Liberecká nemocnice byla jednou z prvních v zemi, kde už loni začali poskytovat pomoc zdravotnickému personálu. A pokud jde o podporu blízkých pacientů, tak v celé zemi je jen šest nemocnic, které takovou službu nabízejí, řekla novinářům Jolana Strnadová, která pomoc v Liberci zajišťuje.
Strnadová léta pracovala jako vrchní sestra na liberecké psychiatrii a prošla dvouletým doškolením. „Prostředí zdravotnictví je velmi rizikové, ať už z pohledu syndromu vyhoření či ve vztahu lékař - pacient. Je třeba si uvědomit, že liberecká nemocnice je největším zařízením široko daleko, kde se proto koncentrují vážné případy, včetně těch, kdy i přes sebevětší snahu lékařů mohou končit smrtí či nevyléčitelnou nemocí, a tehdy dochází mnohdy ke zdrcujícím zprávám pro pacienty i pro jejich příbuzné, právě v takovém případě nabízíme pomoc,“ doplnil ředitel nemocnice Luděk Nečesaný.
Krajská nemocnice Liberec je největším zdravotnických zařízením v Libereckém kraji, ale traumatologie či neurochirurgie ošetřují pacienty z celé země. Od loňského roku se sloučila s Panochovou nemocnicí Turnov, vzniklo tak zdravotnické zařízení s 1140 lůžky. V Liberci je ročně hospitalizováno kolem 40.000 pacientů a lékaři provedou přes 15.500 operací. Ambulancemi nemocnice projde dalších více než 466.000 nemocných.
„Když pacienta přiveze rychlá záchranná služba, třeba na traumatologii po nějakém velmi vážném úrazu, a tým lékařů a sester se o něj stará, na základě upozornění policie za ním do nemocnice přijede rodina. Čekají za těmi dveřmi a nevědí, co se děje. Mojí úlohou v takových situacích je přijet a pomoci jim se zorientovat, případně zprostředkovat informace,“ vysvětlila svou práci Strnadová. Pomoc může ale podle ní potřebovat i rodina pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí, nebo pozůstalí.
Pomoc ale podle Strnadové nepotřebují jen pacienti nebo jejich rodiny. Využívají ji i zdravotníci. I pro ně je často jejich práce velmi traumatizující. Vloni poskytla svým kolegům 18 intervencí v souvislosti s 12 těžkými profesními situacemi. K nejtěžším událostem patří podle ní pro zdravotníky úmrtí dětí, napadení pacientem nebo smrt kolegy. „Jistým druhem zátěže je ale například i mediální tlak v případě hospitalizace VIP osobností,“ dodala Strnadová.