Názor k článku Medicínský humor někdy nemá daleko k humoru černému od Iva Procházková - Moc ráda a s velkým nadšením jsem si...

Iva Procházková (neregistrovaný)

Moc ráda a s velkým nadšením jsem si přečetla rozhovor s panem docentem Bartůňkem. Loni jsem náhodou objevila několik jeho knih a tak jsem si o ně napsala k vánocům. Kupodivu se dají ještě sehnat (ovšem už jen v antikvariátech), takže teď mám celkem 5 knih a je to milé počteníčko. A co jsem netušila - paní docentka Staša Bartůňková je jeho manželka - to mě překvapilo nejvíc. Pracovala jsem totiž 15 let - až do důchodu jako sekretářka na FTVS UK, takže jsem paní docentku velmi dobře znala. Jsem absolventkou Střední zdravotnické školy v Belgické ulici v Praze (1966), to je ta, která byla začátkem 80. let přestěhována do budovy bývalého ruského gymnázia na Pankráci. Vzpomínám na některé profesory a profesorky, kteří nás učili - legendární doc. PhDr. Jan Kábrt (latina), PhDr. Rudolf Schams (čeština), MUDr. Dubovská (interna), MUDr. Jasoň Jekler a MUDr. Švorc (chirurgie), MUDr. Buchlovská (patologie), MUDr. Dreyfusová (organizace zdravotnictví), MUDr. Vích (anatomie a fyziologie), MUDr. Vojtášková-Procházková (pediatrie), Valeria Sato (ruština), PhDr. Emmerová (matematika)... Medicínské historky jsou mi proto hodně blízké, některé podobné jsem také zažila.
Iva Procházková