Co je maliník obecný?
Co se dozvíte v článku
Maliník obecný neboli ostružiník maliník se latinsky nazývá Rubus idaeus. Jde o hospodářsky významnou rostlinu rostoucí hlavně v Evropě a Severní Americe. Obvykle dosahuje výšky přibližně 1, 8 m a řadí se mezi krytosemenné rostliny. Dále patří do třídy vyšších dvouděložných rostlin, řádu růžotvarých a do čeledi růžovitých.
Jedná se o vytrvalý keř se sladkými plody. Jeho plody se při sběru odtrhávají od čnělky (na rozdíl od ostružin) a bývají červené a duté. Planě rostoucí keře maliníku obecného se rychle rozšiřují a vznikají tak masy neproniknutelných prýtů s trny.
Druhové jméno maliníku přitom odkazuje na horu Idu v Řecku, kde údajně byla rostlina prvně pozorována. Rodové jméno pak zřejmě souvisí s latinským označením ruber neboli červený, což je pravděpodobně odvozeno od barvy plodů.
V 19. století se maliník obecný cenil zvláště pro své listy, které díky svým adstringentním účinkům sloužily k léčbě průjmu. Čaje se užívalo ale i při bolestivé menstruaci, k útlumu porodních bolestí a k potlačení nevolnosti. Mongolští pastevci údajně zužitkovali jeho kořeny tehdy, když zaznamenali projevy hypertenze nebo hepatitidy. [1, 2, 3, 4, 5]
Jak vypadá maliník obecný?
Maliník bývá vzpřímený a rozložitý keř, který opadá a jehož prýty jsou rákosovité a pichlavé. Kořen mívá adventivní pupeny. Listy maliníku se vyznačují tím, že jsou střídavé, 3–7četné a bývají uspořádány lichozpeřeně, řapíkatě, občas i dlanitě a vzácně nejsou dělené. List mívá eliptický, vejčitý tvar, přičemž jeho spodní strana bývá světlejší a ochmýřená. Pro prýty je příznačné, že jsou lysé, v prvním roce nevětvené a plodí jen listy, zatímco v druhém se přidávají i květy a plody.
Květy mívají formu hroznu nebo laty a většinou bývají zbarveny dobíla, někdy růžova. Každý kvítek bývá složen z 5 okvětních lístků, 5 kališních lístků, spousty tyčinek a pár pestíků, jež se soustředí na čnělce. Ačkoli se jejich plod obyčejně pokládá za bobuli, jde botanicky o soubor drobných peckovic, přičemž každá z nich v sobě skrývá semeno. Pomocí nich, spor a vegetativně se následně maliník rozmnožuje. Plody lze nejlépe přirovnat k duté šišce, dozrávají přitom v létě. Rozlišují se dvě ústřední odrůdy maliníku, a to:
- R. idaeus var. idaeus (původ v Eurasii),
- R. idaeus var. strigosus (původ v Severní Americe).
Rozpoznat tyto odrůdy je možné například na základě toho, že posledně jmenovaný má oproti prvnímu žláznaté chlupy a kůru, která se odlupuje. První se zas spíše objevuje ve vyšších polohách a v sušším prostředí. [6, 7, 8]
Kde roste maliník obecný?
Jak už bylo zmíněno, nalezneme ho v různých částech světa, ale zejména v Evropě a Severní Americe. Maliníku se daří se v mírně kyselé, vlhké, humózní půdě bohaté na organické látky. Nejvíce rostlině prospívá, když je vystavena slunečnímu svitu, ale může růst i v polostínu. Naopak jí nesvědčí zamokřená půda, kde hrozí, že by kořeny mohly začít hnít. V divoké přírodě se vyskytuje v různých lokalitách, například v otevřených lesích, roklích, ale i na srázech, pasekách, zalesněných horských svazích, vřesovištích či podél břehů potoků.
Běžně ve volné přírodě dochází ke kolonizaci určitého území maliníkem, zvláště pokud je nějakým způsobem půda v daném místě porušená, například vlivem lesního požáru nebo těžby dřeva. Účelně pěstované maliníky na zahradách bývají kultivary výše zmíněných odrůd (např. Bulharský rubín, Findus a Lloyd George) či jejich kříženci. Rostlina kvete od května do října. [9, 10, 11, 12, 13]
Obsažené látky
Plody maliníku obecného v sobě zahrnují polyfenoly, sacharidy a glykosidy, ale i železo, hořčík, vápník, vitamín C a kyselinu ellagovou. Kromě nich se v plodech vyskytuje i vitamín A, jenž funguje jako přirozená ochrana před očními problémy. V listech se nacházejí ketony, alifatické uhlovodíky, voskové estery či mastné kyseliny. Listy maliníku pak obsahují i taniny a flavonoidy, což jsou přírodní látky účinkující proti volným radikálům. [14, 15, 16, 17]
Pěstování a sběr
Pokud jde o sběr maliníku, sbírají se jeho listy, a to od června do září. Listy by se přitom měly odejmout bez řapíků. Nejvhodnější je sušit je na stinném a dobře větraném místě. V sušičce by měla být teplota nastavená na maximálně 50 °C. Usušené listy je třeba zabalit do papírových obalů a skladovat na suchém místě bez přítomnosti světla, listy by si měly uchovat šedozelenou barvu a chutnat nahořkle.
Maliník obecný se v zahrádkách pěstuje především kvůli jeho lahodným plodům. Pokud chcete maliník obecný pěstovat v oblasti s těžkou, jílovitou půdou, za zvážení stojí pořídit si vyvýšené záhony. Zároveň jakmile plody maliníku odkvetou, bývá tomu v létě, je žádoucí staré a neplodící výhony, jež vypadají nemocně či slabě, na jejich vrcholech zastřihnout, aby na daném místě vyrašily nové.
