Podle odhadů by v Česku mohlo žít kolem 100.000 až 200.000 lidí s autismem. Porucha autistického spektra je vrozená. Častěji postihuje chlapce než dívky. Lidé mohou mít problémy s komunikací, mohou se chovat nepřiměřeně, na nátlak mohou reagovat i agresivně.
"Průkaz je kartička, která umožňuje pomoc, pokud se lidé s poruchou autistického spektra dostanou do prostředí, které je pro ně stresující a nové a kdy se mohou chovat jinak než běžná populace... Určitě to není o tom, že by kartička měla pacienty stigmatizovat. Naopak by jim měla v praxi pomáhat," uvedl Prymula.
Podle něj nyní kartičky dostanou praktičtí lékaři pro děti i dospělé, kliničtí psychologové a psychiatři. Ti by měli pak průkaz lidem s autismem vystavit. Na přední straně papírové karty s modrým pruhem by měla být fotografie, jméno, adresa a kontakt na blízkého. Na zadní straně pak bude vyznačeno, zda držitel rozumí mluvenému slovu, užívá léky, má speciální dietu, na podněty reaguje nepřiměřeně a nevhodně či je impulzivní. Ve spodní části nechybí dva QR kódy. Pod prvním se skrývají obecné zásady pro komunikaci s lidmi s autismem, pod druhým informace o majiteli průkazu. Text na kartě je v češtině a angličtině.
Držitelé kartu budou moci využít na úřadech, u lékařů, v dopravě či při případné nehodě. "Od průkazu si hodně slibujeme. Díky němu se vyvarujeme kritických situací. Záchranáři či lidé si načtou mobilem QR kódy. První poslouží jako komunikační klíč, druhý pomůže navázat komunikaci s člověkem, který nesnáší doteky, zvýšený hlas. Když se lidé průkazem prokážou, lékaři či úředníci budou vědět, že je potřeba je vzít přednostně," uvedla Pečeňová. Popsala situace, kdy člověka s PAS není možné vůbec ošetřit, protože ho do stresu dostalo pípání zdravotnických přístrojů či čekání v čekárně.
Zavedení průkazek je jedno z opatření z podnětu vládního výboru pro zdravotně postižené ke zlepšení života lidí s autismem. Návrhy schválila před třemi lety vláda. Týkaly se vzdělávání, diagnostiky, posuzování stavu či péče. Celkem materiál obsahuje 36 úkolů pro jednotlivá ministerstva.
Vládní výbor letos v lednu kontroloval, jak resorty kroky plní. Na polovině opatření se pracuje, nebo jsou hotova. Dalších osm zadání se plní částečně a deset se neplní. Náměstkyně premiérova kabinetu Tünde Bartha novinářům řekla, že by se všechny záměry měly splnit do konce roku. "Lhůty pro splnění se prodlužovaly. Ministerstva žádala vždy o další čas. Už nebudeme nic prodlužovat," uvedla Bartha.