ze statistik vyplývá, že velká část je do nemocnice převezena na poslední dny či hodiny života. Průzkumy ale ukazují, že až 80 procent lidí si přeje umírat doma. Podle odborníků z oblasti paliativní medicíny, která se péči o umírající věnuje, je domácí péče i levnější. Alternativou jsou také hospicová zařízení, kde pacient umírá pod dohledem zdravotníků, ale s rodinou a v prostředím bližším domácímu než nemocnice.
Součástí paliativního týmu je kromě lékaře také dětská sestra, sociální pracovník a psychoterapeut či psycholog. Kromě mírnění příznaků nemocného se starají také o jeho rodinu, které se snaží usnadnit život s nevyléčitelně nemocným a připravit ji na jeho smrt. Poté rodinu provázejí i obdobím truchlení.