S blížícím se jarem zaměřte svou pozornost na výhony poničené zimou, které odstraňte, a podle vlastního uvážení prořežte zbývající výhony. Také je nutné se zbavit nových rostlin a odnoží, aby se zabránilo jejich rozšíření, jelikož v místě doteku se zemí by mohly prýty zakořenit. Odrůdy, jež v minulém roce plodily, potřebují rovněž seříznout špičky.
Při pěstování je dobré pamatovat na to, že kořeny maliníku obecného jsou sice víceleté, ale listy a plody jsou dvouleté, což znamená, že každý trs odumírá po dvou vegetačních obdobích. Maliník obecný je relativně odolnou rostlinou vůči škůdcům a chorobám, i když potenciálně může být ohrožen antraknózou, kořenovou hnilobou, botrytidou, rzí maliníkovou a dalšími houbovými chorobami, kdy může být nutné chemické ošetření. Co se týče zvířecí říše, může je napadnout zobonoska růžová, zejkovec trnkový a malinovník šedý. [18, 19, 20, 21]
Pijete čaj z maliníku?
Jaké má maliník účinky na zdraví?
Už odedávna se plody a listy maliníku obecného užívaly k léčebným účelům. Maliny v sobě skrývají mnoho živin. Jak už bylo řečeno výše, maliník obsahuje antioxidanty a vitamín C, ale i mangan, vápník a dobře jím lze doplnit vlákninu. Příjem antioxidantů je pro tělo důležitý kvůli tomu, že mají protizánětlivý a antiproliferační účinek, antioxidanty pomáhají v léčbě, ale i předcházet rakovině, cukrovce, srdečním chorobám a jiným onemocněním. Jakožto kloktadlo se uplatňuje při zánětu dutiny ústní a hltanu.
Zároveň to vypadá, že vyšší obsah antioxidantů vykazují maliny planě rostoucí než ty domestikované, z nichž ale podle všeho disponuje nejvyšším podílem antioxidantů odrůda Heritage. Některé studie také naznačují, že by mohly mít maliny vliv na hladinu cukru v krvi, tedy snižovat ji. Vitamín C pak přispívá ke zdravému vzhledu pokožky, může totiž napomáhat produkci kolagenu a hojení kůže poškozené UV zářením.
Maliník v těhotenství
Často se účinků listů maliníku obecného využívá v těhotenství, konkrétně má maliníkový čaj prospěšně působit na porod, podává se ve snaze usnadnit ho. Chemické látky v maliníku obsažené totiž podporují uvolňování cév, ale mají i vliv na stahování a uvolňování svalů. Předpokládá se, že látky v nich obsažené přispívají ke zvýšení průtoku krve do dělohy, což ovlivňuje hladké svalstvo, mohlo by napomoci k posílení dělohy, při kontrakcích a předcházet krvácení.
Na trhu je k dostání čaj z maliníku, který nastávající maminky používají při přípravě na porod. Co se týče dávkování maliníku v těhotenství, udává se, že žena může vypít 1–3 šálky denně. Pokud se zajímáte o to, od kdy pít maliník v těhotenství, pak vzhledem k tomu, že by pití čaje maliníku v těhotenství mohlo být spouštěčem kontrakcí, se nedoporučuje ho užívat před třetím trimestrem.
Podotýkáme, že je vždy třeba se o jeho použití poradit s lékařem. EMA zároveň sdělila, že by čaj z maliníku měl být určen pouze dospělým. Neexistují zprávy o bezpečnosti pití maliníku při kojení, a proto je jistější se mu po ten čas vyvarovat.
Maliníkový čaj v těhotenství navíc nemusí vyhovovat všem ženám. V případové studii se u gravidní ženy s cukrovkou po jeho požití dostavila hypoglykémie. Sice se jednalo o ojedinělý případ, avšak signalizuje to potřebu zabývat se touto problematikou důkladněji.
Dále by se konzumaci maliníku obecného měly raději vyhnout ty, které rodily či budou rodit císařským řezem nebo v poloze koncem pánevním, od druhé poloviny těhotenství trpí vaginálním krvácením, očekávají dvojčata a u kterých dříve došlo k předčasnému porodu. Současně se nedoporučuje těm, co mají v rodinné anamnéze rakovinu prsu, vaječníků či endometriózu nebo se u nich objevily jakékoli zdravotní komplikace. [22, 23, 24, 25, 26]
Použití
Maliník obecný se cení v potravinářství zejména pro své chutné plody, listy se pak využívají k léčebným účelům. K pěstování se za tímto účelem na zahradách sázejí jeho kultivary (např. odrůda Fallgold nebo Heritage), zatímco přímé druhy se na zahrádkách vyskytují jen minimálně.
Z plodů lze připravit víno, ale i mošt, sirupy a šťávy nebo zavařeninu. Maliny se přidávají i do koláčů. Zavařit z nich ale lze vyjma marmelády i kompot. Sušené listy slouží k přípravě čajů. Postačit by měla jedna čajová lžička sušených listů, jež se přelije vroucí vodou a nechá se nejméně 5 minut louhovat. [27, 28, 29, 31]
Zdroje: missouribotanicalgarden.org, plants.ces.ncsu.edu, britannica.com, healthline.com, webmd.com, medicalnewstoday.com, drugs.com, biolib.cz, botany.cz, ped.muni.cz, nzip.cz, foragingcoursecompany.co.uk