Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) Češi překračují trojnásobně. Podle WHO by měli dospělí denně přijmout pět až šest gramů soli. Muži v Česku jí však podle průzkumů snědí 15 až 16 gramů, ženy 11 gramů.
Pediatr Jan Janda dnes prostřednictvím dat z evropských zemí ukázal provázanost přílišné konzumace soli s výskytem hypertenze. Později však dodal, že lékaři nejsou v názoru na tento vztah jednotní. V Česku trápí 40 procent obyvatel od 24 do 55 let. Mezi staršími se pak s hypertenzí potýká přes 60 procent lidí. Hypertenze je přitom jedním z hlavních rizikových faktorů infarktu, mrtvice, ale i chronického selhání ledvin, zdůraznil další přednášející pediatr Tomáš Seeman.
Nejvíce soli je v pečivu, průmyslově zpracovaných potravinách, ale i masných výrobcích, neboť sůl působí jako konzervant. Cesta ke změně podle Jandy vede přes tlak na výrobce, aby prodávali méně slané produkty, i šíření osvěty mezi lidmi. Častým nešvarem je podle něj i to, že někteří lidé naservírované jídlo automaticky dosolují, při nákupech by také měli studovat složení potravin.
Právě děděné stravovací návyky jsou jedním z důvodů, proč se této problematice věnují pediatři. Příliš solená jídla jedí i děti, které si tak špatné návyky přenášejí do dospělosti.
Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu dnes také shrnula výsledky nedávných průzkumů školních jídelen 28 základních škol napříč Českem. Ukázaly, že všechny školy překročily doporučenou dávku soli, kterou má obsahovat oběd, některé až dvojnásobně. Podle Nejedlé je problémem to, že kuchaři solí podle chuti i při vaření z polotovarů. Změnu má přinést školení personálu a preferování vaření ze základních potravin.
WHO zařadila snížení konzumace soli o 30 procent mezi své priority do roku 2025.