Největší šanci přežít více než pět let mají nemocní rakovinou ve Francii a Rakousku (téměř polovina mužů, skoro 60 procent žen), nejhorší vyhlídky měli ze zkoumaných zemí na Slovensku, v Polsku a Estonsku. Úspěchy české medicíny se příliš neliší od sousedů z východu (32 % mužů, 46 % žen).
Údaje překvapily i odborníky. České nemocnice mají totiž k dispozici stejné léky, lékaři jezdí na praxi do ciziny. Najít důvod, proč mají horší výsledky, není úplně snadné.
Ze statistik vyplývá, že kdyby české nemocné postihla rakovina v podmínkách rakouského zdravotnictví, neumřelo by jich ročně 28 tisíc, ale necelých 20 tisíc.
Pacienti přicházejí pozdě
První reakcí odborníků bylo: Lidé si za to mohou sami, protože nechodí na prohlídky a jejich šance na léčbu se proto zhoršují.
„Když přijdete s nádorem v prvním stadiu, tak vás vyléčím. Když ve čtvrtém, už pro vás nemůžu nic dělat. Nic víc v tom není,“ upozorňuje děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Jan Žaloudík.
Údaje Národního onkologického registru říkají, co se dá zlepšit. Polovina Čechů vyhledá lékaře až ve třetím nebo čtvrtém stadiu.
Včas bývají odhaleny zhoubné novotvary prsu a dělohy (tři čtvrtiny v prvním nebo druhém stadiu) a melanom kůže (pět ze šesti případů). Také proto je léčení těchto druhů rakoviny úspěšné - při rakovině prsu přežije pět let dvě třetiny žen, léčba melanomů kůže je úspěšná v 80 procentech.
Naopak při rakovině plic se včas zjistí jen pětina případů, u tlustého střeva polovina. Tomu odpovídá úspěšnost léčby - u tlustého střeva třetinová, u plic čtvrtinová.
Podle předsedy České onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka je pozdní léčba dědictvím minulých let: „Lékaři často pacientům neříkali diagnózu, protože lidé ji brali jako rozsudek smrti.“ Experti proto doporučují, aby stát nebo pojišťovny investovaly do propagační kampaně, která by občany upozornila, že rakovina je léčitelná nemoc.
Další nutnou investicí jsou preventivní prohlídky. Dnes si je pacient platí sám, jedna přijde na pět až patnáct tisíc korun. Zdravotní pojišťovny dosud hradí výdaje na screening rakoviny prsu a tlustého střeva.
„Kdyby investovaly, ušetřily by na pozdější léčbě,“ míní prezident lékařské komory David Rath. Ministerstvo zdravotnictví hodlá podpořit screening zhoubných nádorů dělohy a prostaty.
Méně by bylo více
Onkologové ale tvrdí, že stejné rezervy jsou v organizaci léčby. Léčbě rakoviny se totiž nevěnují jenom specializovaná oddělení největších nemocnic, jak bývá zvykem v zemích EU. Lůžkovou péči nabízí lidem se zhoubnými nádory 30 nemocnic, dalších 100 zařízení léčí ambulantně.
Ředitel Masarykova onkologického ústavu Rostislav Vyzula tvrdí, že péče v menších nemocnicích a ambulancích je méně kvalitní. Podle onkologa Vorlíčka tento fakt potvrzují údaje pojišťoven i ministerstva. Obě instituce je však nechtějí zveřejnit z obav před žalobami nemocnic.
Experti tvrdí, že se má omezit počet zařízení, kde léčí rakovinu. Výhodou centralizace je, že pak léčí zkušenější lékaři: „Tam, kde ročně léčí až tisíc pacientek s nádorem prsu, je péče kvalitnější,“ říká ředitel Vyzula.
Předseda Společnosti radiační onkologie Jiří Petera uvádí další přednost: Koncentrace péče umožnila častější užívání radioterapie. Dosud je zářičů nedostatek.
Experti se shodnou, že Česku by stačilo deset, nejvíce dvacet ústavů. Ministerstvo zdravotnictví ani pojišťovny však zatím nechystají program, který by onkologickou péči centralizoval.
Markéta Grosmanová, Petr Holub, Hospodářské noviny, 23.10.2003