„Od poloviny února kvete líska a o pár dnů později se přidala olše,“ uvedla Čermáková. Loni bylo tepleji už v lednu, mnozí pacienti tak podle ní měli obtíže už dříve. Březnové mrazy pak pro ně znamenaly dočasnou úlevu. „Plná pylová sezóna propukla od Velikonoc, tedy od počátku dubna, kdy se dostavilo výrazně teplé počasí,“ dodala.
Příznaky jsou alergická rýma, zarudnutí či svědění očí, zúžení průdušek a dušnost nebo různé druhy ekzémů či vyrážek kůže. Největší obtíže podle lékařky musí nemocní očekávat v suchých a větrných dnech, kdy je koncentrace pylů největší. „Velmi důležitá jsou ‚obyčejná‘ preventivní opatření, kdy se snažíme omezit množství alergenu na sliznicích. Venku je vhodné nosit brýle,po příchodu domů opláchnout obličej a vlasy vodou, vyměnit tričko,“ řekla. Nedoporučuje větrat v ranních hodinách, kdy je koncentrace pylů největší.
Většina alergiků používá antihistaminika, z nichž mnohé jsou volně prodejné v lékárnách, stejně jako kapky do očí a nosu. Možné je také oplachovat nosní sliznice například sprejem v mořskou vodou.
Nejčastějšími alergeny jsou pyly trav (35 procent), roztoči (27 procent) a pyl břízy (23 procent). Roztoči jsou hmyz žijící v bytovém prachu, ale i na oblečení nebo ve vlasech lidí.
Otestovat, na jaký alergen pacient reaguje, je podle Čermákové možné i v pylové sezóně, vhodnější je ale podzim. „Velkou pomocí v ordinaci je takzvaný kalendář obtíží, kdy si pacient zaznamená, ve kterém období měl jaké obtíže a jaké léky mu přinesly úlevu,“ doplnila.
Léčba stojí systém veřejného zdravotního pojištění stovky milionů korun ročně. Podle propočtů odborníků se v lékárnách vydá tolik balení léků na alergie, že by je podle doporučeného dávkování by je mělo denně užívat asi 1,1 milionu lidí.